Čipové karty - sen anebo realita?

Je tomu již devět let, co se největší karetní asociace, MasterCard (tehdy ještě odděleně Europay a MasterCard ) a VISA , definitivně rozhodly o čipu jako technologii, která u platebních karet nahradí magnetický proužek. O dva roky později spatřily světlo světa první standardy EMV, které mají garantovat vzájemnou kompatibilitu karet. Postupně byly přidávány další parametry a celá technologie se vyvíjela. V současné době jsou na stole již konkrétní termíny – do roku 2005 by měly všechny elektronické karty v Evropě (a některých dalších oblastech) být opatřeny vedle magnetického proužku také čipem.

Celá "migrace" je opravdu velká věc. Přinese nám mnoho výhod, které jsme popisovali v tomto článku. Druhou stranou mince je však rychlost výměny karet a hlavně náklady, které si vyžádá. Obecně se jen v rámci České republiky mluví o miliardách.

Karta za dolar toho moc neumí

První "migrační" výdaj, který nás asi napadne, je cena samotné čipové karty. Zatímco model s magnetickým proužkem pořídí banka za cenu 60 až 80 centů, nejlevnější čipovka přijde téměř na jeden dolar. A to jde o kartu, která umožní jen placení, nikoli toliko proklamované další funkce, jako třeba elektronickou jízdenku na veřejnou dopravu (více se o možnostech čipových karet dočtete tady). Navíc statická metoda šifrování dat není tak "neprolomitelná", jak se vždy v souvislosti s čipy hovoří.

Banky, včetně dvou českých vydavatelů, proto již od začátku sahají po kartách postavených na tzv. global platform. Ta umožňuje na základním operačním systému poskládat několik aplikací v jazyce Java, které jsou navzájem nezávislé a mohou se postupně na čip přidávat bez nutnosti výměny karty. Navíc šifrovací mechanismy (tripple DES, systém veřejného a soukromého klíče) již plnohodnotně zaručují bezpečnost dat. Jenže pořizovací náklady těchto karet dosahují přibližně dvou amerických dolarů. Pokud se posuneme v nabídce karet až na konec, najdeme bezkontaktní kartu s cenou téměř čtyři dolary.

Technický koutek - základní typy čipových karet a jejich ceny
Technický popis	Šifrování dat	Cena *
Jedna aplikace, bez další paměti	statické	0,99 USD
Jedna aplikace, bez další paměti	dynamické	1,70 USD
Více aplikací v jazyce Java, 48k ROM	Triple DES	2,15 USD
Více aplikací v jazyce Java, 64k ROM	Triple DES	3,37 USD
Bezkontaktní karta více aplikací v jazyce Java, 64 k ROM	Triple DES	3,91 USD
* Maximální ceny, které pro své partnerské banky garantuje asociace VISA Int.

Vedle karet musí banky přizpůsobit také všechny platební terminály. Naštěstí i tady, stejně jako u karet, funguje podpora ze strany karetních asociací. Ty totiž uzavřely dohody s některými výrobci a mohou svým členským bankám garantovat nižší ceny. Například asociace VISA uvádí cenu čipového terminálu 205 dolarů, přídavné zařízení pro stávající terminály má stát zhruba 150 dolarů. Přesná výše ceny samozřejmě závisí na vybraném modelu a může být i vyšší.

Stejně jako terminály projdou obnovou i bankomaty. Přístroje nejstaršího data výroby budou vyměněny celé, což přijde na zhruba milion korun za kus. Většina bankomatového parku je ale již modulární, to znamená, že stačí přidat jen čtečku čipů. I tento relativně malý zásah si vyžádá přibližně 200 tisíc korun u každého. Všech 2500 českých bankomatů tak spolkne určitě půl miliardy korun.

Zaplatíme my anebo oni?

Otázkou běžného klienta banky je, kdo to všechno zaplatí. Jak jsme se přesvědčili již několikrát, zvýšené náklady přenáší banky právě na nás. V případě čipové migrace bychom však mohli být částečně ušetřeni. Výhodou čipů je totiž mimo jiné vyšší bezpečnost dat, která by měla snížit počet podvodů a ušetřit tak bankám určité prostředky. Navíc, jak je uvedeno na začátku textu, karetní asociace se snaží garantovat určité ceny pro své členské banky. No a do třetice samotné banky nechtějí příliš rychle zdražovat. Důkazem jsou ceny prvních čipových karet u nás – zůstaly na úrovni jejich magnetických předchůdců. Jenže jak známo, nic netrvá věčně, tedy ani nízké ceny.

Čipy umí už dvě banky

Prvním vydavatelem platebních karet s čipem se u nás v polovině února stala Komerční banka (profil, názory). "Od zahájení vydávání až do července letošního roku jsme vydali zhruba 125 tisíc čipových karet VISA," říká Markéta Dvořáčková z tiskového oddělení Komerční banky. Jejich počet se brzy rozšíří, od srpna začne banka navíc s výměnou karet Maestro. Celé portfolio karet bude "očipováno" do konce roku 2006. Platební terminály, které banka spravuje, budou umět čipy už na konci července letošního roku.

Karty s čipem nabízí Komerční banka místo původních magnetických VISA Electron (od srpna také místo karet Maestro) jako součást produktových balíčků za stejných cenových podmínek jako dříve.

Od června je druhým vydavatelem ČSOB (profil, názory), která chce do konce roku prodat 140 tisíc karet. Navíc na podzim začne vyměňovat také MAXkarty Poštovní spořitelny (profil, názory). Celou migraci ukončí také v roce 2006, její bankomaty budou připraveny o rok dříve, platební terminály už příští rok.

Více informací o platebních kartách a současnou nabídku bank najdete v této sekci.

Jako doplňkovou službu zařadila ČSOB k této kartě právní poradenství pojišťovny D.A.S., platné na území celé Evropy. Pokud například utrpíte škodu na zdraví či majetku, bude vám hrozit přestupkové nebo trestní řízení anebo se dostanete do sporu s některou pojišťovnou, můžete si nechat od D.A.S. zdarma zpracovat základní právní stanovisko a návrh, jak v takové situaci postupovat. Služba funguje jako telefonní poradna, je však možné nechat si sepsat písemné stanovisko či osobně navštívit právníka.

ČSOB se vedle zajímavého doplňku může pyšnit ještě jednou věcí – její nová karta je jako první na světě vydávána v designu olympijských her 2004. Podívejte se na ní v naší galerii.

Ostatní banky na českém trhu slibují, že přechod na čipovou technologii zvládnou v termínu daném karetními asociacemi, tedy do roku 2006. Zda se jim to podaří, je otázkou. Například retailová jednička v počtu klientů a vydaných karet, Česká spořitelna (profil, názory), totiž start projektu odkládá až na rok 2005. Na výměně dvou a půl milionu karet si nechává 12 měsíců.

A jak se těšíte na čipové karty vy? Používají se ve vašem městě například jako elektronické jízdenky na městskou dopravu? Chtěli byste platební kartu, jízdenku, bonusovou kartu do hypermarketu a třeba průkazku do knihovny v podobě jediné karty? Podělte se s námi o vaše názory a zkušenosti!