Daň z nemovitosti 2025: Kdo musí podat přiznání a co se letos mění
16. 1. 2025 | Kateřina Hovorková | 2 komentáře
Přiznání k dani z nemovitých věcí se odevzdává do konce ledna. Koho se týká a co se letos změnilo? Do kdy zaplatit daň? Poradíme.
Zdroj: Shutterstock
Postup oznámení o zvýšení ceny – tedy to, jak dodavatel musí informovat spotřebitele – má pevná pravidla. Pokud je dodavatel poruší, nemá na úhradu zvýšené ceny nárok, zdůrazňuje Energetický regulační úřad.
„Vyvěsit nový ceník na webu nestačí. I když formu oznamování stanoví konkrétní smlouva, ani ta nesmí odporovat zákonu. A legislativa jednoznačně požaduje, aby dodavatel změnu ceny oznámil prokazatelně a adresně,“ říká Markéta Zemanová, členka Rady Energetického regulačního úřadu.
„Když dodavatel umístí zprávu pouze na stránky, těžko by prokazoval, že vyvinul dostatečnou snahu o to, aby informace jeho zákazníky skutečně zastihla,“ dodává Zemanová.
I zákon samotný rozlišuje mezi uveřejněním ceníku, který má být všem přístupný, a oznámením změn, které má další pravidla. Při oznámení, kromě adresnosti a prokazatelnosti, musí dodavatel splnit lhůtu, kdy změny musí oznamovat, tj. nejpozději třicet dní předem.
Kritéria splňuje například doručení informace:
Součástí zaslaných informací musí být i poučení o tom, že spotřebitel může v důsledku změn odstoupit od smlouvy bez sankcí, pokud dodavateli zašle odstoupení nejpozději deset dní před tím, než nové ceny začnou platit.
Od ledna 2022 je účinná novela energetického zákona, která posílila práva spotřebitelů, respektive přitvrdila vůči dodavatelům. Jestliže dodavatel nesplní svou zákonnou povinnost ohledně řádného oznámení změn, změny jsou považovány za neplatné. Dopady nové právní úpravy pak zohledňuje také nové výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu z konce letošního ledna.
„U některých dodavatelů se setkáváme s názorem, že povinnost oznámit změnu ceny přišla až s novelou energetického zákona. Dovolím si je vyvést z omylu. Podle občanského zákoníku se k neoznámeným změnám ceny nikdy nepřihlíželo,“ říká Ladislav Havel, člen Rady ERÚ. „Takže pokud se podzimní zdražení kdokoliv snažil před spotřebiteli schovávat, příliš si nepomohl, protože úhrady zvýšené ceny se teď nemůže dožadovat. Tuto rozhodovací praxi jsme mimo jiné aktuálně potvrdili v našich řízeních,“ zdůrazňuje Havel.
Co dělat, pokud se spotřebitel dostane do situace, kdy po něm dodavatel požaduje úhradu vyšší ceny, kterou řádně neoznámil? V první řadě by se měl proti vyúčtování ohradit a namítnout neúčinnost takové změny.
Jestliže společnost svou chybu uzná a vyúčtování opraví, potrestala se de facto sama. V opačném případě by měl spotřebitel vyúčtování reklamovat, a pokud mu dodavatel nevyhoví, může se bránit prostřednictvím mimosoudního řešení spotřebitelského sporu na Energetický regulačního úřad. Právě v těchto řízeních může zaznít pravomocný verdikt, že dodavatel na účtování zvýšené ceny nemá nárok.
Pozor: u produktů s takzvanou fixovanou cenou je případná změna ceny upravena dalšími smluvními podmínkami, které dodavatel také nesmí porušit.
Jakou cenu má vaše nemovitost?
Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.
Sdílejte článek, než ho smažem