Přestavba za dvacet třicet tisíc, spotřeba jen o malinko vyšší než u benzinu, zato palivo za polovic. Suma sumárum návratnost za rok provozu. Vítejte ve světě LPG!
Klasická paliva zdražují raketově, LPG jako šnek
Stačí se podívat na stojany čerpacích stanic a trkne to každého: u zeleného benzinu svítí šestatřicet korun, u modrého dieselu ještě víc – zato žlutá cedulka LPG má vedle sebe sumu 17 Kč. Dá se říci, že jde v letech zdražování o slušný ostrůvek jistoty. Před pěti lety, kdy stála nafta kolem 28 korun, tankovali plynaři své LPG za 14,50 Kč. Dnes, když diesel vyskočil bezmála o deset korun výš, je LPG dražší jen o dvě tři koruny než před pětiletkou.
Nemusíme dlouho počítat, abychom zjistili, že investice do přestavby na plynové auto se vrátí mnohem rychleji než uvažování o úspornějším dieselu, jak jsme si ukázali v článku Auta na naftu pomalu končí, a nejen proto, že je diesel dražší než benzin!
Přitom se dá říct, že ježdění na LPG čili zkapalněný propan-butan má v tuzemsku solidní tradici. První systémy se objevovaly už před revolucí a oficiálně se smělo v Československu jezdit na LPG od roku 1991.
Kdo by si nevybavil houfy škodovek s ještě jednou dírkou v karoserii, kterými i movitější majitelé lepších aut dojížděli alespoň do práce. LPG vlastně prodloužilo život těchto polovraků. Nebýt levného plynového provozu, bylo po nich mnohem dřív.
Rovnou z továrny: + 30 000 Kč
Dnes, kdy Svaz dovozců automobilů uvádí ročně pouhou stovku nových aut registrovaných s LPG pohonem, pravděpodobně přicházejí zlaté časy pro výrazný skok vpřed. Stačí se podívat na ceník nejprodávanějšího auta v Česku. Škoda Octavia s motorem 1.6 MPI o výkonu 75 kW přestavěná na LPG přímo v továrně stojí 364 900 korun – o třicet tisíc korun víc než stejný vůz bez přestavby.
Podle zlaté poučky plynařů, že pro návratnost LPG varianty je nutné najet zhruba tolik kilometrů, kolik za přestavbu připlatíte, máte peníze zpět za 30 000 kilometrů. Což je u průměrného provozu auta typu Octavie klidně jediný rok.
Příklad aut na LPG přímo od automobilek
| Cena (Kč) | | Cena (Kč) | Připlatíte (Kč) |
Fiat Doblo 1.4 | 289 900 | Fiat Doblo 1.4 LPG | 317 500 | 27 600 |
Seat Ibiza 1.4 | 251 900 | Seat Ibiza 1.6 LPG | 289 900 | 38 000 |
Škoda Octavia 1.6 | 334 900 | Škoda Octavia 1.6 LPG | 364 900 | 30 000 |
Nebo zajet do dílny?
Aut na LPG je v Česku samozřejmě mnohem víc, než ukazuje přírůstek těch nových. Většina lidí si totiž nechá přestavět vůz až dodatečně, jak dokazuje statistika zhruba 150 000 přestavěných aut na LPG, brázdících dnes české silnice. Ceny za přestavbu v dílnách začínají už nad 10 000 Kč, jde ale o jednoduché systémy. Za rozumné sekvenční vstřikování počítejte s částkami nad 20 000 korun.
Mýty kolem plynu
O plynu v autech dodnes panuje spousta mýtů. Mnozí ho nechtějí ani vidět. Je nebezpečný, říkají. „Je tomu ale právě naopak. Obecně vzato propan-butan je výbušný při smíšení se vzduchem, ale v případě požáru auta nebo dopravní nehody s deformací nádrže je plyn upouštěn bezpečnostním ventilem a pojistkou mimo prostor vozidla a nádrž s plynem nevybuchuje, nýbrž vyhořívá, a to ve vlnách a bezpečně mimo vozidlo. Vybouchnout tedy mohou pouze benzinové nádrže,“ tvrdí na svých oficiálních stránkách například Fiat – jedna ze značek, která běžně nabízí na plynový pohon (LPG, ale také principiálně i cenově jiný zkapalněný CNG) řadu modelů.
Používá pro ně zmíněnou technologii sekvenčního vstřikování LPG, kdy jsou tlakové nádrže umístěny místo rezervního kola. To je dnes nejběžnější místo. Podle výsledků nezávislých crashtestů Euro NCAP nebo zkoušek možných požárů ve vozidlech ADAC je umístění tlakové nádrže v prostoru určeném pro rezervní kolo optimální a představuje asi nejbezpečnější řešení.
