Všimli jste si, že zahradničení je in? Zvlášť městské zahrádky a balkony se chlubí designovými květináči, kropáči, zahradnickým náčiním a nejrůznějšími vymoženostmi — které tak jednoduchou činnost, jako je vypěstování cibule, zesložiťují.
A hlavně prodražují.
Docela dobře se bez nich obejdete a ušetřit můžete i za hnojivo, vodu nebo sazenice. Povadlá máta za sto korun ze supermarketu? Soused vám ji odkopne zadarmo, a ještě bude rád, že ho rozpínavé rostliny zbavíte.
Co dalšího můžete pro úsporné zahradničení udělat?
Třeba rajčatům a salátovým okurkám teploty pár stupňů nad bodem mrazu nesvědčí. Cibule a česnek zase mají rády temno i chlad, ale nesnesou vlhkost. Když je dáte k bramborům začnou plesnivět. Skladování potravin je tak trochu věda.
Úrodná půda má živiny. Protože s každým zahradnickým rokem ubývají, je třeba vrátit je zpět. Na podzim zaryjte do země koňský nebo kravský hnůj. Můžete ho sice koupit v hobby marketech v granulích, ale proč, když ho chovatelé koní a krav mnohdy rádi věnují za odvoz?
Dalším skvělým hnojivem je lógr z kávy. S ním zemi do země dostanete draslík, který zvyšuje obranyschopnost rostlin a podporuje jejich růst. Lógr se hodí i k hortenziím, pokvetou pak modře. Skořápky z vajíček zase dodají půdě vápník. Ten potřebují například rajčata nebo papriky, lépe odolají hnilobě. Najemno rozdrcené skořápky dobře přihnojí i trávník a pomůžou vám zbavit se mechu. Dobře se osvědčil i dřevěný popel, který obsahuje vápník, draslík, hořčík a fosfor – tedy živiny, které podporují růst rostlin.
Užitečné jsou také kopřivy, z nichž si můžete vyrobit účinné hnojivo pro zeleninu i květiny. Kbelík naplňte do tří čtvrtin čerstvými kopřivami a zalijte nejlépe dešťovou vodou. Přikryjte prkýnkem a zatěžkejte cihlou. Jak bude nálev pracovat, bude zapáchat. Nepříjemnou vůni zmírní trocha vápna. Výluh je hotový zhruba za tři týdny a obsahuje především dusík, rostliny si z něho vezmou i draslík, fosfor nebo železo. S hnojivem ale opatrně, před použitím ho nařeďte v poměru jeden díl výluhu na 50 dílů vody, až pak zalévejte.
Hlávkový salát stojí kolem patnácti dvaceti korun, přitom za stejnou cenu pořídíte i sáček semínek, z něhož vypěstujete třeba dvacet salátů. Podobné je to s ředkvičkami.
Bazalka nebo pažitka ze supermarketu za oknem dlouho nevydrží, často domů nesete rostlinu těsně před uvadnutím. Nic proti, pokud hned potřebujete hrst lístků do těstovin. Jde to ovšem lépe.
Zatímco před pár lety jste úsporou vody mohli hlavně pomoci rodinnému rozpočtu, teď se kvůli dlouhodobému suchu stává nutností. Máme pro vás pár tipů.
Na začátku zahradnické sezóny je největší investicí nákup semínek a sazenic. Alespoň část nákladů můžete škrtnout, pokud se na podzim proměníte v semenáře a na jaře si sazečky předpěstujete. Pro začátek začněte s něčím jednoduchým, jako je třeba kopr, koriandr, měsíček nebo afrikán. Všechny tyto rostliny koncem léta nebo začátkem podzimu vytvoří semena, která velmi snadno seberete a uchováte do příští sezóny – stačí obyčejná uzavíratelná dóza. Jen se přesvědčte, že jsou semínka proschlá, sbírejte je za slunného a suchého počasí.
Z papriky, dýní nebo cuket semínka jednoduše vyjměte, usušte je a schovejte na jaro. Tyto rostliny si zvládnete jednoduše předpěstovat z vlastních semen. Například semena dýně Hokkaidó bývají poměrně drahá, sáček stojí kolem padesáti korun. Desítky nebo stovky korun (záleží na počtu rostlin) pak ušetříte, když si sami předpěstujete rajčata, sazenice salátů nebo celeru. Vyhraďte jim příští rok jeden parapet na okně. Není to tak náročné, jak se na první pohled zdá.
Samostatnou kapitolou jsou bylinky, které bývají předražené. Rozhlédněte se po svém okolí, kdo má bylinkovou zahrádku. Většina bylin se totiž rozrůstá, a tak je nutné je kultivovat. Odkopnutí sazenice nebude stát majitele příliš námahy, místo peněz nabídněte třeba semínka nebo vlastní výpěstky.
V období sucha se může zalévání prodražit. Je pravda, že rostliny potřebují pít, ale záleží hodně na tom, jak chytře jim závlahu dopřejete. Bez vody z konve se obejdou jehličnany i většina ovocných stromů (těm vodu dopřejte jen při dozrávání ovoce).
Rozhodně se vyplatí zachytávat dešťovou vodu, která svědčí všem rostlinám – především pak rajčatům, paprikám a dalším teplomilným druhům. Zalévat byste měli buď brzy ráno, nebo pozdě večer, aby se voda hned nevypařila. Jednou za čas se vyplatí půdu nakypřit (voda se lépe vsákne). Vhodné je i mulčovat, například záhony pokrýt vrstvou posečené trávy, jež pomůže zadržet vláhu.
Až 55 tisíc na zachycování dešťové vody k zalévání. Až 105 tisíc na zachytávání dešťové vody a recyklaci vody odpadní. Dotační program na zalévání zahrad a splachování WC dešťovou vodou má nová pravidla. Především je od teď určený celému Česku, nejen suchým oblastem. Co dalšího se v dotacích mění?
Místo žíznivých rostlin vysaďte takové, které se obejdou bez pravidelného přísunu vody, to platí hlavně pro okrasnou zahradu. Volte druhy, které rostou na prériích, stepích nebo savanách. Vděčné jsou také středomořské bylinky (oregano, tymián, rozmarýn, levandule), zvyklé na suchá léta. Z kvetoucích rostlin potřebuje minimum vody kokarda, slaměnka, hvozdík, hlaváček, rozchodník, kosatec nebo modřenec. Z vyšších rostlin nebo stromů je to borovice kleč, jalovec, rakytník nebo akát.
Kolik ušetříte s fotovoltaikou?
Zjistěte své roční úspory zdarma a do 2 minut. S Řešímto.cz porovnáte nabídky od ověřených dodavatelů ve vašem okolí.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
4. 7. 2019 8:44, Loyssa
Tvl "MOTÝLE" :-D Ten výraz se skvěle ujal :-D
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.