Vedle drahých cen energií se jako další faktor, který bude tlačit inflaci v Česku i jinde nahoru, stále častěji zmiňuje cena pšenice. Cena této komodity skutečně v posledních měsících zřetelně rostla a v posledních týdnech dál prudce vyskočila, načež došlo jen k částečné korekci.
Zdroj: Michal Skořepa, Česká spořitelna
Je ovšem otázka, jak velkou část tohoto skoku lze chápat jako odraz nižší nabídky (za předpokladu, že poptávka se v poslední době nijak výrazně nezvyšovala), a do jaké míry jde spíš o důsledek umělého, v podstatě spekulativního nárůstu poptávky v obavě, že se nabídka teprve sníží (a tedy stoupne cena).
A pokud platí spíš druhá uvedená možnost (protože snížení nabídky pšenice v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a s tím souvisejících sankcí asi teprve nastane), pak je otázka, do jaké míry jsou obavy z masivního poklesu nabídky a masivního růstu ceny na místě.
Detailní pohled na statistiky Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) ukazuje, že produkce pšenice z Ruska a Ukrajiny v posledních „normálních“ letech 2015-2019 představovala kolem 14 % celkové světové produkce. To jistě není málo, ale o obilnicích světa se přece jen mluvit nedá. Celosvětový pohled je na místě, protože trh s pšenicí je do značné míry globalizovaný.
Zdroj: Michal Skořepa, Česká spořitelna, FAO
Další věc je vztah mezi cenou pšenice a cenou potravin, které se z ní vyrábějí. Například u chleba tvoří samotná pšenice jen kolem 10 %.
Zdroj: Michal Skořepa, Česká spořitelna
I kdyby tedy pšenice zdražila na dvojnásobek, do ceny chleba by se to mělo promítnout v podobě zdražení o přibližně 20 %, tedy například z 30 Kč na 36 Kč. Ledaže na potravináře padne podezření ze šponování marží, jaké padlo v minulých dnech na pumpaře (a trh s pečivem se ukáže méně konkurenční než ten s pohonnými hmotami).
Jak je to s cenami energií? Podíl výdajů na energie na celkových nákladech (počítaných jako hodnota produkce snížená o hrubý provozní přebytek) se sice v posledních letech před covidem v oboru výroby chleba pohyboval podle údajů Eurostatu kolem pouhých cca 4 %, ale velkoobchodní ceny energií jsou v tuto chvíli čtyř- až pětkrát vyšší než před rokem. Pokud bychom u cen pro firmy předpokládali pro jednoduchost například poloviční průsak, značí to zvýšení o zhruba 250 %. Při váze 4 % by pak dopad do cen chleba měl být kolem 10 %.
V součtu tedy růsty cen pšenice a energií můžou naznačovat letošní navýšení ceny chleba možná o více než čtvrtinu. Z dat Českého statistického úřadu plyne, že aktuálně je chléb meziročně dražší v průměru o téměř 20 %. Další zdražení o možná i 10 % – to je o další zhruba tři koruny na kilogram průměrného pšeničného chleba – nás tedy v nejbližších měsících nejspíš nemine.
A to jsme do výpočtu nezahrnuli růst mezd nebo cen nájmů...
Chléb konzumní kmínový |
měsíc | průměrná cena za 1 kg |
únor 2022 | 34,32 Kč |
říjen 2021 | 29,56 Kč |
červen 2021 | 29,12 Kč |
únor 2021 | 28,67 Kč |
říjen 2020 | 27,17 Kč |
červen 2020 | 27,93 Kč |
únor 2020 | 26,81 Kč |
říjen 2019 | 26,43 Kč |
červen 2019 | 26,22 Kč |
únor 2019 | 25,70 Kč |
zdroj: ČSÚ |
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
25. 3. 2022 21:55, Pag
Může za to tak, že nečiní stejně věci, které činí ostatní vlády v Evropě. Vlády, pro které je na prvním místě jejich živitel, tedy jejich národ. Na prvním místě zájmu naší vlády je použít co nejúčinnější lubrikant, aby co nejhlouběji a nejhladšeji vklouzli do něčí řiti.
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.