Pomazánka z pekel
13. 7. 2014 | redakce Peníze.CZ

Předpisy vížící se k prodeji potravin jsou stále dokonalejší. Potraviny stále hnusnější. Je mezi tím nějaká úměra?
O smysluplnosti a hodnověrnosti značky kvality Klasa panují (nejspíš oprávněné) pochyby. A panovaly i o tom, jestli propagování vybraných potravin státem nevychází příliš draho. Pokud jde o druhé, je už jasno: stát vyhazuje za reklamu ročně stamiliony. Zběsile a rozmařile. Často se přitom vůbec nezdržuje tím, aby zjišťoval, jestli jeho reklamní aktivity vůbec mají nějaký efekt.
V letech 2008 až 2013 podle Nejvyššího kontrolního úřadu utratily Ministerstvo zemědělství, Státní zemědělský a intervenční fond a Vinařský fond za propagaci značek Klasa, Regionální potravina a Vína z Moravy, vína z Čech celkem 1,5 miliardy korun. Důvod? Zabrnkat na vlasteneckou strunu a podpořit domácí výrobce v konkurenci levnějších, taktéž dotacemi posilněných, produktů ze zahraničí. Označení Klasa však nezaručuje, že jde o čistě tuzemský produkt.
Značka Klasa: původně byla udělována pouze vybraným tuzemským výrobkům, od roku 2007 je udělována výrobkům, které splňují požadavky kvality, jež stanovilo ministerstvo zemědělství a SZIF, na původ potravin už se ohled nebere.
Značka Regionální potravina: je udělována výrobkům vyrobeným v určitém regionu a ze surovin daného regionu, měla by označovat tradiční potravinářské výrobky z jednotlivých krajů země.
Značka Vína z Moravy, vína z Čech: vznikla v roce 2006 za účelem podpory a propagace našich vín, mohou ji získat pouze lahvová vína z kategorií jakostní a jakostní s přívlastkem z tuzemských vinařských oblastí.
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu většinou byly kampaně nekonkrétní – nebylo jasné, čeho mají dosáhnout. „Ministerstvo, zemědělský a intervenční fond a Vinařský fond ostatně nezjišťovaly, jaký přínos a dopad tyto kampaně měly,“ uvádí mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu Olga Málková.
Zřejmé je, že se peníze utrácely netransparentně a že doslova létaly vzduchem. Z výsledků šetření kontrolorů jen namátkou:
Minulý týden jsme v rubrice Co si o tom myslíte? psali o datových schránkách. Že je měli mít všichni podnikatelé de facto povinně. A že dvakrát dostali roční odklad – a nakonec se ta povinnost vygumuje. A źe je to celé trochu vygumované.
Knížku za obzvlášť podnětný příspěvek do diskuze posíláme Radku Sedláčkovi, který na osobním příkladě ukázal, co je na věci nejhorší: stát by chtě svým občanům nakazovat, jak se s ním mají bavit. Když na to občan přistoupí a pořídí si datovku, ukáže se – že stát s tím sám neumí zacházet To si přečtěte, to vás smutně pobaví.
Být to v soukromém sektoru, musel by být člověk sebevrah, aby takhle hospodařil. Když jde o erár, nikdo už skoro ani nezdvihne obočí.
Nejvyšší kontrolní úřad předal oznámení o netransparentním hospodaření příslušným finančním úřadům. Do propagace značky Klasa se ovšem budou sypat státní peníze dál. Státní zemědělský a intervenční fond by měl do konce září vypsat výběrové řízení na propagaci značky Klasa pro období od roku 2015. Doba zakázky se nejspíš nově prodlouží z jednoho na dva roky – mělo by jít o kontrakt s cenou do tří set milionů korun. Ministerstvo zemědělství se prý chce vyvarovat dřívějších nezdarů a připravuje nové koncepce propagace: už se nad nimi potí zvláštní pracovní skupina.
„Kdo očekává, že oceněné výrobky představují výkladní skříň českých potravin, bude hodně zklamaný. Certifikát Klasa totiž získává množství naprosto průměrných produktů a dokonce i některé potraviny, které mají ke zdravému stravování a označení ‚kvalitní potravina‘ velmi daleko,“ píše v loňském článku na Peníze.cz Ondřej Tůma. Upozorňuje mimo jiné, že certifikát Klasa nezohledňuje obsah éček, výživovou hodnotu výrobku, zemi původu použitých surovin a řadu dalších vlastností potravin, které mají vliv na naše zdraví. A tak se na seznamu výrobků Klasa vyjímá například Aljašská pomazánka s treskou, která obsahuje glutaman sodný, benzoát sodný, barvivo košenilu, pocházející ze sušeného hmyzu, a další přídatné látky.
Co si o tom myslíte vy? Pomáhají vám značky a certifikáty kvality potravin ve výběru, když tápete mezi regály? Dá se jim věřit? A má smysl, aby stát v jejich propagaci utápěl tolik peněz? Nestačilo by jednoduše zpřísnit pravidla pro výrobce tak, aby nás museli o složení a původu potravin pravdivě a srozumitelně informovat na obale? Pokud dostaneme dost informací a stát dokáže vymoct, aby nás výrobci a prodejci nevodili za nos, bude přeci nejlepší, když si každý spotřebitel svoji klasu svobodně vybere sám. Na vaše názory a komentáře se těšíme v diskuzi. Jednoho z vás odměníme knížkou, tak nám na sebe určitě nechte mailový kontakt.
Partnerem rubriky Co si o tom myslíte? je nakladatelství Grada. Z jeho nabídky by vás mohla zaujmout třeba řada věnovaná právní revoluci – novému občanskému zákoníku.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
4. 9. 2014 13:13 | Adam Varmuža
Jestli je tam logo Klasa je mi u (_._), zřejmě jde o další legální tunel reklamkám a dalším darmožroutům ..
28. 8. 2014 8:12 | xyht
Zobrazeny všechny 2 komentáře