Zdroj: Shutterstock
PR článek
Koupit si auto bez prověření jeho historie v systému od Cebia je obrovský risk, protože právě tak lze na většinu podvodů přijít. Někdy může být nutná i fyzická kontrola vozu a originality jeho identifikátorů. S čím se lze při koupi ojetého auta setkat a na co si dát pozor, prozradil Martin Pajer, ředitel společnosti Cebia, která pomáhá už 33 let motoristům bojovat proti podvodným praktikám při prodeji aut.
Jedná se o nejčastější nekalou praktiku při prodeji ojetin. Více než 99 % vozů z druhé ruky se prodává jako v minulosti nehavarované, ovšem podle prostého rozumu a dat pojišťoven to není možné. Ve skutečnosti má zhruba 60 % desetiletých aut má škodní událost, což znamená, že byla méně či více havarovaná. Může se jednat o velkou bouračku, ale také o banální výměnu nárazníku. Zatajením havárie si prodejce přijde zpravidla na více než sto tisíc korun. Zatajují se nejen menší poškození, ale také velké nehody, a dokonce i totální škody na vozidle.
Jak se proti této praktice bránit? Na stránkách www.cebia.cz můžete havárie včetně výše škody odhalit, je potřeba znát jen VIN kódu vozu.
Druhou velmi rozšířenou nekalou praktikou na trhu prodávaných ojetin již proslulé stáčení tachometrů, které se vyskytuje u každého třetího ojetého auta. Tachometry se zpravidla upravují tak, aby na stočení nepřišel ani technik v servisu. Jediným způsobem často bývá prověření historie vozu, resp. průběžně najetých kilometrů na www.cebia.cz. Počitadla ujetých kilometrů se v průměru stáčí o zhruba 110 tisíc kilometrů. Pro prodávajícího může být i stočení do 30 tisíc km lákavé, neboť u zánovních vozidel s nízkým počtem najetých kilometrů může zvýšit jeho marži o 100 %. Kromě běžných vozů se stáčení často objevuje i u luxusních značek. Tachometry se navíc stáčejí i opakovaně!
Auto se stočeným tachometrem je dražší v průměru o 20 %, než by mělo být, kdyby ho prodejce prodával se skutečným kilometrovým nájezdem. To, o kolik vůz přeplatíte, závisí především na stáří vozu, konkrétním modelu a počtu stočených km. Například při stočení o 100 000 km u pětiletých vozidel ze segmentu malých a mini může být auto dražší i o více než 30 %. Zhruba stejnou částku, o kterou kupující zaplatí za auto více kvůli stočenému tachometru, si v následujících letech vyžádá neočekávaná oprava a údržba daného vozidla, která souvisí s vyšším počtem najetých kilometrů. Suma sumárum: takové auto vyjde minimálně o 40 % dráž, než kolik by mělo stát při znalosti jeho skutečného nájezdu.
Omlazeno bývá až 20 % ojetých aut určených k prodeji. Jde přitom o jednoduchou techniku, kterou zvládne každý – neuvádět skutečný rok výroby. Stačí zákazníkovi říct, že je auto o jeden či dva roky mladší. Někteří prodejci také místo roku výroby uvádějí datum registrace, resp. uvedení vozidla do provozu. Lákavé je to zejména na přelomu roku, kdy je auto vyrobeno například v listopadu, ale uvedeno do provozu až třeba v lednu. Jedná se zdánlivě o „malý podvod“, ve skutečnosti se však každý rok počítá. A to zejména u novějších ojetých aut, kde závislosti na značce a modelu může rozdíl dělat i 30 tisíc korun.
Obrana? Prověření skutečného roku výroby na www.cebia.cz.
Každé páté dovezené ojeté auto nemá uvedenou pravou zemi původu. Ve skutečnosti pocházejí nejčastěji z těchto zemí: Řecko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva. Každé dvacáté s falešným původem je ve skutečnosti dovezeno dokonce z Chile, Curacaa, Jižní Ameriky, Jižní Afriky, Mexika, Ománu, Ruska, Turecka, Tchaj-wanu, Tuniska, zemí Perského zálivu, Běloruska či například Ukrajiny. Vyplynulo to z analýzy společnosti Cebia, která prověřila původ téměř 417 000 inzerovaných vozidel. Prodejci pak nejčastěji tvrdí, že jsou auta dovezena z Německa nebo že mají český původ. Realitu se často nelze dozvědět ani z velkého technického průkazu. Auta se díky falšovanému původu rychleji prodají (kdo by chtěl auto z Ománu, když může mít z Německa!) a za vyšší cenu!
Co s tím? Na www.cebia.cz se můžete dozvědět skutečnou zemi původu. Lze také využít takzvanou službu PROVIN, která je detailnější.
To, že je auto havarované, nebo dokonce po totální bouračce ještě neznamená, že se nemůže znovu dostat do provozu. Prakticky z každého auta lze použít jeho část na rekonstrukci nového. Stává se tak, že ze dvou vozů vznikne jeden nový, naleštěný tak, že po nehodě není ani památka. Vůz může mít identifikační znaky (VIN kód, něco jako rodné číslo) jednoho z původních vozů, nebo zcela falešné – neexistující, nebo použité ještě z jiného vozu. Auto je pak prodáváno jako nehavarované, vydělat na něm lze i stovky tisíc korun. Jízda v takovém vozidle však není bezpečná.
Jak předělané vozidlo odhalit? Ideálně fyzickou prohlídkou identifikátorů vozidla včetně prohlídky karoserie (tloušťka laku, jak lícují k sobě jednotlivé díly ad.). Určena je k tomu služba VINTEST od Cebia. Návod na to, jak si u vybraného konkrétního modelu zkontrolovat identifikátory sami dostanete jako součást výpisu historie vozidla ze systému na www.cebia.cz.
Sdílejte článek, než ho smažem
