Budeme marodit za firemní peníze?

Snahou vlády je především zefektivnit současný systém. I když se nepochybně zdravotní stav obyvatelstva zlepšuje, stále podle statistik stoupá průměrná délka nemoci. Ta např. v roce 1993 dosahovala 23,2 dne, v roce 2003 již ale 30,5 dne a loni už dokonce 34,8 dne.
To ukazuje na zneužívání současného systému, který je podle názoru vlády příliš benevolentní. Vláda proto chystá účinnější prostředky. V zákoně bude lépe upraveno posuzování pracovní neschopnosti ze strany lékaře a budou stanoveny vysoké pokuty za případné prohřešky. V závažných případech bude možné i odejmout oprávnění k uznávání pracovní neschopnosti.

Na pacienty zase číhá vylepšená definice léčebného režimu a zavedení sankcí za jeho porušování. Kromě již v současnosti platné možnosti odejmout či zkrátit nemocenskou dávku bude možné pacientovi za hrubé porušení léčebného režimu uložit pokutu až 20 000 Kč.

Jaké dávky bychom tedy v době nemoci měli pobírat?

Po dobu prvních 14 dnů bude pacient dostávat tzv. náhradu mzdy, kterou mu bude vyplácet zaměstnavatel, a to pouze za pracovní dny. Její výše by měla činit 30 % z denního průměrného výdělku za první 3 pracovní dny nemoci, od 4 pracovního dne pak 69 % z denního průměrného výdělku. Z této náhrady se dále nebude odvádět žádné pojistné ani žádné daně.

Zaměstnavatel bude moci tuto náhradu dobrovolně zvýšit i nad zákonný rámec. Vláda se tímto opatřením snaží působit na zaměstnavatele, aby vytvářeli pro své zaměstnance zdravé pracovní podmínky a současně nevedli zaměstnance k zneužívání systému nemocenských dávek. Notoricky známý a častý jev je třeba odeslání zaměstnanců na nemocenskou jako řešení přechodné platební neschopnosti zaměstnavatele.

Kompenzací zaměstnavatelům bude snížení části odvodu pojistného. V současnosti zaměstnavatelé odvádějí za zaměstnance na nemocenské pojištění 3,3 %, zhruba za rok by to ale mělo být již jen 1,4 %. Zaměstnavatelé s méně než 26 zaměstnanci budou mít navíc možnost se dobrovolně pojistit (budou platit větší pojistné za zaměstnance), a nadále tak odvádět 3,3 %. Část vyplacené náhrady mzdy jim tak bude refundována Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Speciální řešení by mělo platit v případě zaměstnavatelů zaměstnávajících zdravotně postižené. Polovina výdajů spojených s výplatou náhrady mzdy za dobu pracovní neschopnosti jim bude hrazena ze státního rozpočtu.

Kde má místo stát?

Od 15. dne nemoci pak již bude podle návrhu pacientovi náležet nemocenská dávka. Ta se bude vyplácet za všechny kalendářní dny (tedy dny nepracovní) a poskytovat jej bude pro všechny zaměstnance i podnikatele ČSSZ. Princip výpočtu dávky zůstane podobný tomu současnému, jen by měly být nově stanoveny redukční hranice, podle kterých bude příjem "upravován". Samotné nemocenské by pak mělo činit 69 % z takto upraveného příjmu.

Další dávky, které jsou z nemocenského pojištění poskytovány, peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství či podpora při ošetřování člena rodiny, budou již od prvního dne nároku poskytovány ČSSZ. Finančně se tedy zaměstnavatelů nijak nedotknou.

Tento návrh zákona má dosud spoustu odpůrců, zejména z řad drobnějších zaměstnavatelů, kteří se obávají neúměrného finančního zatížení. Ministerstvo a vláda kritice oponují snahou o zajištění větší spravedlnosti v rozdělování nemocenských dávek a nastavením systému tak, aby se nevyplatilo zůstávat neodůvodněně doma na dávkách. Úprava má více motivovat lidi k práci.
Nový zákon čeká ještě dlouhý schvalovací proces, ve kterém může doznat řady změn, ale může být pochopitelně také zamítnut. Na jeho konečnou podobu si budeme muset počkat, minimálně do července příštího roku.

O svůj názor na nový zákon a na možnou výši nemocenských dávek se však s námi můžete podělit již dnes.