Proč jezdit na LPG?
Srovnáme-li emise vozidel poháněných benzinem, naftou a LPG, zjistíme, že motory pro LPG neprodukují na rozdíl od benzinových a dieselových tuhé emise jako saze, kouř, prach, oxidy síry ani olovnaté sloučeniny. Obsahují méně oxidu uhelnatého i karcinogenních a jedovatých aromatických uhlovodíků.
Podle Fiatu ušetří provoz s LPG proti benzinovému pohonu na každém kilometru 29 gramů CO2. „Bylo prokázáno, že zvýšení podílu LPG na deset procent trhu motorových paliv by znamenalo úsporu 350 milionů tun CO2 ročně. Což by přineslo dvacet miliard eur na nákladech, a ještě navíc by bylo dosaženo zvýšení evropské nezávislosti na dodávkách energie,“ tvrdí Fiat.
Úspora: sto tisíc za pět let
Hlavní úspora, která bude lidi zajímat, se ale týká jejich peněženky. Když si vezmeme zmiňovanou návratnost do přestavby kolem 30 000 Kč během 30 000 kilometrů ujetými za rok, vychází nám „zisk“ po pěti letech skoro sto tisíc.
Kde jsou problémy?
Cena paliva, která dlouhodobě setrvává na polovině toho, co vydáte za benzin nebo naftu, návratnost klidně jen za rok, v Česku i dost hustá síť plniček, přesto LPG naše silnice dosud neovládlo. Kde je problém?
První nevýhodou je fakt, že zástavba zmenšuje prostor ve voze. Druhou pak třeba to, že auta s LPG mají zákaz parkování v podzemních garážích – i když ten už od loňského podzimu není absolutní. „Pokud provozovatel zajistí odvětrání a namontuje hlásiče plynu, může provoz povolit,“ říkají paragrafy. Jenže na druhou stranu ale samozřejmě jde o náklady navíc, takže mnohde cedule zůstaly…
Asi nejméně příjemnou překážkou je samotné tankování. Jednak LPG na rozdíl od benzinu a nafty nenajdete u každé čerpačky (i když jich je dost). A pak: plnění zabere klidně deset minut a oficiálně by ho měla provádět obsluha. Hrozí totiž, že neproškolená osoba se při tankování může hluboce podchlazeným plynem popálit.
Kdo se ale u prodejce LPG proškolí, může s dokladem čerpat sám.
Menší výkon: vadí?
Ten, kdo nerad servisuje, by měl také zpozornět. Prohlédnout celý systém chce jednou do roka, revize vyjde zhruba na 700 Kč. Po deseti letech pak musíte v LPG autě vyměnit nádrž – tedy tlakovou nádobu –, která má omezenou životnost. Výměna včetně ventilu a schránky přijde po deseti letech asi na osm deset tisíc.
Plyn také sníží výkon – zhruba o deset procent. Na druhou stranu je jemně přiškrcená jízda samozřejmá i při šetření palivem, které pořád autům vládne, ač stojí dvakrát víc – tedy benzinu a nafty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
9. 2. 2012 6:27, Ari
Já mám Opela Vectru a spotřeba na plyn je oproti spotřebě na benzín vyšší o nějakých cca 10-12%. Na plyn jezdím už šest let a jsem maximálně spokojen. V článku se za nevýhody považuje menší dostupnost stanic, složité tankování, nebo každoroční revize. Musím říct, že z cca 8 čerpacích stanic, které mám v blízkosti bydliště jich 6 má i LPG. Co se týče té každoroční revize, je to otázka půl hodinky v servisu, takže na počkání a nikdy jsem za to nedal víc než 200,-Kč. Tankuju si všude sám, je to stejně rychlé a jednoduché jako tankování benzínu. Díky absenci splodin je i olej mnohem déle čistší a motor který jezdí na LPG má prokazatelně delší životnost. S čerpáním LPG mám dobrou zkušenost i v okolních státech. Navíc možnost přepínat mezi palivy dle potřeby a delší dojezd jsou nespornou výhodou :-)
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
13. 3. 2014 7:32, kodl
Psal to expert: "Hrozí totiž, že neproškolená osoba se při tankování může hluboce podchlazeným plynem popálit."
Za prvé plyn není podchlazený, ale ochladí se až v průběhu expanze na atmosférický tlak a za druhé studeným se nepopálím, ale způsobím si omrzliny.
V diskuzi je celkem (72 komentářů) příspěvků.