Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Dostanete vyšší výplatu, než byste měli. Musíte peníze vrátit?

Nikdo není neomylný. I mzdový účetní může udělat chybu. Nebo mu mistr z provozu, který kontroluje splnění zadaného úkolu, neřekne správnou výši úkolové mzdy. Nebo někdo špatně napočítá hodiny. Co máte na výplatní pásce víc, než byste měli?

Když zjistíte, že jste dostali míň, než jste měli, určitě se ozvete. Poctivec se přihlásí, i když dostal víc. Je to ale jeho povinnost? Musí zaměstnanec nesprávně vypočtenou vyšší mzdu vždycky vracet? Určitě se nemusí sám přihlásit. Ale co když ho upozorní zaměstnavatel a požádá o vrácení přeplatku?

Kdo bere v dobré víře, vracet nemusí

Legislativa na takové situace pamatuje.

Hledáte pomocnou ruku?

Potřebujete radu nebo pomoc? V našich nových profesních rejstřících najdete odborníka, ke kterému to máte kousek:

Podle zákoníku práce může zaměstnavatel vrácení neprávem vyplaceného přeplatku po zaměstnanci požadovat do tří let od nesprávné výplaty. Ale – jenom tehdy, když zaměstnanec „věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o peníze nesprávně určené nebo omylem vyplacené“. Za takových okolností jde o takzvané bezdůvodné obohacení a člověk, který se na úkor svého zaměstnavatele bezdůvodně obohatil tím, že od něj vzal peníze, na které neměl právo, je musí vrátit.

Ovšem to, jestli zaměstnanec „věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené“ se posuzuje u každého případu zvlášť. Dokazování je na straně zaměstnavatele. Takhle pravidla vyložily a upřesnily soudy, které řešily případy, kdy zaměstnanec nesprávně vyplacené částky zaměstnavateli dobrovolně nevrátil.


Skutečné případy

Protože se nedá obecně říct, který zaměstnanec a kdy musí přeplatek vracet, vybíráme pro ilustraci, jak dopadly některé ze sporů, kdy se zaměstnanci raději soudili, než by peníze vrátili. Šlo totiž o vysoké peněžní částky za delší časové období. Drobný přeplatek by za ty náklady a starosti asi nestál.

Hodinová výpověď. Platná. Neplatná. Platná

Zaměstnanec dostal výpověď na hodinu. Podle něj byla ale neplatná, tak dal věc k soudu. Soud rozhodl, že byl skutečně propuštěný protiprávně, rozsudek nabyl právní moc, a tak zaměstnavatel zaměstnance vyplatil. Zároveň se ale ještě zkusil obrátit na Nejvyšší soud, který předchozí rozsudek zrušil a nařídil obnovení procesu. V něm se pak soudy musely řídit názorem Nejvyššího soudu a rozhodly, že zaměstnanec dostal padáka po právu, protože zaměstnavatele šidil. Jenže zaměstnanci se peníze vracet nechtělo. A tak došlo k dalšímu sporu.

I nový spor skončil u Nejvyššího soudu, který rozhodl, že když zaměstnanec přijímal náhradu mzdy poskytovanou jako odškodnění za neplatnou výpověď, musel vědět, proč ji dostává (protože soudu prohlásil okamžité zrušení pracovního poměru za neplatné) a musel si být vědom i toho, že toto náhradu mzdy dostává pouze pro případ, že neplatnost rozvázání pracovního poměru bude rozhodnutím soudu určena definitivně (tedy i po vyčerpání mimořádných opravných prostředků jako je dovolání k Nejvyššímu soudu, případně i ústavní stížnosti). Musel taky vědět nebo aspoň předpokládat, že když bude rozsudek zrušen a když pak soud naopak jeho výpověď definitivně uzná za oprávněnou, peníze mu patřit nebudou a bude je muset vrátit. Nemohl tedy peníze přijímat „v dobré víře“, že mu náleží. Tady se soud vůbec nezabýval povoláním, kvalifikací nebo zkušenostmi zaměstnance jako v jiných případech.

Vytěžte: Kalkulačky pro zaměstnané

Mzda, dovolená, nemocenská

Na co máte nárok, už víte. Chcete vědět, kolik to všechno dělá? Neztrácejte čas se složitými výpočty, naše kalkulačky si s nimi lehce poradí.

Účetní musela vědět. Ale řidič taky

Další spor se točil také kolem odškodnění za neplatné rozvázání pracovního poměru. Zaměstnavatel omylem vyplatil zaměstnankyni náhradu mzdy v hrubém, zapomněl tedy srazit daň z příjmů a odvody na zdravotní a sociální pojištění. Tyhle peníze pak chtěl vrátit. Spor znovu doputoval až před Nejvyšší soud s tím, že zaměstnankyně musela jako dlouholetá účetní vědět, že náhrada mzdy jí byla přiznána v hrubé výši a že z ní je povinen zaměstnavatel srazit povinné odvody, což neudělal omylem. Zaměstnankyně musela peníze vrátit.

Podobnou chybu udělal i další zaměstnavatel, který neprávem propuštěnému řidiči také vyplatil jako odškodnění náhradu mzdy opět v hrubé výši, nesníženou o povinné odvody. Zdálo by se, že řidiči by přeplatek mohl zůstat – nemá přece znalosti a zkušenosti jako účetní. Soud ale rozhodl, že jako dlouholetý zaměstnanec musel vědět, kolik bere a musel umět poznat rozdíl mezi hrubou a čistou náhradou mzdy. I on musel přeplatek vrátit, protože soud dospěl k názoru, že zaměstnanec nemohl všechny peníze přijmout v dobré víře.

Vytisknout

Líbil se vám článek?

+4
Ano
Ne

Diskuze

27. 6. 2018 | 21:30 | XYZ

Taky jsem před pár lety musel vracet pár tisíc, pomíchaly se výplaty pro půlku firmy. Jednomu dělníkovi připluli omylem kapříci pro ředitele, tak vracel 150 tisíc :-D více

26. 6. 2018 | 8:06 | zizik

Mno takže článek říká, že při "dobré víře" vracet nemusí, a pak popíše 3 případy, kdy vždycky vracet musel... Tak nějak bych očekával alespoň jeden popsaný případ, kdy zaměstnanec vracet nemusel... Ale asi žádný takový není......více
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK