Ceny pohonných hmot na maximu. Šetříme!

Ceny benzinu u čerpacích stanic Čech, Moravy a Slezska v roce 2011 překonaly všechny rekordy staré šest let, kdy paliva vyhnaly do nebeských výšin události kolem hurikánu Katrina v Mexickém zálivu.

Letošek tehdejší maxima strčil do kapsy. Benzin se na jaře vyšplhal na 34 Kč za litr a s drobnými odchylkami na této sumě vytrval celý rok. A protože se ke svému parťákovi ze zelených tankovacích pistolí připojil i modrý diesel, na jeho konci padlo tabu: pětatřicet korun za litr, pokud bereme v úvahu průměr obou cen.

Tankuje se za hranicemi

K vyšponování cen paliv přispěl výrazným dílem stát. Nejprve zvedl DPH na 20 procent, loni o korunu i spotřební daň.

Dnešních 12,84 Kč spotřební daně z každého litru, ať je benzin jakkoliv levný, řadí Česko k nejdražším zemím Evropy. Rumunům či Bulharům berou v přepočtu jen devět korun, Poláci se vejdou pod deset.

Zdroj: CCS

Důsledky jsou evidentní: Češi jezdí tankovat za hranice, ale především u nás téměř úplně přestali tankovat cizinci. Úmysl zvýšit daňový příjem z paliv se obrátil proti České republice. Třeba sdružení dopravců Česmad Bohemia tvrdí, že stát na dani nejen nevydělal, přišel kvůli tankování v cizině o víc než deset miliard korun. „Vysoká spotřební daň, a tím jedna z nejdražších naft v Evropě má samozřejmě za následek odliv tranzitujících, ale i našich kamionů ke stojanům v jiných zemích. Aby deset korun ze spotřební daně jednoho litru zůstalo ve státním rozpočtu, lze po vzoru zemí jako Slovinsko, Itálie, Belgie a dalších využít zavedení ‚profesionální nafty‘. Toto opatření je realizováno vrácením části z již zaplacené spotřební daně, které silně motivuje dopravce jakožto největší spotřebitele nafty, aby své tankování přenesli do zemí s tímto režimem. Logicky z takového opatření nejvíce těží domácí firmy a navíc zajišťuje i zvýšení výběru daně,“ tvrdí Martin Felix z Česmad Bohemia.

Daně vezmou 58 procent!

Graf zvětšíte kliknutím

Spotřební daně jsou samozřejmě snadným zdrojem příjmu, a tak není divu, že se v členských zemích EU zvedají vlastně rok co rok. Česko v tom jde Evropě příkladem. Důkaz? Když EU určila minimální sazbu spotřební daně u benzinu na 359 eur za tisíc litrů, země pod Řípem zvolila 505 eur.

Spotřební daň tak dnes sebere z ceny benzinu osmatřicet procent, dalších dvacet si vezme DPH. Kdybychom daně škrtli, cena benzinu i s maržemi rafinérií a čerpaček by byla nižší víc než o polovinu. U benzinu konkrétně zbývá na stanici zhruba sedm procent včetně nákladů na dopravu a běžný chod. Rafinerie dostává z každého prodaného litru pětatřicet procent (samozřejmě ale se započtením ceny ropy). Benzinky tak sice mají prostor k úpravě cen a přilákání zákazníků, ale jen stěží mohou rozevřít cenové nůžky mezi Prahou či dálnicí a malou vesničkou na Moravě o více než tři koruny na litr.

Malý výlet do socialismu

Při dnešní praxi, kdy se ceny paliv mění on-line klidně den co den, zní skoro neuvěřitelně, že v mezi roky 1970 až 1985 se benzin a nafta v Československu zdražovaly jen třikrát. Po deseti letech komunisté zvedli v roce 1980 cenu tehdejšího speciálu z 2,40 na 4,50 Kč a superu z tří na pět a nafty z dvou na tři koruny. V roce 1985 litr šla cena všech tří pohonných hmot nahoru o dvě koruny. Socialismus pak končil u čerpaček na cenách osm (speciál), devět (super) a 6,50 (nafta) korun za litr.

Těžko se tomu divit. V Československu bylo národní zvyklostí jezdit o víkendech autem na chalupy, chaty, hrady. A k tomu bylo nutné politicky udržet levný benzin. Dnes už se na taková rozhodnutí samozřejmě nehraje.

Ale i tak když srovnáme reálné ceny, koupil si československý řidič za průměrný plat 3 000 korun zhruba deset čtyřicetilitrových nádrží své škodovky. Dnes je na tom čtyřikrát lépe. Zatímco průměrná mzda totiž stoupla za 22 let sedmkrát, cena benzinu včetně zavedení nových tržních prvků jako spotřební daně a DPH jen čtyřikrát.

Anketa

Jaký způsob šetření se vám nejvíc zamlouvá?

Před každým tankováním dělat průzkum, kde je levnoJezdit míň, případně zapojit hromadnou dopravuJezdit lípKoupit si auto, co míň baští

Motor je vůbec zajímavý zdroj šetření: věděli jste třeba, že na obyčejný volnoběh spotřebuje za hodinu litr benzinu? Takže vypínat, před jízdou nezahřívat, zato ho používat k brzdění.

Dobré je si také rozmyslet, jestli má cenu skočit do auta pokaždé, když si na něco vzpomenu. Vyjížďky do dvaceti kilometrů totiž podle odborných analýz zatěžují kapsu úplně nejvíc, protože spotřeba zpočátku roste až o padesát procent!

Své také dělají vymoženosti doby typu ventilátoru, autorádia, DVD přehrávače, klimatizace. Vždyť jen ona sama dokáže zvednout spotřebu o víc než deset procent!

A hodně ušetřených peněz vězí v samotném autě. Hlavně zbytečná nadváha, když vozíme v kufru spoustu věcí, které vůbec nepotřebujeme. Nebo nesprávně nahuštěné pneumatiky – i ty dokážou spotřebu vyhnat o další zbytečné dílky. Vždyť třeba podhuštěné gumy zvyšují spotřebu o čtyři procenta.

Máme všechna zmíněná čísla sečíst? Hned by se nad dvěma třemi korunami na stojanech rozčilovalo o dost méně, nemyslíte?

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem