Ovoce teď může zlevnit. A proč vlastně prudce zdražilo

Loni v srpnu jsme kupovali kilo jablek v průměru za necelých 30 korun. Letos v dubnu to bylo přes 36 korun, teď v srpnu už platíme skoro 50 korun. Celkově bylo ovoce v červenci v průměru skoro o čtvrtinu dražší než před rokem, ukazují čísla Českého statistického úřadu. Prudce zdražily třeba i cibule, květák nebo paprika. 

Nová sklizeň by měla v následujících týdnech přinést tradiční zlevnění. Letošní léto patří k těm rozmarnějším, prší častěji než loni, úroda by tak měla být lepší. O suchu – jedné z hlavních příčin vysokých cen – už zemědělci tolik nemluví.

„Během podzimních měsíců bude v prodeji letošní sklizeň zejména jablek a hrušek. K tak vysokým cenám, které jsou v obchodech nyní, nebude do konce letošního roku důvod,“ říká Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie ČR. Když všechno dobře dopadne, mohli bychom se zase dočkat jablek za ceny mírně přes 30 korun za kilogram.

O tom, jak velké zlevnění bude, rozhodne hlavně sklizeň jinde v Evropě. Sebelepší česká úroda nestačí. Podle tuzemských zemědělců jsou totiž ceny zbytečně vysoké i kvůli tomu, že dovážíme většinu toho, co bychom uměli vypěstovat tady. Obchodníci však namítají, že český původ neznamená automaticky nižší cenu.

Vitamíny proti viru

Vedle slabé loňské úrody má významný podíl na rekordním zdražení i epidemie koronaviru. Různá omezení v zemích, odkud se k nám čerstvé ovoce a zelenina dováží, vedla k nedostatku sezonních pracovních sil. To ovlivnilo například cenu paprik dovážených ze Španělska či květáků z Francie.

Další články zadarmo!

Zdroj: Shutterstock

• Ceny rostou víc, než se čekalo. Inflace je vysoko nad 3 %
• Do Česka vstupují nové řetězce. Končí Forever 21 a Camaieu
• Levné zboží z Číny výrazně zdraží. Ale až příští rok
• Platební nálepky končí i ve dvou největších bankách
• Peníze místo stravenek, souhlasí vláda. Jak má fungovat nový paušál

Ceny ovoce a zeleniny byly letos v dubnu v průměru o čtvrtinu vyšší než před rokem. A zatímco v květnu 2019 začal pravidelný pokles cen, letos naopak dál prudce stouply. „V jarních měsících, kdy je Česko závislé na dovozu takřka veškerého sortimentu zeleniny, bylo po několik týdnů ohroženo zásobování i základními druhy,“ připomíná Petr Hanka, předseda Zelinářské unie Čech a Moravy.

„K zásadnímu výpadku sice nedošlo, ale otázkou je, jestli květák za 100 korun, kilo petržele za 80 korun nebo cibule za 28 korun jsou ještě dostupným zbožím. Rozhodně ne pro všechny spotřebitele. Měli bychom proto vzniklou situaci vnímat jako velké varování,“ dodává Hanka.

Samotné výpadky v dodávkách by podle něj peněženky českých spotřebitelů ještě tolik nezatížily, kdyby se k nim nepřidaly přemrštěné marže obchodních řetězců. I v běžných dobách bez karantén v nich Češi kupují 75 až 80 procent své celkové spotřeby ovoce a zeleniny. V březnu, po vyhlášení nouzového stavu, jejich pozice ještě posílila.

S tím souhlasí i předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Právě obchodní řetězce jsou podle něj – na rozdíl od většiny jiných podnikatelů a firem – ekonomickými vítězi pandemie.  „Během nejhlubší koronavirové krize byly marže daleko vyšší než obvykle. Řetězce si to mohly dovolit, protože jim odpadla konkurence v podobě toho času zakázaných farmářských trhů,“ říká Ludvík.

A zmiňuje i další důvod zdražení během karantény: Lidé kupovali čerstvé ovoce i zeleninu ve snaze získat víc vitamínů k posílení imunity. Ceny kvůli tomu tolik neřešili.

Zástupci řetězců s takovým obviněním nesouhlasí. „Marže obchodníků na ovoci a zelenině se v době pandemie naopak velmi snížila vzhledem k extrémnímu nárůstu nákupních cen. Některé položky, jako například zmiňovaný květák, jsme museli na nějaký čas ze sortimentu úplně vyřadit, neboť jeho nedostatek tlačil nákupní ceny extrémně vysoko,“ vysvětluje například mluvčí prodejen Albert Jiří Mareček.

Obviňování z umělého navyšování cen odmítá i Tomáš Prouza, šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Zdůrazňuje, že v Česku je trojnásobně silná konkurence oproti většině evropských zemí. „Zatímco v Německu, Velké Británii či Rakousku stačí k obsluze 75 procent trhu tři až čtyři řetězce, u nás je jich celkem 11. Bojují o každého zákazníka. Dokážete si představit, že by si na takto nasyceném trhu nějaký řetězec dovolil ustřelit cenou, kvalitou, či úrovní služeb?

Také Petr Bartoň, hlavní ekonom skupiny Natland, upozorňuje, že se řetězcům v prvních týdnech koronavirové krize značně zvýšily náklady. „K lidem se běžně dostává ovoce a zelenina od pěstitelů či dovozců dvěma kanály: skrze obchody a skrze vývařovny, tedy restaurace a jídelny. Ta druhá větev se téměř zcela uzavřela. A i mezi řetězci bylo mnoho provozoven zavřených, například v shopping parcích. Lidé však nechtěli jíst méně ovoce a zeleniny, spíše naopak, aby posilovali imunitu,“ říká.

Zbylé prodejny tak podle Bartoně najednou musely zvládnout dvojnásobný průtok tohoto zboží. „Obzvlášť kvůli kazivosti ovoce a zeleniny jsou běžné logistické řetězce pečlivě nastaveny na normální chod a jakákoli změna znamená zvýšené náklady,“ zdůrazňuje.

Musíme to zaorat

Pěstitelé upozorňují, že Česko je příliš závislé na dovozu ovoce a zeleniny z ciziny. A to zdaleka nejen exotických plodů. Dováží se k nám dvě třetiny čerstvého ovoce mírného pásma, konkrétně u zeleniny pokrývá vlastní produkce zhruba jen 35 procent spotřeby.

Řežeme náklady!

Zdroj: Shutterstock

Účty za telefon, elektřina, plyn. Neplatíte zbytečně moc? Poradíme, jak odlehčit rodinnému rozpočtu – porovnáme nabídky a vybereme tu nejlepší.

Levné volání Elektřina Plyn

Chci také ušetřit

Tuzemské sklizně, ať by byly jakkoliv bohaté, ovlivňují konečné ceny na pultech prodejen jen v malé míře. Mnohem důležitější je vývoj v cizině. K výkyvům dovozu přitom dochází i v běžných nekoronavirových dobách, a to i u základních plodin, například cibule či zelí.

„Pěstitelsky významné země, jako je Polsko, pěstují tyto plodiny na značné rozloze bez možnosti závlahy. Výkyvy ve výnosech způsobené počasím pak narušují cenovou stabilitu,“ tvrdí Hanka. Oproti tomu v Česku se podle něj pěstuje pod závlahou přes 80 procent zeleniny a objem tuzemské produkce je poměrně stabilní.

Jenže problém je s rovnoměrností odbytu, vysvětluje šéf Zelinářské unie. „Největší dopad na pěstitele rychloobrátkové zeleniny mají krátkodobé výpadky prodeje. Pokud velký odběratel jeden týden upřednostní cenově výhodné zboží od náhodného dodavatele, typicky ze zahraničí, tuzemský pěstitel nemá jinou možnost než snížit cenu pod výrobní náklady, nebo zaorávat,“ říká.

Spotřebitel pak sice nějaký čas v obchodech kupuje levnější plodiny z dovozu, v dalším období ale platí zbytečně víc za ty vypěstované v Česku, protože zemědělci „promítnou do cen“ zmíněné ztráty.

K tomu, aby byla tuzemská produkce ovoce a zeleniny dostatečná, a tedy dostupnější pro spotřebitele, je prý potřeba zdvojnásobit plochu pro jejich pěstování a zároveň zvýšit skladovací kapacity pro zimní měsíce.

„S tím by měly pomoci například evropské dotace v rámci Programu rozvoje venkova. Jeho aktuální kolo sice bylo nastaveno na budování nových skladů, ale finanční prostředky stačily pouze na podporu malých projektů, na větší se nedostalo. Bez další podpory se situace zásadně nezmění,“ podotýká Hanka.

Zástupci obchodních řetězců namítají, že větší soběstačnost země ještě nemusí vést k nižším cenám. „Dokud je k dispozici lokální produkce, nedovážíme levnější zboží ze zahraničí, abychom podpořili naše dlouhodobé lokální dodavatele. U těch ale mohou investice do navyšování kapacit produkce i skladování znamenat vyšší náklady, tudíž i vyšší ceny,“ říká mluvčí řetězce Albert Jiří Mareček.

Podobně to vidí i Renata Maierl z Kaufladu: „Větší samostatnost sama o sobě zboží nezlevňuje, jelikož v řadě případů je dovozové zboží levnější než české. Ke snížení cen ovoce a zeleniny by došlo pouze při jejich nadprodukci.“

K trvalejšímu zlevnění by podle pěstitelů mohla pomoct i nižší daňová zátěž. Připomínají, že zdanění práce je v Česku jedno z nejvyšších v Evropské unii. Také 15% sazba DPH na ovoce a zeleninu jim zrovna nepomáhá, v EU se běžně pohybuje mezi 5 až 8 %.

„V neposlední řadě je potřeba významnější podpora výzkumu a poradenství. Nároky na kvalitu produktů neustále stoupají, a to jak na vzhled a chuť, tak i na zdravotní nezávadnost. Obstát bez kvalitního výzkumu a poradenství jednoduše nejde,“ říká šéf Zelinářské unie.

Renata Lichtenegerová

Studovala VOŠP v Praze. Sedm let byla redaktorkou podnikatelského týdeníku Profit. Poté se její hlavní pracovní náplň přesunula k přebalovacímu pultu, odkud ale příležitostně psala například pro měsíčník Obchod a finance... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem