Pracovní neschopnost a nemocenská 2013: co se změní a co zůstane při starém

Za prvních devět měsíců letošního roku evidovala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) celkem 898 355 ukončených dočasných pracovních neschopností. „Počet pracovních neschopností má klesající tendenci. Zatímco ke stejnému datu loňského roku jich ČSSZ evidovala přes milion, letos byl jejich počet nižší téměř o 12 procent, došlo k poklesu o 119 713 případů,“ doplňuje mluvčí ČSSZ Jana Buraňová. Nejvíc lidí stonalo v Praze a Moravskoslezském kraji. Nejmíň pracovních neschopností bylo naopak v kraji Karlovarském.

Oproti loňskému roku se snížil také počet prostonaných dní. „Od ledna do konce září loňského roku jich bylo 46 423 995, za stejné období letošního roku jich ČSSZ evidovala 42 319 619, což představuje meziroční pokles o 8,8 procenta,“ pokračuje Jana Buraňová. Průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti se oproti loňsku mírně zvýšila a dosáhla čtyřiceti sedmi dnů.

Pokud patříte mezi šťastlivce, kterým se letos nemoci vyhýbaly, blahopřejeme. Přesto však není na škodu vědět, s čím můžete počítat, kdyby vás třeba v příštím roce nějaká ta choroba přemohla. Žádná velká revoluce v pravidlech nás v oblasti náhrady mzdy a nemocenské nečeká. Jejich výše se však bude trochu měnit. 

Za první tři dny ani v roce 2013 nic nedostanete

Nejprve zpráva, která žádného pacienta dvakrát nepotěší. I příští rok totiž bude platit, že v prvních třech dnech nemoci (respektive za prvních dvacet čtyři neodpracovaných hodin) nedostanete od zaměstnavatele ani od státu vůbec nic. Skupina levicových poslanců se pokusila takzvanou karenční dobu (čili první tři dny nemoci, které vám nikdo nezaplatí) napadnout u Ústavního soudu. Ten však návrh na její zrušení letos v dubnu odmítl. Všechno tedy zůstává při starém.

Jakmile ony nepříjemné tři dny pominou, začne vám zaměstnavatel vyplácet náhradu mzdy. Nárok na ni máte od čtvrtého do dvacátého prvního dne nemoci. Její výše bude dosahovat šedesáti procent vašeho průměrného hrubého výdělku za poslední čtvrtletí.

Průměrný hodinový výdělek se ale nejprve sníží pomocí redukčních hranic – a právě jejich výše se bude od začátku příštího roku měnit. Výši redukčních hranic platnou pro letošní rok i nové hodnoty platné od prvního ledna 2013 najdete v boxu.

Připomínáme, že na náhradu mzdy v pracovní neschopnosti mají nárok všichni zaměstnanci v pracovním poměru a lidé pracující na dohodu o pracovní činnosti, za které zaměstnavatel platí nemocenské pojištění.

Kolik vám dá stát

Pokud stůněte déle než tři týdny, přebere od zaměstnavatele štafetu stát. Od dvacátého druhého kalendářního dne nemoci máte nárok na dávky nemocenského pojištění. Pobírat je můžete maximálně tři sta osmdesát dní od počátku pracovní neschopnosti. Jakmile však nastane den číslo sto osmdesát, má váš ošetřující lékař povinnost vaši neschopnost ukončit, pokud je váš stav stabilizovaný – ačkoli ještě třeba nejste zcela vyléčeni.

Nemocenská je vám na rozdíl od náhrady mzdy vyplácena za každý kalendářní den, ovšem je o něco nižší. Denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenské je průměr vašich hrubých příjmů za poslední rok. Nemocenská pak dosahuje jeho šedesáti procent. Jenže – stejně jako u náhrady mzdy se ale na vyměřovací základ nejprve uplatňují redukční hranice. A ty se budou příští rok trochu měnit. Jejich letošní hodnoty i hodnoty platné od prvního ledna 2013 najdete v boxu.

Kdo má smůlu

Nezapomínejte, že nárok na nemocenskou máte pouze v případě, že za vás váš zaměstnavatel platí nemocenské pojištění – nebo si ho jako živnostníci či podnikatelé dobrovolně platíte sami. Na nemocenské dávky může zapomenout také zaměstnanec, který si pracovní neschopnost přivodil úmyslně. Pokud se zraníte v opilosti, pod vlivem omamných látek, při rvačce nebo páchání úmyslného trestného činu, nemocenskou dostanete, sníží se vám ale na polovinu.

