Nemocný nosorožec?

Společnost Rhinoceros, a. s. (později RHINOCEROS, a. s.) se sídlem v Mostě byla do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem zapsána 4. 4. 1996 (seznam předmětů podnikání naleznete zde). Základní kapitál jeden milion korun (1 000 kusů akcií ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč) byl splacen v celém rozsahu. Nic zajímavého… Pozoruhodnější se zdají již konkrétní jména figurující v orgánech společnosti - předseda představenstva: Petr Gaertner, místopředseda představenstva, později člen představenstva: Bohuslav Gaertner (vymazáno 1. 5. 2003), člen dozorčí rady: Květoslava Gaertnerová.

Pozornost ovšem jednoznačně upoutá nahlédnutí v obchodním rejstříku do sbírky listin. Ta by totiž mimo jiné měla podle zákona obsahovat výroční zprávy za všechny roky činnosti, v případě Rhinocerosu ovšem zjistíte, že posledním "příspěvkem" tohoto typu byla výroční zpráva za rok 2000, tedy že minimálně dvě poslední společnost nedodala (tyto finanční výkazy musí akciová společnost uložit do sbírky listin u příslušného obchodního soudu do konce následujícího roku).

"Ze zákona jasně vyplývá, že ten, kdo jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinen, se dopouští trestného činu proti hospodářské kázni. Zákon uvádí i sankce, těmi v takovém případě může být odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, zákaz činnosti nebo peněžitý trest," říká právník Tomáš Mužík. Odnětím svobody na jeden rok až pět let může být pachatel potrestán, způsobí-li pak takovým činem, v případě Rhinocerosu absencí výročních zpráv ve sbírce listin, značnou škodu na cizím majetku nebo jiný zvlášť závažný následek. Odpovědnými osobami jsou v tomto případě členové představenstva, tedy jeho předseda Petr Gaertner a dále Michal Martinek a Miloš Prückner.

Ekonomické zdraví firmy ohroženo

Nejen že se Rhinoceros dopouští trestného činu, ale jak je vidět z následující tabulky, která uvádí závěry vložených výročních zpráv, je také pravděpodobně ohroženo její finanční zdraví. Jak totiž opakovaně upozorňoval auditor výročních zpráv za roky 1998 až 2000 Josef Chmatil, byla společnost již v roce 1998 předlužena a toto předlužení stále rostlo (v roce 2000 bylo vlastní jmění záporné ve výši 5 353 000 Kč), což již v té době bylo možné považovat za ohrožení ekonomické podstaty společnosti. Jestli Rhinoceros své ekonomické zdraví v následujících letech posílil se z oficiálních zdrojů v tuto chvíli dozvědět nelze a sama firma nám na naše opakovaně zaslané dotazy nikdy neodpověděla. Lze tedy pouze spekulovat.

Předpokládat lze ale jedno, většina ze zhruba 5 000 (tolik členů v současné době podle našeho zdroje projekt Avalanche má) 68tisícových půjček vešla do účetnictví firmy jako závazek až v posledních třech letech (projekt Avalanche funguje o něco déle než tři roky). A tato suma, v součtu jde o pasiva v hodnotě přesahující 300 milionů korun, s účetnictvím firmy jistě "zahýbala". I to může být důvod, proč o sobě povinné údaje nezveřejňovat…

Ačkoli společnost spravuje vypůjčené peníze v kumulované hodnotě přes 300 milionů korun, podle názoru Tomáše Mužíka se tím ničeho nelegálního nedopouští. Například bankovní zákon totiž řeší pouze problematiku přijímání vkladů, nikoli přijímání půjček, a Rhinoceros se svými věřiteli podepisuje právě smlouvu o půjčce (dodejme, že se jedná o půjčku 68 000 Kč s 20letou splatností a úrokem 0,5 % p.a., více si o ní přečtete v minulém článku, její znění pak naleznete zde). "I když společnost uzavře tisíce smluv o půjčce, nejedná se o vklad," vysvětluje Mužík. Bankovní licenci, která pak je nutnou podmínkou pro příjem vkladů od veřejnosti, tak Rhinoceros nepotřebuje a bankovnímu zákonu jeho činnost neodporuje.

Cítíte se poškozeni?

Na závěr přikládáme několik informací pro věřitele Rhinocerosu, kteří kvůli předběžnému opatření Komise pro cenné papíry (KCP vydala předběžné rozhodnutí, ve kterém za neoprávněné poskytování investiční služby udělila společnosti pokutu a zakázala jí tuto činnost nadále vykonávat) nezískali v rozporu se smlouvou dluhopisy, a mají tak podle smlouvy o půjčce nárok na odstoupení od smlouvy a získání své 68tisícové pohledávky zpět (znění smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva naleznete zde).

Podle našich informací zatím žádnému ze zhruba 900 takto poškozených členů projektu Rhinoceros závazek nevrátil. Na otázku, proč tomu tak je, tedy spíše není, nám společnost jako na další otázky neodpověděla. Podle názoru, který se ovšem objevil v diskusním fóru u "prvního dílu", Rhinoceros čeká na výsledek rozkladu, který proti rozhodnutí Komise podal. "Do té doby není možné již zakoupené dluhopisy převést," zaznělo v názorech. Co se ale stane v případě, že Komise rozklad zamítne, což je podle nás pravděpodobné, autor příspěvku neřešil. Jedno je jisté: "Prezidium Komise ve věci rozhodne v nejbližší možné době," říká Monika Paclíková, tisková mluvčí Komise.

Jste-li tedy jedním z těch, kterým bez výsledku uplynula 150denní lhůta pro dodání dluhopisů a stojíte-li o vrácení vašich peněz, následující text zašlete, nejlépe doporučeně s dodejkou, na adresu: RHINOCEROS, a. s., Zámek Amadeus, Teplá u Třebenic, Třebívlice, 411 15) a na adresu sídla společnosti: RHINOCEROS, a. s., Moskevská 1/14, Most, 434 51. Stejnopisy zašlete také všem členům představenstva, jejich jména a adresy naleznete zde.

Pokud jste již odstoupení od smlouvy o půjčce zaslali a ve stanoveném termínu jste neobdrželi své finanční prostředky, zašlete společnosti předžalobní upomínku v tomto znění:

Jak radí anonymní autor v diskusním fóru, po marném uplynutí lhůty pro vrácení peněz podejte soudu v Mostě žalobu na vydání plnění z bezdůvodného obohacení. K žalobě přiložte kopii odstoupení od smlouvy a kopii dodejky a navrhněte, aby soud vydal platební rozkaz na příslušnou částku zvýšenou o 4 % ze žalované částky (výše soudního poplatku, který musíte předem zaplatit) a o úrok z prodlení ve výši dvojnásobku diskontní sazby ČNB.

Jak uvádí Tomáš Mužík, za zvážení stojí i podání návrhu soudu na předběžné opatření, kterým by soud Rhinocerosu nakázal složit žalovanou částku do úschovy. "Aby soud návrhu na předběžné opatření vyhověl, je ale nutný hmatatelný důkaz," upozorňuje Mužík. Takovým důkazem by musel být pádný argument typu, že se firma zbavuje svého majetku, což by se ale muselo prokázat. O předběžném opatření soud rozhodne do 7 dnů.

Další možností je také návrh na konkurz, pro ten je ale nutné spojení více věřitelů. "Balík pohledávek v případě několika desítek klientů už je dostatečně velký na to, aby soud návrhu vyhověl," domnívá se Mužík.
Zafungovat by ale mohlo i pravidelné zasílání trestních oznámení na absenci povinně zveřejňovaných dokumentů, tedy nezaložených výročních zpráv.

Co si o finančním zdraví společnosti Rhinoceros myslíte? O čem vypovídá absence účetních výkazů v obchodním rejstříku? Měli by být představitelé firmy potrestáni? Dostojí firma svým závazkům?