Rady pro absolventy škol, kteří zatím nenašli práci

Počet absolventů škol, kteří během prázdnin nenašli práci a hlásí se na úřadech práce, rok od roku klesá. Loni se od července do září přihlásilo do evidence úřadů 14 tisíc čerstvých absolventů. Pro letošek ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že bývalí studenti rozšíří počet registrovaných nezaměstnaných zhruba o deset tisíc. Celkem by tak mělo být v evidenci úřadů práce v září mezi 30 a 35 tisíci absolventů.

Tradičně nejhůře hledají práci podle statistik Národního úřadu odborného vzdělávání bývalí studenti středních odborných učilišť, a to i v případě, že složili maturitní zkoušku. Nejlepší vyhlídky na získání nového místa mají vysokoškoláci. Celkově se podíl nezaměstnaných absolventů na celkové nezaměstnanosti pohybuje kolem šesti procent.

Mladí lidé, kteří letos skončili školu a zatím se nechystají do práce, musí počítat s tím, že už nebudou pobírat přídavek na dítě, musí si ohlídat dobu, kdy musí začít platit za sebe zdravotní pojištění a smířit se s tím, že pokud během studia nepracovali, nečeká je po registraci na úřadu práce ani podpora v nezaměstnanosti.

Při posuzování nároku na přídavek na dítě rozhoduje, jakou školu dítě absolvovalo. Absolventům základních a středních škol je přídavek na dítě poskytován po celé školní prázdniny. Kdežto absolventům vysokých a vyšších odborných škol náleží pouze v tom měsíci, kdy ukončí studium a dále celý další kalendářní měsíc.

Stejné pravidlo platí i pro zdravotní pojištění, kdy po uplynutí této doby přestává zdravotní pojištění za absolventa platit stát. Pokud nastoupí do zaměstnání, nemusí se o pojištění starat, protože ho začne zaměstnavatel automaticky platit odvodem ze mzdy. V případě, že práci ale absolvent nesežene a ani se nezaregistruje na úřadu práce, musí platit zdravotní pojištění jako samoplátce ve výši 1 080 korun. Když pojistné nezaplatí, je možné, že se okamžitě nic nestane, což může být ale matoucí. Nedoplatek totiž pojišťovna může vystavit až za několik let. Součástí vyúčtování pak už ovšem bude i dlužné penále. Placení zdravotního pojištění je totiž povinné.

Když se absolvent zaeviduje na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, platí za něj zdravotní pojištění opět stát. Navíc se o něj budou úředníci více starat. Úřad práce zahrne absolventy do skupiny osob, kterým je věnována zvýšená pozornost, pokud jde o osoby do 25 let či absolventy vysokých škol po dobu 2 let od ukončení studia, nejdéle však do dosažení 30 let. Díky tomu pak může těmto uchazečům vypracovat individuální plán, který obsahuje opatření ke zvýšení šance uchazeče, najít si zaměstnání. Nicméně přesto platí, že absolventi si musí zaměstnání sami aktivně hledat, aby byli úspěšní.

Část absolventů může být nemile překvapená tím, že nebudou mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Zákon o zaměstnanosti stanoví podmínku, že na podporu má nárok jen ten absolvent, který se účastnil v posledních třech letech minimálně 12 měsíců sociálního pojištění (jeho součástí je pojištění na státní politiku zaměstnanosti). Studium se přitom započítává pouze v rozsahu šesti měsíců. Pro absolventy to znamená, že by museli při studiu či o prázdninách vykonávat ještě minimálně šest měsíců výdělečnou činnost, při které platili pojistné na sociálního pojištění. Tato podmínka se vztahuje například na zaměstnání v klasickém pracovním poměru či na dohodu o pracovní činnosti případně i podnikání jako OSVČ, kdy si podnikající platí pojištění sám. Ten, kdo pracoval na dohodu o provedení práce má ale smůlu, protože při ní pracovník není účastníkem sociálního pojištění.

Pokud absolvent školy splní všechny předepsané podmínky, má po dobu šesti měsíců nárok na podporu v nezaměstnanosti. Výše podpory se počítá podle čistého příjmu z posledního zaměstnání. První tři měsíce tvoří tato dávka 50 procent čistého příjmu a druhé tři měsíce už jen 45 procent. Pokud absolvent nastoupí na rekvalifikační kurz, má nárok na podporu ve výši 60 procent příjmu. Maximálně si může přijít na 12 763 korun měsíčně. Tato hranice se mění podle průměrné mzdy.

Absolventi, kteří nebudou mít na podporu nárok, mohou v případě finanční nouze požádat odbory sociálních věcí městských úřadů v místě svého trvalého bydliště o poskytnutí dávek pomoci v hmotné nouzi (Více v článku "Dávky pomoci v hmotné nouzi, jenom nízký příjem nestačí" ). Pokud takový absolvent žije v domácnosti s rodiči, započítává se pro nárok na dávku příjem rodičů i dalších sourozenců žijících v domácnosti. Tento celkový příjem je zpravidla natolik vysoký, že žadatel na dávky nebude mít nárok. Absolventi, kteří žijí sami by za splnění určitých okolností mohli splnit nárok na příspěvek na bydlení (Více v článku "Zemětřesení v systému dávek sociální péče: kolik dá stát za rodičovství? ").

Jsou nynější pravidla pro čerstvé absolventy bez práce správné?