Daňová reforma IV: opatrně, nebo rychle?

Daňová reforma IV: opatrně, nebo rychle?
Jak zvýšit příjmy a omezit výdaje státu jste si již mohli přečíst. K omezení plýtvání ale vedou i další cesty, například respektování principu subsidiarity. Pro státní rozpočet je také důležité, jakým způsobem bude reforma veřejných financí provedena. Bude však politika schopná respektovat doporučení ekonomů?

Co je možné řešit na nižším stupni, nikdy neřešit na stupni vyšším. To je zásada subsidiarity V ekonomice to znamená zdánlivou banalitu: Nejlepším opatřením proti plýtvání je rozhodování o vlastních penězích. To znamená co nejvíc peněz ponechat v kapsách těch, kdo je vydělali - občanů a firem. Čím dále od zdroje, který hodnotu, za kterou dostal zaplaceno, vytvořil, tím větší sklon k plýtvání.

Obce jsou nám nejblíže

Také obce by měly podle téže zásady rozhodovat o podstatně větší části z vybraných daní. To souvisí s rozpočtovým určením daní. Vybrat daně a pak jich část přerozdělit podle počtu obyvatel je v pořádku, pakliže se shodneme, že solidarita v rámci státu je potřebná. Solidarita ovšem nesmí být tak vysoká, aby vedla ke ztrátě motivace a musí být ekonomicky neutrální.
Faktem je, že obce a regiony nemají stejné podmínky ekonomické ani přírodní a nesou si různou zátěž z minulosti. Ovšem jakou logiku má přerozdělování podle principu "čím větší obec, tím vyšší příspěvek na hlavu"? Obcím by mělo zůstat z vybraných daní tolik, aby nemusely žádat o žádné dotace od státu. Přitom větší část by si ponechaly přímo a menší část by se mohla dělit podle počtu obyvatel, ale na každého obyvatele stejně! Myšlenka na příspěvky, rostoucí s velikostí obce, byla zřejmě vedena snahou přimět malé obce ke slučování. Zdá se, že to přílišný účinek nemělo - tendence jsou spíš opačné. S trochou škodolibosti by se dalo s F. A. von Hayekem říci, že politický a ekonomický tlak v souboji se spontánním řádem lidské společnosti prohrál na celé čáře.
Tentýž princip by měl platit pro kraje. I ty by měly o svých penězích rozhodovat samy a nemuset žádat o příděly stát nebo různé fondy. I mezi obcí a krajem je ovšem třeba dát pozor na dodržování principu "co můžeš rozhodnout dole, nerozhoduj nahoře", neboť i kraje mají tendenci rozhodovat také o penězích, o kterých by si lépe rozhodly samy obce.

Všeho s mírou

Samostatné rozhodování o penězích ovšem musí mít nějaké hranice. Kraje, a zejména obce, které občas inklinují k přílišné tvořivosti, je třeba omezit tam, kde by mohlo dojít k ohrožení základních funkcí. Nelze připustit, aby např. základní školství mělo v každé obci a každém kraji úplně odlišné finanční podmínky. Tady musí stát určit základ, tedy normativ na žáka, a kraje a obce normativ mohou pouze zvýšit, nikoli snížit. Za základní fungování školství odpovídá stát. Stejně tak za základní podporu postižených a bezmocných. Ti také nemohou být odkázáni pouze na to, jaké má zrovna priority obecní zastupitelstvo, ale příspěvek na péči musí dostat vždy, podle stejných a transparentních pravidel. Obci nic nebrání v tom, aby jim přilepšila.

Postup reformy podle voleb?

Způsob a rychlost provedení jsou důležitou součástí každé reformy. Dopady různých metod lze spočítat pouze přibližně, je ale možné porovnat různé metody mezi sebou. S tempem reforem to tak jednoduché není. Fiskální dopady radikální daňové reformy, navrhované ODS, se skutečně dají pouze odhadnout. Je jasné, že v prvním roce vznikne deficit, protože dopady na příjmové straně se projeví okamžitě, zatímco na výdajové až se zpožděním. Vyrovnání by mělo být záležitostí několika let.
Razantní řez je však poněkud riskantní. Opatrnější a pomalejší postupná reforma by byla z hlediska stability jistější. Tady ale narážíme na politické hledisko, které je možné vyjádřit oním: "Co se neudělá v první polovině volebního období, to se neudělá vůbec." Je to pravdivé, ale poněkud deprimující a zbytečné. Polarizace na politické scéně způsobuje nejen znechucení občanů politikou, ale především má přímé dopady ekonomiku. Změny ode zdi ke zdi vždy se změnou vlády vedou k znejistění investorů. Sebelepší radikální reforma, u které hrozí, že vydrží jedno volební období, nemá potřebnou účinnost.

Rozdupou si kluci bábovičky nebo kyblíčky?

