Světová pandemie zasáhla všechna odvětví a výjimkou nebyl ani faktoring. Nizozemská asociace sdružující stovky faktoringových firem odhaduje, že za první covidový rok spadl objem faktoringu celosvětově o 6,6 procenta.
V rychle rostoucím odvětví, jako je právě faktoring, je to dvojnásob bolestivé. Nejde totiž jen o propad, ale bývali jsme mohli vidět naopak rychlý růst. Ve třech předchozích letech rostl faktoring v průměru o 6,7 procenta. Pokud by tento trend (nebýt viru) pokračoval, pak můžeme říci, že pandemie odepsala 12,5 procenta trhu. Virus byl k faktoringu nesmlouvavý.
Z dat České faktoringové asociace ale vyplývá, že v České republice propad nebyl tak výrazný – konkrétně objemy spadly o 0,3 procenta. Mohly za to především zavřené hranice a problémy v globálním obchodu, protože se významně propadl hlavně faktoring u dovozců, ale také vývozců, přičemž domácí český faktoring rostl.
V České republice jsme nejen u faktoringu v situaci dohánění, kdy přirozeně dobíháme za západními zeměmi. Tři čtvrtiny celého faktoringového trhu v Evropě se podle Evropské federace faktoringu a komerčních financí koncentruje v pouhých pěti velkých evropských ekonomikách, tedy ve Francii, Německu, Velké Británii, Itálii a Španělsku.
Jsou to ale bohaté ekonomiky s vysokým počtem obyvatel, takže dává smysl podívat se na srovnání pomocí něčeho srovnatelného, typicky k velikosti ekonomiky. V přepočtu na hrubý domácí produkt je faktoringovým rekordmanem Belgie, za kterou je v těsném závěsu Estonsko. Pořadí dále pokračuje Portugalskem, Španělskem a Nizozemím. Na západě je faktoring považován za standardní nástroj řízení firemních financí a firmy o něm uvažují vedle tradičních způsobů, jako jsou úvěry či kontokorenty.
Na druhé straně žebříčku je Švýcarsko s Lucemburskem, následované Slovenskem, Chorvatskem a Rumunskem. Faktoring má ještě velký potenciál v Lotyššsku a poté už je v tabulce sedmá odspoda Česká republika. Špatný výsledek Slovenska i České republiky je z části přirozený u chudších ekonomik, navíc je ale znásobený divokou situací faktoringu v 90. letech, která k tomuto způsobu financování způsobila určitou nedůvěru. To se ale postupně lepší.Nejsme na tom tedy nijak dobře, na druhou stranu je to především v oblasti nebankovního faktoringu relativně mladá oblast s vysokým potenciálem k dalšímu růstu. Pokud bychom se chtěli dostat na druhou stranu tabulky zemí, musel by vyrůst na čtyř až pětinásobek.
Pětinásobný potenciál růstu v oblasti zkracování splatnosti faktur navíc platí za předpokladu nerostoucí ekonomiky. Protože je výše uvedená statistika relativní ve vztahu k velikosti ekonomiky, která se, doufejme, bude do budoucna zvětšovat, v absolutních číslech je potenciál ještě větší.
Růst se bude dotýkat jak bankovního, tak ale především nebankovního faktoringu, který dle zahraničních studií umí vyplnit mezery, které mu bankovní faktoring nechává. Magazín Factoring.org ukazuje zejména na hledání alternativního financování pracovního kapitálu a dlouhodobou výhodu ve využívání moderních technologií. PB Factoring německé Deutsche Bank vidí potenciál v zakomponování udržitelnosti do faktoringových cílů. Ať už to bude zaplňování mezer, moderní technologie či alternativní cíle, faktoring se v České republice bude svým objemem přibližovat západu.
Dominik Stroukal
Ekonom přednášející na Metropolitní univerzitě v Praze a hlavní ekonom Platební instituce Roger. Vystudoval ekonomii na VŠE a mediální studia na UK. V minulosti působil jako hlavní ekonom několika finančních institucí a je... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem