Skutečný půst: 40 dnů mimibazarové sodomy
20. 3. 2015 | Michal Kašpárek | 5 komentářů
Držet očistnou hladovku znamená pokračovat v konzumním životním stylu jinými prostředky. Kdo chce překonat svoje žádosti a osvobodit ducha, ať jí blafy.
A nejen cola, test, který provedli odborníci z Vysoké školy chemicko-technologické, prokázal rozdíly ve složení u třetiny „totožných“ potravin nakoupených v Česku a za západní hranicí. Ceny ale byly obdobné, jinými slovy: pokud můžete, nakupujte v Německu, za stejné peníze dostanete vyšší kvalitu.
Není to ovšem žádná novinka, ale potvrzení známého faktu. Obdobný test prováděli na stejném pracovišti už před třemi lety.
Partnerem rubriky Co si o tom myslíte? je nakladatelství Grada.
Tomáš Tyl: 10 způsobů, jak se (ne)nechat připravit o peníze
Kniha je určena nejen těm, kteří chtějí spáchat finanční sebevraždu, ale především těm, kteří se jí chtějí účinně vyhnout a kterým může pomoci, poradit nebo je jen pobavit. Čerpat z ní však mohou i profesionálové v oblasti osobních financí.
Minulý čtvrtek jsme v rubrice Co si o tom myslíte? psali o nápadu dát možnost zažádat o rodičovskou taky babičkám a dědečkům. Aby mohla máma do práce. Ptali jsme se vás, jak se vám líbí.
A vesměs se vám líbil. Nám se nejvíc zalíbilo pár větách, které pod článek připojila Kateřina Letovská: „Super nápad, až to projde napříč hlasovacími dělníky, tak jdu do toho! Budu skvělá babi a svým vnoučátkům vynahradím, co jsem nestihla u svých dětí. Ale přestože jsem pořád makala a makala a makala, tak mám dvě vynikající děti. Možná právě proto, od malička byly samostatnost sama. Je škoda, že tento návrh osvícené paní Adamové maskulinní sněmovna nejspíš zašlape do země. A nebo nás hoši překvapí? :-)“
Dobré ne? Pošleme knížku.
Optimista vidí, že u dvou třetin výrobků žádný rozdíl nebyl. A abychom optimistu ještě podpořili: verdikt vědců zní, že oproti minulému testování je letos rozdílů méně.
Srovnání mělo dva zadavatele, společnost Ahold (tedy provozovatele sítě obchodních domů Albert) a europoslankyni Olgu Sehnalovou.
Ahold patří při hodnocení výsledků spíš k optimistům. „Naší motivací bylo dokázat, že na českém trhu nejsou nekvalitní potraviny. A to se prokázalo,“ řekl on-line deníku Aktuálně vedoucí oddělení kvality společnosti Ahold Pavel Mikoška. (Paradoxně hodnotitelé samotní v prezentaci výzkumu doslova píšou, že „[p]osouzení celkové ‚kvality‘ nebylo předmětem zkoumání“.)
Spokojena ale není europoslankyně Sehnalová: „Český spotřebitel nakupuje za německé ceny mnohdy odlišné zboží. Pro mne i nadále platí, že stejný marketing má garantovat i stejné vlastnosti zboží, jinak se jedná o klamání spotřebitele. Proto znovu téma vrátím i do Evropského parlamentu,“ říká.
Co si Evropský parlament s tématem počne, na to jsem ovšem zvědav. Jako by neměl jiné věci na práci. Ale budiž. Věřím, že europoslanci jsou poctiví pracanti a že si nenechají naservírovat jen výsledky studie, ale také všechny ty dobroty, které naši chemici testovali. Jen aby z toho nedostali otravu: nákupčí totiž kupovali to, co se opravdu jí a pije. A ona je možná Pepsi slazená obyčejným cukrem (Německo) poctivější než Pepsi slazená fruktózovo-glukózovým sirupem (rozhodně v tom ohledu, že cukr je dražší) – jenže pořád je to jenom voda, kofein, kyselina fosforečná a hromada sladidla. Tedy s odpuštěním tak jako tak sajrajt. Porovnávat, který je nezdravější, je snad až ztráta času: soudný člověk si snad dá výjimečně sklenku a jeho tělo se dobře vyrovná s oběma přírodními sladidly, nesoudný vypije svůj menší soudek denně a sám se tak jako tak ve větší soudek promění. Po řepném cukru jen možná o něco málo pomaleji.
Kečup. Shoda, říkají chemici. Stejné pytle cukru na obou stranách hranice, dodávám já. Pokud ho vy a váš oblíbený hostinec používáte po kilech, nosíte nejspíš ta kila kolem pasu. Kokosová tyčinka Bounty. Shoda. Kalorická bomba nebezpečná stejně na obou stranách hranice. Toffifee. Shoda. Sladká smrt a vytahané plomby pro všechny.
Ve výsledcích se liší například složení jahodového jogurtu Activia od Danone. Protože samotné konzervované jahody nevypadají pro spotřebitele nejvábněji, přibarvují se. V Německu červenou řepou, u nás košenilou. Obojí barvivo je přírodní, košenila ale může spíš vyvolat u citlivého jedince alergickou reakci. Česká Rama méně maže: má šedesát procent tuku, německá je mastná na sedmdesát procent. Tak jako tak jde ovšem o výrobek ropného průmyslu, ne o potravinu.
To jsou ovšem neshody, které nelze ještě jednoznačně vyhodnotit jako prohru českého spotřebitele. Dal by se za ni bez obav označit výsledek souboje petlahví: u sousedů sladí Sprite cukrem, u nás je to opět starý známý – pan Glukóza-Fruktóza, tentokrát v doprovodu pánů Acelsulfama a d’Aspartama. Český čajový nápoj Nestea je o čtyřicet procent méně čajový než jeho německý protějšek. Naše skóre pak vylepšuje (?) instantní káva Jacobs, která má v Česku má o třetinu víc kofeinu.
Ech. Zapomněl jsem říct, že právě teď byla třikrát řeč o sajrajtu?
Opravdu velký rozdíl jsem mezi čtyřiadvaceti zkoumanými potravinami a nápoji ale viděl jen jeden. Ve srovnání lančmítů od firmy Tulip: Němci si kupují vepřové. A já bych sice vepřové maso podezříval, že je taky sajrajt – ale dělat to nebudu, protože kde bych pak našel přilehavé pojmenování pro kuřecí separát, který se v obdobných plechovkách prodává v Česku.
Výrobci na výtky vůči rozdílnému složení svých výrobků v různých zemích tradičně odpovídají, že oni nic, oni muzikanti. Rozdílné složení prý odráží rozdílné chuťové preference. Jenže ve skutečnosti spíš odrážejí to, že německý spotřebitel nechce kupovat aspartam a nechce kupovat separát. Ten český ho ovšem bude následovat, respektive velmi pomalu už ho následuje. Není tedy v nejmenším potřeba, aby se Evropa znepokojovala, trh to vyřeší. Zvlášť když je tak hezky zregulovaný jako u nás. Roman Vaněk – a tomu bych to věřil – říká, že jsme nejpoctivější vypisovači složení v Evropě. Tak co vlastně řešit? Pokud do sebe chcete nalít litr cukru v tekuté podobě, koutek s nápoji vám kdykoli vyhoví.
A teď první dnešní otázka: Co asi chce europoslankyně po svých kolegyních a kolezích? Aby nějak zařídili, že budeme dostávat to, co mají Němci? Nebo – ať sousedovi ta koza chcípne – by snad raději, kdyby Němci museli do regálů doplnit stejné konzervy, jako jsou ty naše? A teď otázky další, vážnější. Vadí vám, když tatáž lahev obsahuje něco krapet jiného tady a něco jiného tam? Dotýká se to vaší hrdosti, dělá vám to potíže na cestách? Je záhodno věc nějak regulovat? Dejte vědět v diskuzi pod článkem. Máme pro jednoho z debatujících knížku od nakladatelství Grada. A možná je tam i jedna kuchařka…
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno