Narveme do popelnic! Jak se u nás plýtvá jídlem

Jana Poncarová | rubrika: Publicistika | 23. 11. 2019 | 7 komentářů
Vyhazování jídla je vyhazování peněz. Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN připadá na jednoho Evropana 96 až 115 kilogramů vyhozeného jídla ročně. Celosvětově se vyhodí třetina vyprodukovaných potravin. To je asi 1,3 miliardy tun jídla. Jak je to u nás?
Narveme do popelnic! Jak se u nás plýtvá jídlem

Plýtváním potravinami se v Česku zabývají vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Zatím mají k dispozici výsledky z menšího šetření, při kterém stovka českých domácností měsíc vyplňovala deníky, co se u nich vyhodilo a proč. Výzkum přinesl jeden velmi zajímavý výsledek. „Ukázalo se, že odhady respondentů a měřená realita se velmi rozcházejí,“ říká vedoucí výzkumného týmu Lea Kubíčková. I lidé, kteří považují plýtvání potravinami za vážný problém, mají velmi zkreslenou představu o tom, kolik toho v jejich popelnici skutečně skončí.

Vědec bufeťák

V Brně z dotazníkových šetření vyšel údaj, který se značně liší od statistiky OSN zmiňované výš. Průměrný Evropan vyhazuje plus minus metrák jídla ročně, průměrný Brňan prý „jen“ 46 kilo potravin ročně. Rozdíl ale nemusí být daný jen tím, že v dotazníkovém šetření si lidé odpadu subjektivně uberou. Kubíčková upozorňuje, že různé zdroje, které se potravinovým odpadem z domácností zabývají, uvádějí čísla, která se liší až o tři řády.

Máte sklep?

Správně uskladněné brambory

Rajčata do lednice? Cibuli k bramborům? Vy asi rádi nakupujete! Pokud si nechcete ošoupat nožičky při běhání po obchodech, Peníze.cz poradí, jak co skladovat a kam co patří v lednici, aby všechno vydrželo co nejdéle. Ať neshnije ani koruna!

Jablko do lednice, cibuli do temna

Jak správně skladovat zeleninu a ovoce

Jediný spolehlivý způsob je – podívat se na vlastní oči. Brněnští vědci tedy spolupracují se svozovými firmami a vyhodnocují obsah popelnic před sídlišti i u rodinných domků. Získáme tak nejen představu o množství, ale i o složení potravinového odpadu, což by mohlo napomoci ke zvolení vhodnější strategie k menšímu plýtvání,“ vysvětluje Lea Kubíčková. Měření se rozběhlo už v srpnu. Na konkrétní data si ale ještě musíme počkat.

Z tácu rovnou do koše

Kromě domácností plýtvají i restaurace, závodní jídelny nebo rychlá občerstvení. Z posledního průzkumu, při kterém výzkumníci z Technologického centra Akademie věd, společnosti Median, Ústavu zemědělské ekonomiky a informací a iniciativy Zachraň jídlo prohlíželi koše v kuchyních fastfoodů i koše, do kterých putují zbytky z talířů a krabiček jejich zákazníků, vyplynulo, že víc než polovina toho, co se vyhodí, se vyhodí už v kuchyni při přípravě jídla. Do toho se nicméně počítají i slupky, košťály, odřezky. Celkem přijde do koše jedenáct procent potravin.

Výzkumníci strávili analýzou tří tun vyhozeného jídla celkem 63 dnů. Rozlišovali potravinový odpad, třeba kosti nebo slupky, a potravinovou ztrátu, tedy nevyužité jídlo, které by mohlo ještě posloužit dalšímu strávníkovi nebo potravinovým bankám. „Z měření vyplynulo, že množství potravin vyřazených z prodeje v provozovně, ale stále ještě s možností využití pro lidskou výživu, se pohybuje v průměru mezi 1,8 až 24 kg na den a provozovnu,“ říká manažerka projektu Lenka Hebáková z Technologického centra Akademie věd České republiky. Vymýšlet co večer po zavíračce dělat se dvěma kily jídla by se asi nevyplatilo. Čtvrt metráku ovšem není málo, mimo jiné to znamená značný objem v kontejnerech na odpad, za jejichž odvoz podnikatelé pochopitelně platí.

Supermarkety zásobují potravinové banky

Vedle domácností, bister, jídelen a rychlého občerstvení byly z plýtvání potravinami osočovány i velké obchodní řetězce. Od loňského roku ale platí zákon, který obchodům s plochou nad 400 metrů čtverečních nařizuje, že musejí neprodejné potraviny, třeba ty s poškozeným obalem nebo chybným označením, darovat potravinovým bankám nebo neziskovkám. Za vyhazování potravin můžou dostat pokutu až deset milionů korun.

Mezi řádky

Při vší úctě k modernímu světu: takovou záruku kvality a čerstvosti jako vlastní zahrádka (nebo i balkon či truhlík za oknem) vám ani v nejlepším supermarketu nedají. Máte celou zimu, abyste to promyslili.

Naplánujte si zeleninovou zahradu


Pokud jste naposledy strkali ruce do hlíny, když jste pohřbívali berušky a mravenečky, možná se nebudete chtít pouštět hned do větších akcí. 

Co snadno vypěstuje i začátečník


Zahradničení jsou bolavá záda, nekončící dřina a tisíce utopené v semenech, sazeničkách, nástrojích. Nebo ne.

Dobrý hospodář. Aby zahrada nesla užitek a moc nestála

Za průkopníka ve snižování potravinového odpadu je mezi supermarkety považováno Tesco, které měří objem vyhozeného jídla od roku 2017. Ve střední Evropě šlo ve fiskálním roce 2018/2019 zhruba dvě pětiny neprodaného jídla jako dar potravinovým bankám, charitám nebo na zkrmení, celkem to bylo zhruba 20,5 tun jídla.

Nenechte velet břich

Když mluvíme o plýtvání jídlem, neměli bychom mít před očima jen to, co končí v našich koších Jde také o plýtvání zdroji na jeho produkci. Omezenými zdroji, například ropou na pohonné hmoty a hnojiva. Nebo plýtvání vodou. Kácení původních lesů. Na kilogram hovězího masa je potřeba 15 500 litrů vody. Ne že by ji sami ti voli vypili jako v říkance, jde především o vodu spotřebovanou na pěstování krmiv. Zkrmuje se čtyřicet procent světové produkce obilovin a osmdesát procent sóji. A jsou to právě sójové monokultury, co nahrazuje například jihoamerické pralesy…

Asi ale není potřeba solit si slzami nad zničenou planetou každé sousto guláše. Ale zamyslet se nad tím, jak s jídlem hospodaříme, bychom se mohli. Už proto, že vám za to poděkuje i vaše peněženka. Možná by pro začátek stačilo vzpomenout si, jak se to dělalo ještě nedávno: suchý rohlík se dá rozpéct nebo proměnit na strouhanku, z oschlého chleba vyrobíte krutony do polévky, z ovoce, které to má za pár, navaříte marmeládu, z nastřádaných vaječných bílků upéct biskupský chlebíček.

A samozřejmě: na nákup chodit se seznamem a plným žaludkem, aby za vás nenakupovalo břicho.

Záchranářem jídla. Tip na závěr

Salát do zavařovačky

Na závěr přibalujeme jeden tip. Zbyla vám rýže a zelenina z oběda? Připravte si jednoduchý salát do sklenice.

Mixle v pixle

Potřebovat budete

  • 200 ml olivového oleje
  • 100 ml vinného octa
  • 2 lžičky dijonské hořčice
  • oregano, sůl a cukr
  • cizrna, rýže
  • stroužek česneku
  • cibule, petrželka, řapíkatý celer
  • rukola, dýňová semínka
  • nebo jiné zbytky z ledničky

Začněte zálivkou. Smíchejte olej, ocet, rozdrcený česnek, hořčici, oregano, sůl a cukr. V míse smíchejte přebytečné suroviny z lednice: cibulku, řapíkatý celer, petrželku, cizrnu. Vše smíchejte s částí zálivky. Cizrnu se zálivkou vložte do spodní části sklenice a na ní navrstvěte vařenou rýži, listový salát a semínka. Máte oběd na druhý den, třeba do práce nebo do školy.

Zdroj: Zachraň jídlo

Jana Poncarová

 Další články autora.

Líbil se vám článek?

+6
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 7 komentářů

Prodáváte nemovitost?

Prodáváte nemovitost? Využijte profesionální služby realitních makléřů NEXT REALITY.

Mám zájem prodat:

Prodej bytuByt
Prodej domuDům
Prodej pozemkuPozemek
Ostatní prodej nemovitostiJiné
Zpět

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

23. 11. 2019 7:01, Malý had

Několik věcí z praxe kuchaře - Jakékoliv zbytky z kuchyní se podle nařízení EU nesmí zkrmovat zvířaty, ale buď do kafilerky a v malém do popelnic. V obchodech jde o nějaký strach,že něco nebude. V Albertu je každý den řada potravin ,zejména kuřecí maso, označené - 30%. To se již jen vyhodí . Před dvěma dny cca 20 neprodaných kuřat. Ale to nedělají lidé, ale smlouvy. Každý máme jinou chuť, jiný zvyk. Proto v restauracích či ve stravovnách kuchař každému nepadne na jazýček. Ono je to také tím, že si pro nějakou světovost majitelé vymýšlejí netradiční jídla, která strávník nezná,ale objedná a vyhodí. A kam? Ovšem jsou i boháči,kteří nakoupí ,nezpracují a vyhodí. Několikrát měsíčně dostanu od nich pro pejsky maso, třeba bio hovězí za 3 stovky. Porušuji sice nařízení moudré EU, ale kafilerka pro ten kousek nepřijede a OU sběr nezajistí. Včil mudruj,Hilda

