Jaro je na vrcholu a louky i lesy se proměnily v přírodní supermarkety, kam si můžete dojít pro zelené listy do salátů, pro bylinky na čaj nebo na sirupy. Místo plastových vaniček s listovým salátem z dovozu si můžete pochutnat na vitamínech, které příroda rozdává zadarmo. Platit tady nemusíte, vstupujte sem ale s pokorou a nepořádejte na přírodní bohatství nájezdy.
Divoké listy do salátů i polévek
Poslední dobou oblíbený medvědí česnek má už sezónu pomalu za sebou, teplé počasí ho vyhnalo do květu. Oslovit vás pořád ještě může divoká pažitka. „Roste podél řek a vodních toků ve stínu. Vypadá jako travička, ale voní jako pažitka, jen není tak aromatická,“ říká Michaela Makulová, šéfredaktorka magazínu Kouzlo vůní. Zatímco po divoké pažitce budete muset pátrat, pampeliškové listy najdete všude. Sbírají se mladé listy, které ještě nejsou nahořklé. Použít je můžete nasekané do salátů nebo do těstovin.
„Všude narazíte také na bršlici kozí nohu,“ uvádí bylinkářka a aromaterapeutka Kateřina Hrazdirová. Tato rostlina je považovaná za plevel, roste kolem luk i na zahradách. „Používají se jen mladé lístky, dokud se lesknou. Přidávají se do salátů, polévek nebo do karbanátků,“ dodává.
Na loukách můžete ochutnat také šťovík, asi půl metrů vysoký plevel. Lístky mají kyselou příchuť a můžete je přidat třeba do salátů. Když zajdete do lesa, pravděpodobně tady narazíte na šťavel, jeho trojlístky můžou připomenout jetel. I ten je kyselý a chuťově zpestří saláty.
Jídlo ozdobte sedmikrásovými květy. Pokud narazíte na poupata sedmikrásek, můžete si je doma naložit do octa jako kapary. Sedmikráskové květy neváhejte nasekat a posypat jimi chleba místo řeřichy.
Doslova na každém rohu najdete kopřivy. „Vždy je tepelně upravujte. Nikdy nezkoušejte jíst kopřivy syrové. Spaření kopřiv vařící vodou odstraní jejich palčivost a potom se jich můžete bez obav dotýkat,“ doporučuje Kateřina Hrazdirová. Podle bylinkářky je možné čerstvé kopřivy na jaře přidávat do všech polévek, do karbanátků nebo do špenátu.
Zdravé čaje zadarmo
Později na jaře rozkvétá květ bezu, který naše babičky sušily a vařily z něho čaj proti kašli a nachlazení. Před heřmánkem smekni, před bezem klekni, vyjadřuje víru v jeho léčivé schopnosti babské říkání. „Sbírá se v květnu a v červnu. Květy ustřihávejte nůžkami, neoklepávejte pyl, sušte ve stínu,“ uvádí Michaela Makulová. Bezová květenství, takzvané kosmatice, se dají také smažit obalované v těstíčku.
Celé léto můžete sbírat také jitrocelové listy, z nichž si doma snadno připravíte sirup proti kašli. Do vymyté a alkoholem dezinfikované zavařovací sklenice položte vrstvu nasekaných lístků jitrocele, zasypte třtinovým cukrem, přidejte další vrstvu jitrocele a cukru. Takto pokračujte, dokud není sklenice plná. Zakončete bohatou vrstvou cukru, aby směs neplesnivěla. Nechte stát na slunci, například na okenním parapetu. Cukr se pomalu rozpustí a jitrocel v něm maceruje. Po zhruba třech týdnech sirup přeceďte. V lednici vydrží celou zimu.
Zatímco sirup si schováte na chřipkové období, čerstvé bylinkové čaje můžete pít už teď. „Na jaře nemusíte vůbec kupovat čajové směsi. Vyběhněte ven a natrhejte si hrsti bylinek. Takový čaj je skvělý a mnohem zdravější než ty kupované. Na čaj můžete natrhat například výhonky smrku, které mají jemně nakyslou, skoro citrusovou chuť,“ říká Kateřina Hrazdirová. Ze smrkových výhonků se také připravuje sirup, podobně jako ten jitrocelový. Na čaj můžete vařit maliníkové, ostružinové a jahodníkové listí, kontryhel, listy břízy a buku, květy sedmikrásek nebo květy divokých třešní, jabloní a dalších ovocných stromů.
Kontryhel, který je známý jako ženská bylinka, roste na vlhčích místech, například u řek nebo na loukách. „Sbírá se kvetoucí nať, kterou můžete sušit ve stínu. Kontryhelový čaj pomáhá srovnat menstruaci. Připravit si můžete i výluh. Do litrové sklenice přidejte několik kontryhelů, zalijte vodou ze studánky a nechte přes noc v chladu louhovat. Druhý den popíjejte,“ doporučuje Michaela Makulová.
Sdílejte článek, než ho smažem