Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ať to nevyhazujete. Jablko do lednice, cibuli do temna

| rubrika: Jak na to | 20. 11. 2018 | 3 komentáře
Nacpat celý nákup kromě rohlíků a chleba do lednice není ono. Třeba rajčatům a salátovým okurkám teploty pár stupňů nad bodem mrazu nesvědčí. Cibule a česnek zase mají rády temno i chlad, ale nesnesou vlhkost. Když je dáte k bramborům začnou plesnivět. Skladování potravin je tak trochu věda. Pokud nechcete plýtvat, bude vás zajímat, jak je správně uložit.

Není vůbec výjimkou, že v odpadkových koších končí ztvrdlé pečivo, protože se doma sešly dva bochníky najednou, nebo naměklá zelenina, která rychle vzala za své kvůli špatnému skladování. Žijeme v té šťastnější části světa – když nám shnijí rajčata v lednici a zrovna chceme dělat salát, prostě si dojdeme do nejbližšího supermarketu pro nové.

Na plýtvání jídlem už dlouho poukazují neziskovky, Evropská unie, producenti i obchodní řetězce. „V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kilogramů vyhozeného jídla ročně,“ uvádí Anna Strejcová z iniciativy Zachraň jídlo. Většinou (z asi 60 %) jde o ovoce nebo zeleninu. Spolu s jídlem ale vlastně končí v koši i peníze. Když přepočteme vyhozené potraviny na peníze, dělá to kolem 3,7 bilionů korun ročně.

Šetrnější zacházení s potravinami proto vrací peníze do domácího rozpočtu, na jehož našponování si víc nebo míň stěžuje každý. Protože kámen úrazu bývá většinou ve špatném skladování jídla, lze to snadno změnit.

S pečivem do mrazáku

Odhadnout v početnější rodině množství pečiva, které se za den sní, je obtížné. „Když koupím pár rohlíků, zrovna je chcete. Když jich vezmu deset, sníte jeden a zbydou,“ říkala moje máma. A něco na tom bylo, aniž bychom s bráchou chtěli dělat naschvály. Protože jsme žili na vesnici, končily rohlíky většinou jako krmivo – namočené pro slepice ještě s dalšími zbytky. Jiné se usušily a nastrouhaly. Řízky obalené v domácí strouhance byly nejlepší.

Když jsme později koupili první mrazák a náhodou se doma objevilo víc pečiva, směřovalo do mrazu. „Pokud jste se špatně domluvili a doma se sešly dva bochníky chleba, zamrazte si jeden do zásoby. Nejlepší je chléb nakrájet, vložit do uzavíratelné krabičky a postupně z ní odebírat krajíce,“ radí Anna Strejcová.

Existují ale jednoduché zásady, které pečivu, zvlášť chlebu, můžou prodloužit dobu, kdy na něj ještě máte chuť. Nenechávejte ho v mikrotenového sáčku, ale zabalte ho do čisté bavlněné nebo lněné utěrky. „Uchovávejte ho v chlebníku při pokojové teplotě 18 až 20°C. Nevkládejte ho do igelitového sáčku a do lednice, kde nemůže dýchat. Ve vlhkém prostředí je náchylnější k plesnivění,“ nabádá na svých stránkách organizace dTest.

Mango a rajče do lednice nepatří

Pokud rádi zaplňujete přihrádky lednice čerstvým ovocem a zeleninou v domnění, že nemůžete udělat nic lepšího, zadržte. Například exotické ovoce, jako je mango nebo ananasy, se budou lépe cítit v pokojové teplotě. „Neomývejte je. Uložte je a umyjte je až těsně před konzumací, jinak by se mohly začít rychleji kazit,“ dodává Anna Strejcová.

Do lednice nepatří ani banány, nejlíp jim je v prostředí s teplotou kolem 10 až 15°C. Podobně jako rajčatům nebo salátovým okurkám. Najít takovou teplotu může být snadné pro majitele sklepů, domů se špajzem nebo bytů s chladnějšími předsíněmi. V panelácích může po část roku posloužit třeba balkon.

S jablkem do lednice

Naopak českým jablkům (ale i těm z dovozu) se v lednici dařit bude, nejlépe při teplotě kolem 4 až 5 °C. Pokud máte chladný sklep, můžete je skladovat i tam. Také další zelenina a ovoce pěstované v našich klimatických podmínkách snesou spíš chlad, ne-li mráz. „Mezi mrazuvzdornou zeleninu patří kadeřávek, růžičková kapusta, hlávkové zelí, brokolice nebo pór,“ vypočítává na svém webu dTest.