Praktický příklad: pan Novák příští rok stůně

Zatím to všechno byla jen suchá teorie. Teď si na konkrétním příkladu ukážeme, jak příští rok člověku, který náhle onemocní, klesnou příjmy proti jeho běžné mzdě. Seznamte se s panem Novákem:

Plat pana Nováka dosahuje dvaceti pěti tisíc měsíčně a za poslední rok se nijak neměnil. Jenže pak pan Novák smolně ochořel a zůstal doma ležet. Celkem jeho pracovní neschopnost trvala šedesát dní. Na prvních dvacet jedna dní nemoci připadlo patnáct dní pracovních.

Za první tři pracovní dny nedostane pan Novák nic. Pak mu zaměstnavatel začne vyplácet náhradu mzdy. Když využijeme výše vyložený postup výpočtu, snadno zjistíme, že od zaměstnavatele pan Novák za první tři prostonané týdny dostane něco přes 5300 korun. Za zbylé dny nemoci mu pak stát vyplatí dávky nemocenského pojištění v celkové výši zhruba 17 300 korun. Celkem tak pan Novák za dva měsíce strávené na lůžku dostane 22 600 korun. Čili oproti své běžné mzdě méně než polovinu.

Propojeno

Kontrola nemocných

Pravidla pro zaměstnance s přiznanou pracovní neschopností jasně říkají, co si nemocný může, ale především co si nemůže dovolit. Nejzásadnější je: pokud pobíráte nemocenskou, musíte dovolit, aby vás proklepla kontrola, jestli si nedovolujete příliš a jestli dodržujete předepsaný léčebný režim.

• Ztráta nemocenského, pokuta 20 tisíc, vyhazov. Co čeká nemocné, kteří pilně nemarodí?

Kontroly a pokuty

Stejně jako letos, budou i v roce 2013 platit poměrně přísná pravidla pro všechny simulanty. Pokud jste v pracovní neschopnosti, počítejte s tím, že vás může kdykoli přijít zkontrolovat sociálka – a v prvních třech týdnech nemoci i váš zaměstnavatel. Zákon vám totiž nařizuje dodržovat léčebný režim a umožňovat jeho kontrolu. Za jeho porušení hrozí nepříjemné sankce – v krajním případě až dvacetitisícová pokuta nebo dokonce výpověď bez nároku na odstupné.

„Občané, kteří čerpají nemocenské, jsou povinni sdělit ošetřujícímu lékaři platnou adresu místa pobytu v době pracovní neschopnosti, označit byt a zvonek jmenovkou. Ošetřující lékař povoluje vycházky nejvýše v celkovém rozsahu 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin. Ve výjimečných případech může ošetřující lékař povolit po předchozím písemném souhlasu Okresní správy sociálního zabezpečení, aby si vážně nemocný volil dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu,“ shrnuje pravidla, která byste měli znát, mluvčí ČSSZ Jana Buraňová.

Za prvních devět měsíců letošního roku stihli pracovníci sociálky 114 859 kontrol. Nemocenskou na jejich základě odebrali nebo snížili 2234 lidem. Pravděpodobnost, že u vás kontrolor zazvoní, je podle aktuálních statistik jedna ku osmi. Letos totiž sociálka prověřila každého osmého člověka na neschopence.

Ještě horší než ztráta nemocenské a případná dvacetitisícová pokuta je však ztráta zaměstnání. I s tou ovšem musí simulanti počítat. Za zvláště hrubé porušení léčebného režimu vás totiž zaměstnavatel může vyhodit – umožňuje mu to nový zákoník práce platný od začátku letošního roku.

Tolik shrnutí všeho nového i staršího (ale důležitého) v pravidlech pracovní neschopnosti a nemocenské pro rok 2013. A na konec kalkulačka.

Nemocenská 2013 – kalkulačka

Kolik ušetříte s fotovoltaikou?

Zjistěte své roční úspory zdarma a do 2 minut. S Řešímto.cz porovnáte nabídky od ověřených dodavatelů ve vašem okolí.

Vyzkoušet zdarma

Sdílejte článek, než ho smažem