Impact Hub v Česku organizuje pilotní projekt Climate Finance Community Lab (CFCL). Co je jeho cílem?
Pomoct lidem, kteří nechtějí jen čekat, že za ně někdo jiný zázračně vyřeší klimatickou krizi. Sami mají zájem přispět k jejímu řešení. Přibývá startupů, které mají i dobrý nápad, jak to udělat. Narážejí pak mimo jiné na to, že se jim těžko shání potřebné financování. Jejich byznys nesplňuje typické parametry pro běžné investory, kteří hledí pouze na maximalizaci potenciálního výnosu.
Nedávno vznikl nový Community Lab pro střední a východní Evropu. Pod tím pojmem si můžete představit jakýsi experimentální prostor pro nejrůznější projekty, které se snaží přispět k řešení klimatické krize. A my v rámci této platformy organizujeme zmíněný projekt Climate Finance Community Lab, který se zaměřuje, který se zaměřuje na experimenty ve finanční oblasti, konkrétně na to, jakým způsobem můžou podnikatelské projekty s pozitivním dopadem na naši planetu zaujmout právě investory. Co jim v tom zatím brání a jak tyto překážky překonat. Na projektu spolupracujeme s estonskou organizací CleanTech ForEst a celé to zastřešuje a financuje evropská inovační agentura EIT Climate–KIC.
První coworkingové centrum Impact Hub otevřelo v červnu 2010 v Praze na Smíchově. Od té doby přibyla další tři – v Brně, Ostravě a druhé pražské na Vinohradech. V rámci Impact Hubu, který má přes 1500 členů, působí 250 mentorů a expertů. Ti v rámci takzvaných akceleračních programů mentorují nové nadějné podnikatelské či společensky prospěšné projekty. Příkladem takových programů jsou Climate Challenge, Future of Food nebo Zdravá myšlenka. Ročně je akcelerováno více přes sto projektů.
Ty finanční experimenty se týkají skutečných firem?
Ano. Aktuálně finišujeme pilotní fázi programu, do které byly vybrány dva české projekty a jeden estonský. Konkrétně jsou to Opravárna, síť odborných servisů a drobných opravářů, originální český bikesharing Rekola a estonská platforma pro směňování přebytečných věcí SmartSwap.
Co jim účast v programu přinese?
Projekty si mezi sebou rozdělí jednorázovou dotaci 20 tisíc eur od EIT Climate–KIC. Ale hlavním cílem CFCL je pomoct jim najít vhodné investory pro další rozvoj. Konkrétně Rekola potřebují na expanzi dva až čtyři miliony eur. Jde už o zaběhnutý projekt, který na tuzemském trhu funguje sedm let. Opravárna je oproti nim na začátku a shání 2,5 milionu korun. A estonský SmartSwap nyní hledá investici zhruba 150 tisíc eur.
Naše role je připravit tyto konkrétní firmy pro investory. Upravit jejich byznysmodel, je-li to třeba. Vytvořit jim ten správný pitch deck, což je krátká a výstižná prezentace konkrétního byznys plánu, která bývá tím prvním a mnohdy i posledním kontaktem s potenciálním investorem. Poskytujeme jim marketingovou podporu a v neposlední řadě je samozřejmě přímo propojujeme s potenciálními investory, a to na české i evropské úrovni.
Už máte nějaké konkrétní výsledky?
S mentorováním a další zmíněnou podporou firem jsme začali v říjnu letošního roku. Například pro Opravárnu se už podařilo zajistit část investice a další investoři projevili vážný zájem. Jméno těchto investorů je zatím neveřejné, ale vidíme, že už to nese první ovoce.
Dlouhodobě působil v Deloitte Consulting, Amnesty International a Nadaci Vodafone. Rozvoj společensky prospěšného podnikání a podnikavosti obecně Petr Vítek podporuje nejen v rámci Impact Hubu ale i ve správní radě Nadace České spořitelny a jako spoluzakladatel prvního českého dopadového investičního fondu Tilia Impact Ventures. Říká o sobě, že má radost, když se daří dobré věci dobrým lidem.
Jmenované projekty jsou jistě sympatické, ale můžou takové iniciativy opravdu pomoct k lepšímu světu? Všichni tak nějak pořád čekáme na něco většího.
To je samozřejmě pravda. Nelze předpokládat, že rozvoj tří projektů s environmentálním přínosem bude mít na stav klimatu zásadní efekt. Účelem pilotního projektu ale není jenom pomoc několika konkrétním startupům. Zároveň hledáme a zkoumáme cesty, jak obecně vtáhnout do hry s podobnými projekty širší skupinu investorů. Hledáme mechanizmy, které by bylo možné v budoucnu využívat v mnohem větším míře.