+10
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

23. 11. 2019 11:31, Karel Procházka

Můj pohled: Záruční lhůty - tedy doba zaručené trvanlivosti je rozdílná. Přístup obchodní sítě je paušální. Ať je tato doba dvouletá, nebo třídenní, obchod vám po celou dobu toto zboží nabízí za stále stejnou cenu. Teprve 24 hodin před jejím vypršením zlevní milostivě cenu o 30%. K čemu to vede? Nízkopříjmové skupiny obyvatelstva přednostně nakupují toto zboží, které v průběhu 24 hodin ztrácí záruku, a mnohdy i poživatelnost. Při nákupu tyto osoby vycházejí především ze zkušenosti jak dlouho ještě ona skupina produktů může být poživatelná. Při tom balancují na hraně tak, aby co možná téměř celý zakoupený objem šel spotřebovat, a pouze u jeho malé části došlo případně k jednoznačnému znehodnocení a nutnosti nákup vyhodit. Je to samozřejmě něco podobného sázení. Někdy to vyjde na 100%. Jindy si prakticky z obchodu odnášíte již zkažené zboží. Pravidlem při pečlivém a rozvážném výběru bývá zhruba tato situace: Z 10 pořízených produktů se 9 podaří spotřebovat před jejich naprostým znehodnocením, mnohdy na jeho samotné hranici.
Do toho občas zasáhne něco takového jako je částečná nefunkčnost chladničky, nebo prudká změna počasí u toho co bývá například za oknem.
Samozřejmě občas narazíme na výraznější slevu dříve, někdy i daleko dříve, nežli ona záruka skončí. Tyto produkty je dobré spotřebovat do 24 hodin, nejlépe ihned, protože obvykle již jsou zkažené. Obchod v zásilce se stejným datem výroby narazil na viditelně zkažené zboží, a tak všechno co ještě vypadá na povrchu zdravě jde ihned do regálu s výrazně sníženou cenou. Skladování těchto produktů dva nebo tři dny vede obvykle k jejich vyhození.

-1
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Rybičky jedou! Lepší mražená než „čerstvá“

28. 2. 2021 | Renata Lichtenegerová

Rybičky jedou! Lepší mražená než „čerstvá“

Okouník, halibut, siven. Zní vám to jako rozpočitadlo? Pak má asi Marek Jirovec pravdu, když říká, že se máme co učit. Jsou to jména některých ryb, které k nám dováží zejména z Islandu... celý článek

Jenom doma, nebo do práce. Vláda zpřísňuje omezení pohybu

27. 2. 2021 | Petr Kučera | 11 komentářů

Jenom doma, nebo do práce. Vláda zpřísňuje omezení pohybu

Nový nouzový stav přináší od pondělí 1. března nové zákazy.

Energie v aplikaci. Neplaťte víc za to, co mají všichni dodavatelé stejné

27. 2. 2021 | Jiří Hovorka | 4 komentáře

Energie v aplikaci. Neplaťte víc za to, co mají všichni dodavatelé stejné

Smlouva s měsíční výpovědní dobou, kterou můžete podepsat přímo v aplikaci. Tak prodává energie Gazela Energy. Její výkonný ředitel Karel Srna v rozhovoru vypočítává, kolik stojí pasivita... celý článek

Právo na opravu přichází. Zázraky ale nečekejte

24. 2. 2021 | Veronika Hejná | 3 komentáře

Právo na opravu přichází. Zázraky ale nečekejte

Od března začínají platit nová pravidla Evropské komise, která zaručují opravitelnost domácích spotřebičů. Praktické dopady poznají spotřebitelé zřejmě až za dva roky. A například u... celý článek

Bankomaty čeká další vylepšení. Přijde i průlom ve vkládání hotovosti

23. 2. 2021 | Olga Skalková | 12 komentářů

Bankomaty čeká další vylepšení. Přijde i průlom ve vkládání hotovosti

Bezkontaktní čtečky u bankomatů se letos mají stát standardem, místo plastové karty stačí k ovládání chytrý mobil nebo hodinky. Moneta a Česká spořitelna půjdou s inovacemi ještě dál. celý článek

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.