Vysoká fluktuace zaměstnanců, tvrdé škrty, zavírání nerentabilních poboček a snaha udržet ziskovost za každou cenu. Personální situaci ve většině tuzemských bank můžeme popsat jednoduchými hesly.
Největší z nich – Česká spořitelna – tvrdí, že letos už přijala 800 zaměstnanců. Čekáte masivní nárůst celkového počtu pracovníků? Omyl. Ve spořitelně teď pracuje zhruba o dvě stovky lidí méně než na začátku roku. Zatímco v lednu jich bylo 10 224, v současnosti je to prý něco kolem deseti tisíc.
Nejde tedy o nově vzniklá místa. „Hledali jsme i náhradu za kolegy, kteří se například rozhodli z firmy odejít,“ říká Lukáš Kropík z tiskového centra České spořitelny.
„Aktuálně máme v České spořitelně víc než 300 volných pracovních pozic,” dodává Kropík. Nejvíc obsazovanou pozicí je osobní bankéř. Velký zájem má spořitelna také o lidi pozice v klientských centrech, administrativě a informačních technologiích.
Nechaly si utéct zkušené
„Trendem napříč velkými tuzemskými bankami je průběžné snižování stavů. To obecně souvisí s tlakem na vyšší provozní efektivitu společností obchodovaných na burze. Finanční domy chtějí potěšit investory pozitivními čísly a cesta k nim vede právě přes nákladové škrty,“ myslí si Tomáš Pfeiler z investiční společnosti Cyrrus.
Snaha o úspory je podle něj silnější kvůli tomu, že vlastníci velkých tuzemských bank sídlí v západní Evropě. „Tam stále panuje prostředí ultra nízkých úrokových sazeb, což se promítá do stagnace čistých úrokových výnosů finančních domů,“ připomíná Pfeiler. A kvůli přístupu Evropské centrální banky nemůžou západoevropské banky v dohledné době počítat s lepšími úrokovými výnosy. O to víc se proto snaží šetřit, osekávání nákladů se pak logicky přenáší i na dceřiné společnosti v Česku.
„Propouštění vidím spíš jako úlitbu akcionářům, aby viděli, že se něco děje,“ myslí si František Hupka, šéf Odborového svazu pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví.
Personální situaci v bankách hodně ovlivňuje i obrovská fluktuace. „Nastupuje nová generace zaměstnanců, která po půl roce odejde, protože od té práce měla úplně jiná očekávání,“ konstatuje Hupka.
Jiné představy mají často i banky – a nedaří se jim získávat takové nováčky, které by si představovaly.
„Jsem z toho dost znepokojený. Už před třemi čtyřmi lety jsme bankám říkali: Nenechte si utéct know-how v podobě lidí, kteří u vás pracovali deset patnáct let. Banky to tehdy neviděly jako problém, ale dnes to musí každý rozumný člověk jako problém vidět,” říká Hupka.
Mladí lidé podle něj nejsou loajální, chybí u nich kvalita práce a nechtějí dělat v podmínkách, které banka nabízí. „Těmi podmínkami nemyslím mzdu, ale tvrdou práci určenou plánem a s neustálými kontrolami, zda ho plní, nebo neplní,“ vysvětluje.
Transformace a restrukturalizace
Častou výměnu pracovníků vysvětlují finanční domy neustálým zkvalitňováním služeb a přípravou na digitalizaci. Banky prý musí rozvíjet nové, moderní a konkurenceschopné prostředí pro klienty.
„S tím souvisí i transformace celé skupiny ČSOB a potřeba upravit naše zdroje včetně kapacit a kvalifikace našich lidí, aby odpovídaly potřebám klientů,” uvádí Michaela Průchová z tiskového oddělení ČSOB.
ČSOB loni zahájila restrukturalizační program s cílem snížit celkový počet zaměstnanců. Loni na tyto škrty vytvořila finanční rezervu ve výši 96 milionů korun (na odstupné a související výdaje). Propouštění ale nakonec není tak svižné, jak banka plánovala. Přispěly i k tomu i takzvané interní rotace, kdy se zaměstnanec po několika letech na jedné pozici přesune na místo s jinou náplní práce.
„V loňském roce došlo k nárůstu interních rotací o 23 procent oproti roku 2017. Právě díky tomu našlo novou kariérní příležitost 148 kolegů z plánovaných více než 370 redukovaných pozic. Pro letošní rok pak bylo v plánu snížení stávajícího počtu pozic o zhruba 200, nicméně v praxi se ukázalo, že skupina ČSOB umí změnu struktury odborností vstřebávat interně díky zmíněným rotacím,“ upřesňuje Průchová.
ČSOB současně hledá zájemce na nové pozice – za posledních pět měsíců se jich podařilo obsadit téměř 300, dalších 186 pozic zůstává volných. „Třeba asistentku hledáme 30 dní, ale IT specialisty i 90 dní. Průměrně se pohybujeme mezi 80 až 90 dny na obsazení pozice,“ upřesňuje Průchová.
Také Komerční banka nedávno oznámila, že vytvoří finanční rezervu na pokrytí očekávaných výdajů spojených s restrukturalizací v rámci programu nazvaného KB Change. Z toho 223 milionů korun má jít na odstupné, dalších 71 milionů pak zaplatí za zmenšení pobočkové sítě.
Současně ale Komerční banka hledá kandidáty pro 158 pozic. „Neznamená to, že jedna pozice rovná se jeden člověk. Někdy hledáme více lidí na stejnou pozici. Nejvíce kolegů hledáme na místa v distribuční sítí, v kontaktních centrech, pak IT experty a specialisty pro agilní část banky,“ upřesňuje Pavel Zúbek, šéf komunikace KB.
Stejný počet lidí přitom Komerční banka hledala na začátku letošního roku. „Není to nová vlna pozic, jde o de facto standardní stav, kdy některé pozice obsadíme, jiné ne, takže zůstávají v nabídce, plus přibudou nové,“ vysvětluje Zúbek.
Zisky rostou, mzdy tolik ne
Banky v Česku vykazují rekordní zisky. Trojice největších bank vydělala loni 46 miliard korun, ještě lepší výsledky hlásí za letošní první pololetí.
Přesto je pro ně stále těžší získat nové pracovníky či udržet stávající. Historicky nejnižší nezaměstnanost v Česku totiž zvedá náklady na mzdy i na různé benefity, díky rostoucí ekonomice sílí konkurence dalších zaměstnavatelů.
Například Česká spořitelna ve své poslední výroční zprávě píše, že vyšší náklady na zaměstnance v důsledku nárůstu mezd byly kompenzovány nižšími administrativními náklady a odpisy.
Aby jim neklesl zisk, snaží se banky najímat levnější pracovní sílu i místo dosavadních, finančně čím dál náročnějších zaměstnanců. Ale moc se jim to nedaří.
Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku napříč obory stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 7,4 procenta na 32 466 korun. A zatímco třeba ve školství, administrativě nebo i v oblasti kultury rostly výdělky o víc než třináct procent, u bank a pojišťoven jenom lehce přes pět procent.
Růst mezd v posledních letech zásadně ovlivnil představy absolventů a kandidátů s méně než třemi roky praxe. Jejich mzdové požadavky rapidně stouply, potvrdil průzkum personální agentury Grafton Recruitment.
„Absolventi škol s ekonomickým zaměřením požadují nástupní mzdy začínající na 30 000 Kč měsíčně, což je o tři až pět tisíc více než v předchozím roce. Do popředí se napříč všemi úrovněmi pozic dostal také požadavek na variabilní složku mzdy, která byla v minulosti žádaná pouze ze strany kandidátů s víceletou praxí,“ popisuje situaci Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment.
Z dat této společnosti rovněž vyplývá, že plat pracovníka na bankovní přepážce se aktuálně pohybuje mezi 25 až 32 tisíci korunami. Jenže třeba obchodní řetězec Lidl neváhá lákat pokladní na nástupní plat 28 tisíc.
V celém oboru peněžnictví a pojišťovnictví přitom průměr mezd dosahuje slušných 59 869 Kč, jak ukazují aktuální data Českého statistického úřadu.
„Čím výš jsou lidé v hierarchii firem a mezd, tím hůř hledají místo. Znám lidi, kteří dělali na vysokých postech v bankách i mimo. Po akcionářské rošádě či podobném vnějším vlivu museli odejít a nyní nemohou najít odpovídající místo,“ říká Vladimír Pikora, ekonom společnosti Next Finance.
„Pokladní nebo řadový finanční poradce najdou místo hned, ale vedoucí už to má horší. Obecně v celé ekonomice platí, že čím nižší vzdělání a kvalifikaci máte, tím je o vás větší zájem. Jsme montovnou,“ konstatuje Pikora.
Personalisté se shodují, že ve většině oborů – tedy i v bankovnictví a financích obecně – je nedostatek kvalifikovaných kandidátů čím dál větší. Klesl počet uchazečů, kteří mají prokazatelnou praxi či specializaci a zároveň aktivně hledají zaměstnání nebo jsou ochotni jej změnit. „Trendem je proto časté přehodnocování požadavků a snižování nároků na pozici ze strany zaměstnavatelů,” říká Součková z Grafton Recruitment.
Podle Pikory jde o systémovou změnu, kdy se vyhazuje každý, kdo je nahraditelný. „Optimalizace vládne světu. Bude to dlouhý proces. Banky mají moc zaměstnanců. Umělá inteligence většinu z nich nahradí. Čekám velké propouštění v celém světě. Bankovnictví bude dost jiné než dnes,“ myslí si.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
8. 8. 2019 11:03, XPEP
Asi před 2 lety jsem si četl inzerát na nabídku práce nějaké banky (asi KB, ČS).
Hledali obchodníka prodej přidaných služeb.
6 měsíců plat až 14.000 Kč hrubého a po 6 měsících podíly na zisku.
Když to spočítáte tak 11.200 Kč čistého, někomu kdo vám ukecává zákazníky, kteří budou platit přidanou službu (kartu, úvěr, kontrokorent, pojištění atd.). Zákazník který bude platit několik dalších let.
Př. 1 klient který bude platit třeba 59Kč x 12 měsíců x 5 let = 3540.-Kč. Když takových klientů získáte za měsíc 10 = 35400 pro banku. Podle mě si banka nezaslouží aby se jí někdo vůbec ozval.
Kolik bude za takového zákazníka podíl na zisku banky 5%. To je 2,95Kč hrubého a 2,36Kč čistého do výplaty.. To je k smíchu.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
8. 8. 2019 13:13
Vy jste tak naivní až to bolí. Hlavně ta věta "zisk je fajn, ale stačí přiměřený." Vy prosím hlavně nikdy nepodnikejte. Naivita ohledně údajně českých bank je opravdu neuvěřitelná. Zkuste se podívat do rozvah bank, o kterých tu píšete, a pak se vraťte a pokud tomu porozumíte, se opravte.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (34 komentářů) příspěvků.