V pravidlech pro přiznávání porodného a peněžité pomoci v mateřství nás žádný velký třesk v příštím roce nečeká. Výše mateřské se ale bude trochu měnit. Co přesně to bude pro váš rodinný rozpočet znamenat, si ukážeme níž. Nejprve si ale připomeňme, že na porodné ani mateřskou všichni rodiče automaticky nárok nemají.
Kdo má na nárok na porodné a v jaké výši
Na porodné budou mít stejně jako letos i v roce 2013 nárok výhradně rodiny s nízkými příjmy. Dostat ho navíc můžou pouze na první dítě – a to konkrétně ve výši třinácti tisíc korun. Pokud se vám narodí dvoj- či vícerčata, dostanete od státu devatenáct tisíc pět set korun.
Co přesně ony „nízké příjmy“ v tomto případě znamenají? Na porodné dosáhne jedině rodina, jejíž čistý měsíční příjem v předchozím čtvrtletí nepřesahoval 2,4násobek životního minima. Za rodinu se v tomto případě považují i nesezdaní rodiče dítěte: čili ať jste manželé, nebo pouze partneři, vaše příjmy se pro účely výpočtu sčítají.
Rodina ve složení matka, otec a jedno čerstvě narozené dítě tedy na porodné dosáhne, pokud její čistý měsíční příjem nepřesáhne 18 504 korun. V případě matky samoživitelky s prvním dítětem tvoří rozhodující hranici čistého příjmu částka 11 712 korun. Připomínáme, že do rozhodného příjmu se započítává i podpora v nezaměstnanosti nebo invalidní důchod. Podrobné informace o částkách životního minima platných od roku 2012 najdete v boxu vpravo.
Jestli budete mít nárok na porodné, jednoduše zjistíte v naší kalkulačce.
Pro úplnost dodáváme, že porodné se vyplácí jako jednorázová dávka. Nárok na ni můžete uplatnit nejpozději rok po porodu. Kromě biologických rodičů si může o porodné zažádat také člověk, který převzal dítě mladší jednoho roku do trvalé péče.
Kdo má nárok na mateřskou
Pravidla mateřské se v příštím roce měnit nebudou, mírně se však změní její výše. Vezměme to ale hezky popořadě.
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství, která se pobírá po celou dobu mateřské dovolené jako finanční náhrada mzdy, má matka zaměstnankyně, za kterou její zaměstnavatel platil nemocenské pojištění. Případně matka podnikatelka, ať už živnostnice opravdová, nebo „zaměstnaná na živnosťák“, která si nemocenské pojištění dostatečně dlouho dobrovolně platila sama.
V obou případech (čili u matek zaměstnankyň i matek samostatně výdělečně činných) platí pravidlo, že účast na nemocenském pojištění musela trvat v součtu aspoň 270 dnů za uplynulé dva roky. Pro matky zaměstnankyně navíc platí podmínka, že byly na nemocenském pojištění účastny v den nástupu na mateřskou: zjednodušeně řečeno tedy byly toho času zaměstnané. Tuto podmínku ovšem podle zákona splňuje i žena, které pracovní poměr již skončil – pokud na mateřskou nastoupí v ochranné lhůtě, která trvá 180 dní od ukončení pracovního poměru.
Pro ženy samostatně výdělečně činné zase platí upřesňující podmínka, že z oněch 270 dnů za uplynulé dva roky, musely být účastny na nemocenském pojištění alespoň 180 dní v posledním roce před nástupem na mateřskou.
Délka mateřské dovolené dosahuje 28 týdnů. Pokud se narodí dvoj- či vícerčata, prodlužuje se na 37 týdnů. Nastávající maminka na mateřskou obvykle nastupuje šest (maximálně však osm) týdnů před očekávaným porodem.
Ženy, které jsou dlouhodobě nezaměstnané nebo si jako OSVČ dobrovolně neplatily nemocenské pojištění, nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají. Začínají tedy hned pobírat rodičovský příspěvek – který u ostatních matek na mateřskou navazuje.
Výhoda pro studentky
Pokud jste po přečtení posledních odstavců usoudila, že nárok na mateřskou mít nebudete, nezoufejte, ještě není nic ztraceno. Pomoci vám může studium. Do zmiňovaných 270 dní, kdy jste musela být účastna na nemocenském pojištění, se totiž počítá i doba studia na střední, vyšší odborné a vysoké škole nebo konzervatoři. Úřady ji považují za „soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění“ v případě, že jste studium úspěšně dokončila. Na začátku roku 2012 navíc byla z pravidel vyškrtnuta podmínka, podle které nárok na mateřskou vznikal, pouze když začátek šestého týdne před porodem spadal do období 270 dnů od ukončení studia.
Na mateřskou může i otec
Pokud nepomůže ani studium, existuje ještě možnost poslat na mateřskou otce dítěte (či vašeho manžela) – pokud tedy na rozdíl od vás všechny výše uvedené podmínky splňuje. Jediný rozdíl spočívá v tom, že váš muž může na mateřskou nastoupit až sedmý týden po porodu – peněžitá pomoc v mateřství je mu pak vyplácena dvacet dva týdnů, respektive třicet jedna týdnů v případě dvojčat a vícerčat.
Zákon přitom nevylučuje, aby váš muž pobíral mateřskou a zároveň normálně vydělával – o dítě tedy můžete doma pečovat vy. Jedinou podmínkou je, že jeho příjem nesmí pocházet z pojištěné činnosti, ze které čerpá mateřskou. Zjednodušeně řečeno tedy nemůže vykonávat stejnou práci u zaměstnavatele, u kterého nastoupil na mateřskou. Může si ale vydělávat jinde – nebo třeba dělat pro stejného zaměstnavatele jinou činnost. Kreativní povahy se vstřícným zaměstnavatelem si tedy mohou zahrát bojovou hru.
Komplikovanější jsou pravidla přivýdělku na mateřské pro OSVČ – v době mateřské totiž nesmějí podnikatelskou činnost vykonávat. Vyřešit se to dá přechodem na činnost jiného druhu – jako je práce na dohodu nebo klasické zaměstnání.
Jak vysokou mateřskou dostanete
Peněžitá pomoc v mateřství dosahuje sedmdesáti procent. Ovšem sedmdesáti procent čeho? Sedmdesáti procent průměrného výdělku, který se nejprve zredukuje podle pravidel, která najdete v boxu. A právě tady je změna oproti letošku, v roce 2013 dojde ke změně takzvaných redukčních hranic.
Při výpočtu mateřské se vychází z vašeho průměrného hrubého příjmu za předchozích dvanáct měsíců – z něj se vypočítá denní vyměřovací základ. Než ho do výpočtu dosadíme, je však na vyměřovací základ třeba uplatnit redukční hranice. Jejich přesnou výši platnou pro letošek i pro rok 2013 najdete v boxu. Jakmile zjistíte výši redukovaného vyměřovacího základu, snadno si z něj vypočítáte sedmdesát procent a zjistíte tak výši své mateřské.
Přísná pravidla pro matky OSVČ
Podstatně horší bude ve většině případů situace žen, které před porodem pracovaly jako OSVČ. Jak už bylo řečeno výše – pokud si dobrovolně neplatíte nemocenské pojištění, nárok na mateřskou vůbec nebudete mít. Pokud si ho platíte, jde o to, v jaké výši. Právě výše měsíčního pojistného (respektive výše vyměřovacího základu, ze kterého se počítá) totiž rozhoduje o výši vaší mateřské. Od loňského roku musí OSVČ platit pojistné na nemocenské ze stejného vyměřovacího základu jako zálohy na sociální pojištění. V praxi to znamená, že navýšení pojistného na nemocenskou automaticky znamená také výrazné navýšení záloh na sociální pojištění – bez možnosti navrácení přeplatku za sociální pojištění.
Ukažme si to na konkrétních příkladech. Pokud byste chtěla jako OSVČ například pobírat mateřskou ve výši dvanácti tisíc měsíčně, musela byste si celý předchozí rok platit nemocenské pojištění ve výši čtyři sta korun a sociální pojištění přesahující pět tisíc měsíčně. Pokud byste chtěla mateřskou ve výši patnácti tisíc, musela byste celý rok platit za nemocenské pětistovku a za sociální víc než šest tisíc měsíčně. A to se většině podnikatelek a živnostnic jednoduše nevyplatí.
Tolik shrnutí všeho důležitého pro pravidla a výpočet porodného a mateřské v příštím roce. Kalkulačku, která vám výpočet mateřské ještě víc usnadní, už připravujeme.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
23. 12. 2012 22:21, Michaela
Tak toto psala asi osoba která nemá děti,co? Mě celkem daně nezajímají jen aby mělo co jíst mé dítě a já ..a řeknu Vám že 6100,- je doooost málo..já bych ty politiky nakopala někam..těch 6100,- není přece jen na dítě ale i matku která musí jíst atd..a kde je očkování..a spousta jiných věcí..to je směšné.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (52 komentářů) příspěvků.