Na životní pojištění je pošta, na bolavé zuby kovář
16. 2. 2011 | Michal Höschl | 20 komentářů

Není něco zvláštního na tom, že ten, kdo radí lidem, kam s penězi, si sám nechává radit od jiného profesionála?
Už před čtvrt rokem jsem tu varoval, že si od dubna na většinu balíků z Ameriky a Asie počkáte – a taky si za ně připlatíte. Může za to novela zákona o dani z přidané hodnoty. Ta v souladu se směrnicí Rady Evropské unie říká, že budete muset státu zacvakat DPH ze všeho zasílaného zboží dražšího než 22 eur, což dělá zhruba pětistovku. Dřív byl český limit sedmkrát vyšší.
Cíl opatření? Trochu pomoct rozpočtům a snad i ochránit evropské prodejce před levnou asijskou konkurencí. Zvrtlo se to ale do větších byrokratických orgií, než bych si v lednu odvážil pomyslet.
K tématu mě navedl keramický nůž, který si neporadil s kostí ve šrutce uzeného a zlomil se. Chtěl jsem si z Hongkongu objednat nový, za krásných sto osmdesát korun i s dopravou. Jenže pak jsem se na několika fórech dočetl, že na poště Praha 120, kudy teče korespondence a balíky z ciziny, trvá kontrola balíků až tři týdny, celníci do všeho lezou a běda, jak chybí doklad o ceně, anebo se jim částka nezdá. A taková pěkná kudla se tu leckde prodává právě za tu pětistovku...
Na mezinárodní poštovní síť je Česká pošta napojena třemi takzvanými vyměňovacími poštami: Praha 120, Břeclav 120 a Cheb 120. Valná většina zásilek ze zahraničí (například všechny dopravované jako AIR MAIL) však do Česka přichází právě přes poštu v pražských Košířích.
Vyměňovací pošta Praha 120 se s kapacitními problémy potýká dlouhodobě – souvisí to zejména s rozvojem zásilkových firem a internetových obchodů. „Zácpa“ se dá očekávat pravidelně před Vánocemi, případně pak v okamžiku, kdy začne být nákup v zahraničí obzvlášť lákavý – taková byla situace například v roce 2008, kdy poprvé klesl dolar pod sedmnáct korun.
Mluvčí České pošty Marta Selicharová potvrzuje nával: „Skutečně se v dočasném skladu nachází určité množství zásilek naavizovaných jejich příjemcům s výzvou na doložení dokumentace vyjadřující hodnotu dováženého zboží.“
A vaše smůla, když vám v zásilce chybí doklad, popřípadě je neúplný či nedůvěryhodný. Slovy mluvčí: „Telefonicky se nic nevyřídí.“
Vyřešit to můžete dvěma způsoby. Osobně na poštovním úřadu Praha 120. Anebo – pokud nebydlíte na trase pražských tramvají 6, 9, 10 či 16 – ale třeba v Beskydech, „zasláním potřebných dokladů k celnímu odbavení zásilky včetně vyplněné plnomoci k provedení vlastního celního řízení.“
Fór je v tom, že zatím pošta uschová balík v dočasném skladu. A přestože se vám nakonec podaří prokázat, že kudlička stojí fakt jen 180 korun, a nemusíte tedy uhradit 20% DPH, zaplatíte za toto uschování 96 korun. A třikrát ouvej, když se ukáže, že DPH platit musíte – pak po vás budou chtít skoro dvojnásobek.
A to není všechno.
Pošťákům i celníkům citelně přibylo práce. Pošta, opět slovy své mluvčí, „řeší nábor dalších zaměstnanců jak provozních, tak i odborných pracovníků znalých celně deklarantské problematiky“. Podle informací iDnesu je nových deklarantů zatím čtyřicítka.
Abyste takový ansámbl jakž takž uživili, museli byste na změně limitu vydělat každý rok odhadem přes dvacet milionů korun. Teprve po zaplacení mezd totiž stát reálně něco vydělá.
Pošta loni rentgenovala 60 000 balíků ze zahraničí, na každém by tedy musela zkasírovat tři stovky. A to se, troufám si říct, nepodaří.
Dá se totiž předpokládat několik věcí:
Pak si nezapomeňte k tomu všemu přičíst náklady ušlých příležitostí. Ty „zaplatí“ všichni, kteří by dřív našli po týdnu od objednání ve schránce balík, zatímco teď je čekají desítky minut nebo rovnou hodiny dohadování s celníky a poštovními úředníky.
Přišlo mi prvně laciné napsat rozčilený komentář o tom, „co na nás ti byrokrati z Bruselu zase ušili“, když se nový zákon opírá o směrnici Rady Evropské unie, připravenou s ohledem na návrh Komise a na stanovisko Evropského parlamentu, tedy institucí, ve kterých sedí čeští zástupci.
V archivu veřejných hlasování Rady nelze z podzimu 2009 (směrnice 2009/132/ES je z 19. října 2009) dohledat nic, co se týká daní. Ať si tedy velkohubé prohlášení o transparentnosti, vyvěšené na homepage, strčí do špic.
Jen o fous lépe je na tom Evropský parlament. Jak praví závěrečná směrnice, 11. března 2009 se v něm skutečně hlasovalo o úpravách DPH a všichni přítomní a hlasující čeští europoslanci byli pro, na rozdíl třeba od britské pravice. Problém je v tom, že z podkladů nelze jednoznačně rozeznat, pro co konkrétně poslanci hlasovali – jestli pro úpravy DPH v celé jejich šíři, nebo jen o některých parametrech, jak napovídá název hlasování.
Takže ani nevíme, na koho se za to celé přinejmenším ošklivě podívat.
Jak to uzavřít? Neodpustím si lacinou metaforu: Franz Kafka nezemřel. Žije, dohaduje se na vyměňovací poště 120 s celníky a proklíná Maxe Broda, který mu, blbec, poslal z Izraele pěknou knížku a nepřiložil k ní daňový doklad.
Články Michala Kašpárka na Peníze.cz
Trendy:
Glosy:
Jakou cenu má vaše nemovitost?
Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.
Sdílejte článek, než ho smažem