Na skladování jsou choulostivější brambory. Těm se bude dařit ve tmě a při teplotách mezi 4 až 8 °C, tolik většinou bývá v ledničkách. Kdybyste brambory nechali v chladu, ale na světle, jejich slupka by začala zelenat, což je neklamná známka zvýšeného množství alkaloidů, jež jsou pro naše tělo toxické. Kdybyste brambory skladovali v teplotách blízkých nule, škroby by se přeměnily na cukry a hlízy by měly nasládlou chuť.

Který regál v lednici?

Bezmyšlenkovitě vysypat obsah nákupní tašky do lednice? Tak by to nešlo.

  • Do nejvyšších přihrádky patří aromatické potraviny, například sýry a uzeniny. Skladujte tady také hotová jídla. Některé lednice už mají speciální přihrádky na sýry.
  • Také vejce uložte do části, která je pro ně vyhrazená. Do dveří můžete umístit kečup, hořčici, mléko.
  • Ovoce a zeleninu, které můžou být skladované v lednici, umístěte do spodních boxů. Některé lednice mají nastavitelnou úroveň vlhkosti nebo takzvané „fresh“ zóny.
  • Na spodní přihrádku patří ryby, maso a masné výrobky. Skladujte je odděleně od mléčných výrobků. Ty uložte do vyšších pater.
  • Jídlo v lednici na sebe neskládejte, zamezíte tak správnému ochlazování potraviny. Vše by mělo být v lednici rovnoměrně rozprostřeno, jinak vzduch špatně cirkuluje a zvyšuje se i spotřeba energie.

 

Cibuli a česnek do temna

Také cibule s česnekem mají rády chlad a temno. Občas se objevují po boku brambor, ale to jim nesvědčí. „Oběma druhům sice prospívají podobné podmínky, ale když jsou blízko sebe, dříve začnou hnít či plesnivět,“ upozorňuje Anna Strejcová.

Když se cibule a česnek po sklizni suší, zpravidla to bývá nejdříve na slunci, potom na vzdušném místě, zpravidla na půdě. Obě plodiny přežijí hlavně na chladných a suchých místech. I když je pro ně ideální teplota kolem 10 °C, zvládnou i nižší. Do lednice přesto nepatří. Nejde ani tak o teplotu jako spíš o vlhkost. Hodit cibuli v igelitovém sáčku do lednice znamená, že ji znehodnotíte. Nejlépe, když se vám podaří najít pro ni větratelné, tmavé a chladné místo.

Cukr, káva, mouka

I když se to nezdá, i trvanlivé potraviny můžou brzy podlehnout zkáze, když jsou špatně skladované. To se týká například mouky nebo těstovin v otevřených původních obalech. Zvlášť v létě, když je větší teplo a vyšší vlhkost vzduchu, na vás můžou ze špajzu vylétnout moli.

Lepší je mouku i těstoviny skladovat v uzavíratelných dózách. Do nich přesypte také čaj, kávu, cukr nebo koření. Tyhle potraviny jsou totiž označované jako hygroskopické, což znamená jediné – snadno pohlcují vlhkost z okolí (a s ní případně i pachy) a ztrácejí tak na kvalitě.

Mít jídlo na očích

Potraviny, které se rychle kazí, uskladněte tak, abyste je měli na očích. Co vidíme, o tom víme a na to máme (ideálně) chuť. Když zjistíte, že mléko má před sebou poslední den a v lednici máte brambory, uvařte kaši a večer si dejte třeba kakao. Zeleninu, která to má za pár, ale vy ji nestihnete sníst, omyjte, rozkrájejte a vložte do mrazáku. Budete mít připravenou směs na polévku nebo minutku.

Vytisknout

Líbil se vám článek?

+56
Ano
Ne

Diskuze

20. 11. 2018 | 15:36 | Berendova

Rady bezva ale co v paneláku bez špajzu více

20. 11. 2018 | 10:05 | Gabriel Pleska

Touché! Díky. více

20. 11. 2018 | 6:53 | HonzaV

Takze ta okurka s rajcaty na ilustracnim obrazku je navod jak se to delat nema? :)
Jinak dobry, brambory vs. cibule, to jsem nevedel.
více

Oblíbená témata

odpad, potraviny, životní styl

Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK