Do místnosti plné novinářů vstupuje předseda Věcí veřejných Radek John, následuje ho šéf poslaneckého klubu Vít Bárta a za nimi cupitá zbytek vedení spolku, který víc než politickou stranu připomíná Bratrstvo kočičí pracky. Radek John přistupuje k řečnickému pultíku s dramatickým výrazem, který bychom mohli očekávat od prezidenta USA ve chvíli, kdy lidstvu oznamuje, že Země byla napadena mimozemšťany. Bývalý ministr vnitra však do světa vypouští jinou zprávu: „Grémium Věcí veřejných a poslanecký klub vyzývá ministry nominované za Věci veřejné, aby neprodleně předali premiérovi Petru Nečasovi demise s účinností k 1. květnu 2012.“ Mezi novináři tato informace samozřejmě vyvolává rozruch, některým z nich ale spíš cukají koutky úsměvem. Jak se někdo může smát, když hrozí pád vlády? Asi proto, že k podobnému výstupu zástupců Věcí veřejných nedošlo poprvé. Přesto však k zániku koalice a předčasným volbám nebylo nikdy tak blízko jako nyní.
Koalice před krachem
Koaličním partnerům už s Věcmi veřejnými, zdá se, došla trpělivost. Premiér Petr Nečas (ODS) a ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) se totiž nechali slyšet, že v případě demise ministrů rebelující strany jsou dny vlády takřka jistě sečteny a že spíš než pokus o menšinové vládnutí by na řadu přišly předčasné volby, nejspíš v červnu. Nečas rovnou ostře vymezil čas pro další jednání: pokud se zástupci koalice do úterý nedohodnou na tom, jak pokračovat dál, čekají nás předčasné volby a basta.
Věci veřejné ze svých zásadních stanovisek začaly ustupovat, než se Země jednou otočila kolem své osy. Možná je to tím, že v partaji levá ruka neví, co dělá pravá, možná tím, že předčasné volby budou s nejvyšší pravděpodobností znamenat definitivní konec celého pozoruhodného podnikatelsko-politického projektu, který odvážně prozkoumal dosud netušené hlubiny politické kultury. Alespoň průzkumy voličských preferencí véčkům nyní šanci nedávají.
Dopady krachu vlády na ekonomiku
Rozpad vlády a další politická nejistota se na hospodářství vždycky podepíšou. Pro příklad nemusíme daleko v místě ani čase, něco podobného zažilo nedávno Slovensko, jehož dluhopisy výrazně oslabily po loňském pádu vlády Ivety Radičové. V našem případě by to navíc odnesl i kurz koruny.
Především by však byly ohroženy dlouhodobé vládní reformy a některé z plánů na snižování schodku státního rozpočtu už v příštím roce. I když zvyšování daní by od stávající vlády ta nová jistě převzala a možná ho pozvedla na ještě vyšší úroveň. Pokud jde ale o penzijní reformu či reformu sociální, s těmi by noví ministři určitě brzy pěkně zatočili. A brzdění rozjetého vlaku by taky mohlo přijít na pěkné peníze, zvlášť kdyby se nový strojvůdce rozhodl přeřadit rovnou na zpětný chod, bez ohledu na to, kam zatím mašina dokázala dojet.
Nezanedbatelné jsou – také náklady na samotné volby, zvlášť pokud by se je nepodařilo uspořádat společně s některými z plánovaných voleb. Poslední volby do sněmovny stály něco přes miliardu. Tedy jejich uspořádání, bez započtení příspěvků, které pak dostávají od státu ročně partaje, jež dosáhly víc než tří procent hlasů
Letos, nebo v roce 2014, vítěz bude stejný
Je ovšem teoreticky možné, že se koalice zase jednou usmíří (i když po některých výrocích např. Miroslava Kalouska už to půjde těžko), a je taky možné, že do řádného termínu voleb v roce 2014 to nějak doklepe menšinová vláda ODS a TOP 09 s podporou véčkařských odpadlíků. Je ale o co stát? Koalice v současném složení nebo i jen menšinová opřená o podporu tragédů z věcí veřejných nemá šanci do roku 2014 získat takovou podporu, aby mohla v reformách pokračovat, dost možná ani takovou, aby mohla z opozičních lavic aspoň přibrzďovat vítěze při demolici výsledků své práce.
Pokud tedy k velkému reformnímu třesku má dojít, možná by bylo lepší, aby k němu došlo hned, ve chvíli, kdy některé projekty – druhý pilíř důchodové reformy například – nejsou spuštěné. Je to sice trapné, ale o dost trapnější by bylo rušit fondy v okamžiku, kdy by v nich lidé už měli peníze, v tomhle případě by tedy předčasné volby mohly být nakonec lacinější než volby v řádném termínu.
Radši hned, klidně si připlatím
Kdyby „vláda rozpočtové odpovědnosti“ trvala na tom, že předčasné volby nebudou, protože na ně ministr Kalousek nemá kde naškrtat, já bych si na ně snad tu tisícovku, na kterou by přišel můj podíl z miliardových nákladů, připlatil!
Ne ale proto, že bych stál či nestál o tu nebo onu ekonomickou reformu nebo že bych stál o to, aby se do parlamentu dostalo co nejvíc lidí ze strany, která má teď pěkné preference a napřesrok by je mít nemusela. V první řadě prostě proto, že jsou tyhle volby šance, že by co nejdřív s onou zvláštní „stranou“ VV z české politiky zmizelo největší epicentrum způsobů, které jsme doposud mohli vidět jen v televizních VV, tedy ve vile VyVolených. Ony totiž i ty způsoby mají své ekonomické dopady. Víte, jak zareagovaly trhy, když véčkaři vystoupili se svým prohlášením a začalo se mluvit o předčasných volbách? Nijak! On už nám totiž tak nějak nikdo nevěří...
Sdílejte článek, než ho smažem
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno