Obnovitelné zdroje jsou už pár let ožehavé téma. Dotace pokřivily trh už dřív, způsobily známý solární boom, který se pak musel dusit další regulací – solární daní. Teď ale může být asi ještě hůř. Energetický regulační úřad (ERÚ), který každoročně vypisuje podporu pro obnovitelné zdroje energie, jako jsou solární elektrárny, bioplynové stanice nebo vodní elektrárny, se totiž „šprajcl“ a odmítá podporu vypsat. Protože postrádá schválení příslušného předpisu ze strany Evropské komise (ta by podle Ministerstva průmyslu a obchodu měla přijít někdy v únoru až dubnu) a protože prý samo Ministerstvo průmyslu a obchodu vlastně k takovému postupu vyzvalo.
Podpora, kterou úřad se železnou pravidelností vyhlašoval každý rok vždy koncem listopadu, se týká zdrojů uvedených do provozu v letech 2005 až 2012. Kdyby elektrárny od ledna opravdu přišly o dotace, mohou být prý dopady na tuzemskou ekonomiku značné. Nejde jen o to, že by začaly krachovat elektrárny, protože by investoři neměli na jejich provoz, a tak by se tisíce podnikatelů (ale i domácnosti) mohly dostat do potíží. Lidé by mohli přijít o práci, Česko by čelilo mezinárodním arbitrážím i sankcím ze strany Bruselu. Do nesnází by se mohli dostat zemědělci, kteří pěstují biomasu pro energetické účely, nebo obce, jež investovaly do bioplynových stanic. Nebo by v síti mohl být nedostatek energie. „ERÚ tímto způsobem ohrožuje dodávky energie a splnění závazků České republiky do roku 2020 v navyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů,“ doplňuje výčet Veronika Hamáčková, výkonná ředitelka České fotovoltaické průmyslové asociace CZEPHO.
Protože podpora se dotýká i kombinované výroby elektřiny a tepla (kogenerace), mohlo by domácnostem podražit teplo. Takže úspora, kterou by odběratelé pocítili na svých účtech – podporu obnovitelných zdrojů částečně hradí každý z nás – by potěšila jen někoho. Před zdražením tepelné energie už varovalo Teplárenské sdružení. Hospodářská komora ČR zase poukázala na to, že celá situace může narušit očekávání investorů a dlouhodobě negativně ovlivní ochotu soukromého sektoru investovat v energetice.
Do potíží by se mohly dostat i banky, které investorům poskytly na výstavbu elektráren úvěry. Proto se o situaci zajímá i Česká národní banka. „V Česku vznikly projekty solárních, větrných nebo vodních elektráren a zdrojů na biomasu a bioplyn za stovky miliard korun. Financování projektů šlo z velké většiny přes banky, takže nejsou ohrožené jen rodiny, podnikatelé a obce, které obnovitelné zdroje vlastní, ale také banky, které poskytly úvěry,“ uvádí Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.
Hraje se o 42 miliard korun
Situace je nepřehledná a komplikovaná. A také vypjatá. Jde totiž o zhruba 42 miliard korun. Právě tolik stojí každý rok podpora obnovitelných zdrojů v České republice. Je třeba říct, že podpora solárních elektráren, které jsou nejvíce vidět, tvoří jen část z této sumy. Více než třetina prostředků míří podle Ministerstva průmyslu a obchodu k zemědělcům, bioplynovým stanicím a dalším zdrojům. „Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu není zdrcující pouze pro fotovoltaický průmysl. Ve skutečnosti velká část prostředků míří na podporu zemědělců či na provoz bioplynových stanic. Řada těchto projektů je financována úvěry, což se týká i třeba mnoha malých obcí, které by se mohly dostat do situace, že je nebudou schopny splácet,"uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
Jenže malé obce, domácnosti nebo drobní investoři příliš nenadělají. Zdá se, že jde hlavně o přestřelku mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a Energetickým regulačním úřadem. Vinu za prozatímní nevypsání dotací si totiž přehazují jako horkou bramboru. Stejně jako v jiných podobných kauzách se skutečný viník bude hledat jen obtížně.
Zajímavá je taky otázka, co by se stalo s penězi, které se na podporu zelené energie vyberou. Změní se snad podoba našeho účtu za elektřinu?
Proč úřad nechce podporu vypsat
Věc se má, alespoň podle dostupných informací, asi takhle. Energetický regulační úřad vždy koncem roku vyhlašuje cenové rozhodnutí, na jehož základě vypisuje mimo jiné i výši podpory pro obnovitelné zdroje. Letos se rozhodl toto rozhodnutí zatím nevydat. A to s odvoláním na několik okolností. Překvapivě je to hlavně hra paragrafů, předpisů a kompetencí.
- Za prvé, ERÚ říká, že musí podle zákona chránit oprávněné zájmy spotřebitelů v energetických odvětvích. Takže výplata veřejné podpory pro podporované zdroje energie musí být stanovena v souladu se zákony a ostatními právními předpisy.
- Letos se podle českého regulátora situace oproti minulým rokům změnila, a to především kvůli výkladu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. „Je potřeba jasně říci, že ERÚ nemá se současnou neuspokojivou situací v podporovaných zdrojích nic společného a snaží se situaci aktivně řešit už několik měsíců. Ministerstvo průmyslu a obchodu nemůže házet vinu na jiné,“ sdělil Jiří Chvojka, tiskový mluvčí ERÚ. Podle něho úřad už několik let upozorňuje na účinné znění §1, odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Legislativa říká, že se výše a rozsah podpory nestanoví, pokud by podpora byla v rozporu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie nebo rozhodnutími Komise. Jinak řečeno, podporu by neměly získat zdroje bez notifikace ze strany Evropské komise. A o to v celé situaci vlastně jde.
- ERÚ kromě toho odkazuje i k dopisu, který Ministerstvo průmyslu a obchodu už na jaře poslalo poslancům. V něm prý tvrdilo, že výkupní ceny energií z obnovitelných zdrojů byly v minulosti špatně nastaveny. Podle českého regulátora také ministerstvo s odkazem na zákon o podporovaných zdrojích energie napsalo, že v cenovém rozhodnutí ERÚ nemá být stanovena výše a rozsah podpory pro zdroje energie, které nemají kladné notifikační rozhodnutí Evropské komise.
- Podporované zdroje jsou prý podporované příliš, jsou „překompenzované“, na dotacích zaplatíme víc, než je férové.
Ať je to ten nebo ten
Jenže Ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdí něco jiného a označuje jednání regulátora za nepředvídatelné a nepochopitelné. Jen tak mimochodem, podle energetického zákona by se měl ERÚ chovat předvídatelně, a proto se Ministerstvo průmyslu a obchodu domnívá, že „ERÚ svým jednáním porušuje toto ustanovení, kdy bez odůvodnitelné příčiny postupuje odlišně od předcházející praxe“.
Bylo na začátku vejce, nebo slepice? Vzešel prvotní impulz k nevypsání podpory skutečně z Ministerstva průmyslu a obchodu? Nebo se ERÚ prostě letos „šprajcl“ a řekl dotacím dost? Ať ten nebo ten, vždycky se nakonec může ukázat prstem na Evropskou unii, nebo přesněji Evropskou komisi. Vždyť ta přece notifikaci příslušného zákona (neboli souhlas) už pár let zdržuje. A tak můžeme jen hádat, že ač se hra (a pravděpodobně politická) hraje v českém rybníčku, „viník“ bude zase zvenčí .
Sdílejte článek, než ho smažem