Pokud by se žádné další kolo CFCL už nekonalo a podporu by získaly jen tři projekty, tak i to má svůj význam, protože vždycky je fajn podpořit něco prospěšného. S ohledem na globální dopadu by to bylo plácnutí do vody. Jedná se ale i o finanční experiment, na jehož konci budeme vědět víc o tom, jak dostat peníze do těch správných projektů. Jak ty projekty vůbec poznat. Tyhle věci nejsou dostatečně zmapované. Můžete mít na ekologii obrovské rozpočty třeba na úrovni Evropské unie, ale potřebujete je také umět směrovat tam, kam to má smysl.
Proč se pro podobné projekty těžko hledají investoři?
Pro firmy, o kterých se bavíme, je vedle ekonomické stánky a rizikového profilu stěžejní jejich agregátní dopad. Schválně používám ten výraz agregátní, protože každá firma má na životní prostředí i nějaký negativní dopad. Nejsou jen takové, které mu prospívají, a jiné, které mu jen škodí. Každá firma čerpá nějaké neobnovitelné zdroje, produkuje odpad a tak dále.
Takže v těchto případech jde o měřitelný pozitivní agregátní dopad na životní prostředí, přičemž to podnikání je cesta, nikoliv cíl. Z podnikání se stane prostředek pro řešení klimatické krize, namísto aby generovalo co největší odnímatelné zisky. A pak snadno dojde k tomu, že se ti podnikatelé ve svém očekávání s potenciálními investory míjejí.
A někdy se v tom očekávání tedy i potkají?
Záleží na tom, o jaký typ investora jde. Standardní investor kouká jen na výnos versus riziko. Může se ale jednat o strategického investora, který v tom daném projektu najde určité synergie s vlastním byznysem. Například automobilku, která si hlídá konkurenci a inovace, může zajímat mikromobilita, a může tedy najít smysl v investici do Rekol.
A existují i takzvaní dopadoví investoři, které na prvním místě zajímá ten agregátní dopad. Ten přínos, třeba právě pro řešení environmentální krize.
Jak takový dopadový investor uvažuje?
Pro běžného investora jsou kritérii, proč do investice jít, ziskovost a rizikovost. Pro dopadového investora je motivací měřitelný a vědomý dopad. Otázka výdělečnosti a rizikovosti pak pro něj ale může být důvod, proč do toho nejít. Když projekt vyhodnotí jako finančně neudržitelný.
Společně se Silke Horákovou jsme založili úplně první fond zaměřený právě na podporu společensky prospěšných podniků Tilia Impact Ventures. Sdružuje víc než dvě desítky dopadových investorů. Tito lidé zpravidla dávají hodně peněz na filantropii, ale zároveň hledají nějakou zlatou střední cestu, která by umožňovala podporovat prospěšné projekty udržitelně. Aby se investice s měřitelným dopadem po čase vracely a mohly se reinvestovat do dalších přínosných projektů, které se rovněž stanou soběstačnými. Mnozí v tom spatřují nový trend a považují za důležité ho rozvíjet i zde v Česku.
A najde se i v tuzemském prostředí dost dopadových investorů?
Udržitelné investování, anglicky sustainable investing, ani investování do dopadu, tedy impact investing, v Česku ještě nemají tradici. A je to potřeba změnit. Česká republika patří mezi vyspělými zeměmi k největším producentům oxidu uhličitého na hlavu. K tomu je třeba připočíst vliv emisí vyprodukovaných v minulosti. Další emise vznikají v zahraničí při výrobě věcí, které se k nám dovážejí a my je spotřebováváme. Není tedy pochyb o tom, že neseme značný díl odpovědnosti. A pakliže jsme spolupříčinou problému, je naše povinnost – nikoliv volba – spolupracovat i na jeho řešení. Tenhle úhel pohledu tu ještě nějak chybí. O to větší smysl má pro nás hledání možností, jak environmentálně prospěšné projekty propojovat s těmi správnými investory.
Iniciativu CEE Community Lab je iniciativa pro střední a východní Evropu, kterou financuje a organizuje evropská inovační agentura EIT Climate-KIC. Jedná se o experiment s cílem spouštět změny v některých nejdůležitějších sektorech společnosti. V Community Labu probíhá pilotní kolo projektu Climate Finance Community Lab, jeho organizátorem v Česku je síť Impact Hub.
Partnerem série rozhovorů o coworkingových centrech a startupech je Impact Hub.
Renata Lichtenegerová
Sdílejte článek, než ho smažem
