Psal se rok 2006, když dvě japonské firmy, IPS Alpha a Hitachi, začaly na ploše bývalého vojenského letiště u Žatce budovat továrny, v nichž zaměstnají časem až čtyři tisíce lidí. Tato dobrá zpráva ovšem měla vadu na kráse. Severní Čechy, region s nejvyšší nezaměstnaností v republice, nemá dostatek kvalifikovaných pracovníků, kteří by volná místa ve specializované elektrotechnické výrobě zaplnili. S bezprostředním zeštíhlením severočeské armády nezaměstnaných se proto počítat nedalo.
"S tím jsme se ale nemínili smířit a začali pracovat na spuštění nového vzdělávacího projektu, který by tento handicap napravil," řekla při oficiálním představení projektu na konci ledna vedoucí Skupiny rozvoje lidských zdrojů agentury CzechInvest Alžběta Šťastná. Mluvila o speciálním centru, zvaném Vzdělávací polygon, který se už od začátku roku připravuje na Střední škole technické v Mostě – Velebudicích. Projekt podle Šťastné skloubí veškeré dostupné možnosti pro podporu vzniku nových míst se záměry škol i zaměstnavatelů.
Jenže původní představa, že z prvních studentů polygonu se stanou budoucí zaměstnanci nových japonských továren u Žatce, vzala brzy za své. "S těmito firmami jsme ještě nejednali. Dodnes nesdělily přesné požadavky na vzdělání svých dělníků a navíc nábory zatím řeší samy. Prvním kurzem tak bude výuka šiček pro firmu Intier Automotive Seating na výrobu potahů na sedačky aut z Chomutovska," říká vedoucí projektu Vzdělávacího polygonu Jiří Tyšer. Václav Kužel z ministerstva práce a sociálních věcí k tomu dodává, že firmám dlouho trvá budování jejich tuzemského zastoupení a dokud staví továrnu, novým zaměstnancům se příliš nevěnují.
Už v polovině června by se ve dvou speciálních učebnách mělo dvacet budoucích šiček učit stejné pracovní postupy jaké se používají přímo při výrobě. "Nebude to tady ale fungovat jako při rekvalifikacích, na které se chodí zhruba na šest hodin denně, z nichž se pracuje tak dvě a půl hodiny. Tady budou mít ženy práci na osm hodin jako ve firmě," vysvětluje Jiří Tyšer. Po měsíci ve škole odejdou ženy na další měsíc do závodu na praxi. Ty, které vydrží až do konce a osvědčí se, budou mít zřejmě jistou práci.
Firma si bude za jejich proškolení platit. "Předpokládám tedy, že udělá vše pro to, aby se jí školení lidí vyplatilo, a nové pracovníky přijme," tvrdí Tyšer. Vůbec první podobný kurz v republice má ještě jednu výhodu. Měl by vyhovovat starším nezaměstnaným ženám, které si chtějí najít práci. "Předpokládáme, že každodenní dril nebude příliš vyhovovat mladým. Lidi si ale z evidence Úřadu práce v Mostě vybírá personální oddělení firmy," doplňuje Tyšer. Další výhodou pro lidi z kurzu budou i vyšší dávky v nezaměstnanosti. Během dvou měsíců školení budou dostávat šedesát procent své bývalé mzdy, tedy nejméně o desetinu více, než kdyby nečinně čekali na nabídku práce doma.
Do konce roku by se měly spustit další kurzy. Plánují se školení pro pracovníky obsluhující CNC stroje, skladníky a dělníky u montážní linky. Škola bude lidi připravovat pro firmy z Chomutovska a Lounska. Její vedení už jedná s firmami o dodávkách strojního vybavení, nebo podmínkách pronájmu vlastních strojů. Kolik lidí se do kurzů dostane zatím není jasné. Původní plány ale počítaly se školením až padesáti lidí najednou. Během tří let by měl polygon vyškolit až šest tisíc lidí.
Provoz vzdělávacího centra má do konce letošního roku stát zhruba 25 milionů korun. Deset milionů korun škola dostala od Ústeckého kraje, který je jejím zřizovatelem. Sedm a půl milionu korun slíbilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Jestli přijdou, není jisté, protože na aktivní politiku zaměstnanosti dostal Úřad práce v Mostě od ministerstva jen dvě třetiny přislíbených peněz. "Z nakonec schválených devadesáti milionů nám přišlo jen šedesát osm a ty už jsou dávno rozdělené," krčí rameny ředitel Úřadu práce Oldřich Malý. Peníze by podle něj mohly být možná ve druhé polovině roku.
Další prostředky chce škola získat z evropských dotací. O obecných podmínkách jejich čerpání však stále jedná česká vláda s Evropskou komisí. Škola uvažuje se i o úvěru. Část peněz dodají firmy, které za školení každého pracovníka zaplatí zhruba šest tisíc korun. Pokud by peníze nestačily na pořízení vybavení, asi by se podle Tyšera zpomalila příprava dalších kurzů. Protože je ale škola dostatečně vybavena pro všechny strojírenské a řadu stavebních oborů – a po lidech těchto profesí je největší poptávka, provoz Vzdělávacího polygonu by podle něj méně peněz ohrozit nemělo.
Ústecký krajský hejtman Jiří Šulc si od projektu slibuje další zájem investorů o usazení v jeho kraji. "Vzdělávací středisko nejenže přispěje ke snížení nezaměstnanosti, ale v delším časovém horizontu zvyšuje šance přilákat do regionu zajímavější investice," uvedl Šulc. Především se podle něj otevírají možnosti pro firmy s nejmodernějšími technologiemi, které by si mohly školit lidi v oborech, které budou potřebovat.
Měly by se školy více zapojovat do rekvalifikace nezaměstnaných a firmy jim za to platit?