Fakt je, že dokud nebudeme mít politickou kulturu Švédska, lépe to asi fungovat nebude. Příkladem je současný "daňový souboj". Jedna strana vyrukuje s rovnou daní 15 %, druhá navrhne snížení nejnižší daňové sazby na 12 %, aby té první případnou realizaci co nejvíc ztížila. Jedna strana zavede registrační pokladny, druhá prohlásí, že je hned po volbách zruší. První kontruje tím, že poskytne daňovou úlevu na jejich nákup, ovšem s platností pouze do voleb. Nejen, že obě ztíží situaci živnostníkům, ale především vysílají signál o nemožnosti dohody. Jak mají pak investoři vědět, jestli jejich případné investice nebudou ohroženy každou změnou vlády? A zejména seriózní investoři, kteří uvažují v delším horizontu než několik málo let.
Doslova směšné je šermování politiků kolem jednotné 15 % sazby DPH. Levicí avizované zdražení se konat nebude prostě proto, že ani matematicky vypočítané celkové zvýšení cen nepřevýší jedno procento, natož v konkurenčním prostředí zdražení faktické. Na druhé straně je ale třeba jasně říci, že jednotná DPH nepřinese do státní pokladny prakticky žádné peníze navíc (pouze ze zlepšení výběru daně a administrativní úspory). Vyšší výběr DPH o cca 7 % bude zčásti nutno použít na valorizaci důchodů a životního minima.

Už skutečné reformy, nebo kosmetika?

Například Patria spočítala, že zpočátku by byla potřeba rovná daň z příjmu 16 % a jednotná DPH 19 %.
Celou reformu veřejných financí by bylo možno provést postupně tak, aby nemohlo dojít k žádnému ohrožení státní poklady a tím funkcí státu. Cílového stavu - nízkých daní, zahájení skutečné reformy důchodů, reforma systému sociálního pojištění a další - by bylo možné docílit v průběhu pěti až deseti let. Pokud by naši politici byli schopni dohody a mysleli na stát a jeho občany víc než na sebe a své strany.
U reformy daňové existují dvě základní možnosti. První je fiskálně zcela neutrální a spočívá v přesunu daňové zátěže z daní přímých na daně ze spotřeby, jde tedy o změnu struktury daní. Nízkopříjmovým ekonomicky aktivním osobám by byla poskytnuta kompenzace zvýšením odčitatelné položky a ostatním valorizací důchodů a životního minima. Tím by se zároveň zlepšil výběr daní. Jde prakticky o stejnou reformu, jakou provedli na Slovensku, pouze v mírnější podobě. Teprve po stabilizaci rozpočtu by následovalo snižování sazeb.
Druhou možnou metodou je postupná reforma opačná. V daňové oblasti jednotná patnáctiprocentní DPH hned, ale snižování sazeb u daní z příjmu fyzických i právnických osob postupné. Se snižováním daňových sazeb postupný přechod na rovnou dávku zvyšováním odčitatelné položky včetně zavedení negativní daně. U důchodů reforma metodou komplementární konverze, bez vytvoření deficitu. K tomu postupně: reforma nemocenské, nájemních vztahů, invalidních důchodů, sociálních dávek, pracovně-právních vztahů. Dále postupné rušení v pořadí: daň darovací a dědická, daň silniční, daň z převodu nemovitostí. Reforma by měla minimální dopad na státní rozpočet a byla vysoce flexibilní.

V obou případech by podmínkou byla alespoň rámcová dohoda relevantních politických subjektů tak, jako se dokázaly dohodnout na Slovensku nebo ve Švédsku. A nebo ochota vítěze voleb riskovat a začít, s tím, že plody možná sklidí další v pořadí. To znamená riskovat na svůj účet - nikoli na účet občanů.

Myslíte si, že česká politika prospívá našemu hospodářství? Myslíte si, že rozpočtové prostředky jsou děleny spravedlivě? Co by podle vás bylo efektivnější?

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-4
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 6 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

22. 7. 2005 12:50

Opatrne nebo rychle? existuje 3 reseni, tzv. "socialne pruchodne" a to zni "NIJAK"...:-)))

+9
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Daňová reforma III: jak uzdravit státní rozpočet

7. 7. 2005 | Kateřina Havlíčková

Daňová reforma III: jak uzdravit státní rozpočet

Opatření ke stabilizaci veřejných rozpočtů je několik. Mohou zvýšit příjmy rozpočtu, snížit výdaje státu, většinou dokáží obojí. Jaké léčebné procedury může státní rozpočet podstoupit?... celý článek

Budeme marodit za firemní peníze?

21. 6. 2005 | Ludmila Řezníčková | 1 komentář

Budeme marodit za firemní peníze?

Průměrná délka nemoci loni dosáhla 34,8 dní, zneužívání systému je tak víc než zřejmé. Vláda se s tím rozhodla něco dělat a nedávno schválila návrh nového zákona o nemocenském pojištění.... celý článek

Vládní snížení daní: měl by přijít další krok

17. 6. 2005 | Martin Zika

Vládní snížení daní: měl by přijít další krok

Česká vláda schválila návrh na snížení daní. Chvályhodné je, že pokud mu požehnají i poslanci, senátoři a prezident, přinese významné úspory většině lidí. Návrh ovšem neřeší problémy,... celý článek

Daňová reforma: rovná daň nestačí

15. 6. 2005 | Kateřina Havlíčková

Daňová reforma: rovná daň nestačí

"Rovná daň" se u nás obvykle spojuje s návrhem daňové reformy ODS, která má v úmyslu zavést rovnou daňovou sazbu 15 %. Rovná daň je populární a jistě rozumná. Je rovná daň z příjmů... celý článek

Dotace aneb jak si EU šlape na vlastní krk

7. 6. 2005 | Kateřina Havlíčková | 1 komentář

Dotace aneb jak si EU šlape na vlastní krk

Evropa miluje dotace a rozdává je ve velkém. Jen subvence pro zemědělce spasou 40 % unijního rozpočtu. Čím víc peněz je takto přerozdělováno, tím víc je deformován trh i samotné podnikatelské... celý článek

Partners Financial Services