Možná jste také zaregistrovali zprávu o vysoké fluktuaci a řekněme nepřívětivé firemní kultuře v jedné z největších globálních finančně technologických firem – britské společnosti Revolut vedené Nikolajem Storonským. Nabízí se otázka: Mají to všechny technologické společnosti stejně?
Když jsme čtyři roky po založení Rogera dokončili druhou transakci s finančním investorem, prošli jsme jako jedna firma z deseti startupovým údolím smrti. Hlavní platforma na zkrácení splatnosti faktur dobře fungovala, měli jsme dostatek klientů a zajištěnou výplatu. Byli jsme unavení, ale hrdí, že se nám to povedlo.
Paradoxně jsme se ocitli na dost zvláštním místě, které bylo temné, nudné a ubíjející. Frustrace pramenily z toho, že jsme směřovali veškeré úsilí na výsledek směrem k produktu a klientům. Nezbýval žádný čas na zamyšlení, jestli to funguje pro nás, kdo pro Rogera pracujeme. Jasně, živilo nás to, něco jsme dokázali, ale ta otázka byla: Je to skutečně to, co chceme dělat dál?
S důrazem na talent
Moje strategie „head down, keep digging“ (volně přeloženo do češtiny něco jako „zatni zuby a makej“) tady neslavila úspěch. Respektive fungovala podobně jako brufen – zabavil jsem se prací, ale nedávalo to smysl. Situace začala eskalovat a zastavila se až tehdy, když mě naše šéfka obchodu Ivana Saxunová přesvědčila, že nejen prací je člověk živ. Kromě klientů si zaslouží péči i zaměstnanci Rogera. Přitáhla mě za rukáv na školení o práci s talenty podle metodiky Gallup. Účast jsem přislíbil pod nátlakem a s předsudky.
Školení stálo docela dost peněz, což mě přinutilo programu věnovat pozornost. Naštěstí to celé dávalo smysl. Metoda v lidech identifikuje přirozené talenty. Cílem je rozvíjet silné stránky a nebabrat se zbytečně s těmi slabými. Najednou jsme v Rogerovi začali chápat různé perspektivy lidí u stolu. Testování „CliftonStrengths“ přineslo do týmu respekt a porozumění. Kromě toho také jistou míru zábavy a sebevědomí – máme změřeno, v čem je každý z nás dobrý a na čem může dále pracovat. Například jsem se na základě výsledků přestal vztekat, že si něco musím rozhodnout sám. Zároveň se od té doby nesnažím provozovat aktivity, které mi nešly, nejdou a nikdy nepůjdou.
Čtyři z pěti
Můj hlavní problém s firemní kulturou, spokojeností a rozvojem zaměstnanců je v tom, že se to obtížně měří. Není to něco, co najdete každý rok na druhém řádku výsledovky nebo na rozvaze. Nicméně pro každého zaměstnavatele, zejména pro menší tech firmy našeho střihu, jde o zásadní téma.
Proto jsem byl rád, když mě oslovil student Ekonomicko-správní fakulty MUNI Ondřej Nohel s tím, že by o nás rád napsal svou závěrečnou práci. 94 % našich zaměstnanců pro něho následně anonymně vyplňovalo dotazník spokojenosti. Odpovědi hodnotil na škále od 1 (nejhorší) po 7 (nejlepší). Celkově jsme dostali 5,61 ze 7, po převodu do běžnější hodnotící škály to je 80% spokojenost nebo čtyři hvězdičky z pěti.
Detailní výsledky vypadají následovně:
- Spokojenost s náplní práce – 5,52
- Spokojenost s podmínkami pro výkon práce – 5,69
- Spokojenost s finančním ohodnocením – 4,84
- Spokojenost s vedením – 6,02
- Spokojenost se spolupracovníky – 6,22
- Spokojenost s možností profesního růstu – 4,9
- Spokojenost s komunikací v organizaci – 5,04
- Celková pracovní spokojenost – 5,61
- Celkový průměr za celý dotazník – 5,48
Výsledky mě potěšily. Jsem rád, že panuje spokojenost s vedením jednotlivých oddělení Rogera, ale i celkově s kvalitou kolegů. Na druhou stranu musíme zapracovat na tom, aby měli zaměstnanci možnost růstu v rámci vlastních projektů. Těšit se do práce za lidmi, které jejich práce baví, byla při založení firmy pro mě a spoluzakladatele a CTO Rogera Tomáše Slobodníka hlavní priorita.
Adam Šoukal
Spoluzakladatel a CEO Platební instituce Roger. Stará se o strategický vývoj a vedení společnosti. Před založením Rogera pracoval dva roky pro banku Santander, kde měl na starost bankovní akvizice. Je velkým zastáncem fintechových... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem