V běžném činžáku sídlí přes 7000 firem. Zájem o pronájem adres roste

Takzvaného virtuálního sídla – tedy pronájmu adresy kvůli zápisu do obchodního rejstříku – využívá už téměř čtvrtina firem v Česku. Aktuálně se jedná o skoro 122 tisíc společností, což je o 27 procent víc než ve stejném období loňského roku. Ukázala to analýza poradenské společnosti Bisnode.

Rekordmanem mezi virtuálními sídly zůstává už několik let na první pohled obyčejný dům na pražské adrese Rybná 24 poblíž obchodního domu Kotva. Sídlo tu má nahlášeno 7045 firem, zatímco loni to bylo 4740. Praha také jednoznačně vede v žebříčku měst – na některém z virtuálních sídel tu má zaregistrovanou adresu téměř 98 tisíc subjektů.

„Mezi společnostmi, které vznikly v letech 2012 až 2019, jich má víc než 30 procent v obchodním rejstříku registrovanou adresu na virtuálním sídle,“ říká Petra Štěpánová, analytička společnosti Bisnode.

Ve „virtuálních kancelářích“ sídlí na stejné adrese až stovky různých firem. Ty se dělí o jednu či více sekretářek, které mimo jiné přeposílají došlou poštu nebo přepojují hovory na „skutečné“ sídlo firmy.

Důvodem pro registraci sídla v Praze může být snaha vyhnout se častější kontrole ze strany finančních úřadů – právě v Praze je pravděpodobnost kontroly obecně výrazně nižší než v okresních městech.

Podnikatelé ale mají i jiné důvody. Jde jim třeba o získání atraktivně vypadající adresy v centru Prahy nebo krajských měst. Firma tím chce působit seriózněji, než kdyby jako své sídlo uváděla menší obec. Dalším důvodem může být finanční náročnost nebo faktická zbytečnost stálé vlastní kanceláře, firmy si ji mnohdy pronajímají jen pro konkrétní jednání.

Samotná registrace virtuálního sídla právnické osoby není nelegální. Firma pak ale třeba nesmí namítat, že její skutečné (faktické) sídlo je jinde, než sama uvádí v obchodním rejstříku. To v praxi znamená, že na adrese uváděné v rejstříku musí především přijímat dopisy.

Sdílejte článek, než ho smažem