Kupte ropu, přidám peníze. Proč se cena propadla do minusu

Mediální titulky leckdy předčí realitu. To je případ také včerejšího propadu cen západotexaské lehké ropy WTI. Jedná se o propad do záporné hodnoty, tedy historicky zcela nebývalý. Přesto jej však nelze přeceňovat. Propad ceny daného druhu ropy, a to až na úroveň minus 40,32 dolaru za barel, se totiž týká pouze jednoho z jejích kontraktů, toho květnového. Ten vyprchává právě dnes.

Zprávy o tom, že ropa ztratila všechnu svoji hodnotu nebo že kupující ropy dostává ještě navrch zaplaceno za to, že ji vůbec odebere, jsou tedy poněkud nadnesené. V současnosti se s danou ropou obchoduje prostřednictvím 130 kontraktů, z nichž nejzazší vyprchává v lednu 2031. A pouze na jediném z nich včera byla záporná cena. Byl to právě kontrakt s dodáním v květnu 2020.

S kontraktem na dodání ropy v květnu 2020 se začalo obchodovat v listopadu 2014. Od té doby si obchodníci a spekulanti s ropou víceméně jenom směňovali „papírky“, tedy právě ony kontrakty na dodání daného množství ropy v měsíci květnu 2020. Řada obchodníků či spekulantů, když tyto kontrakty obchoduje, vůbec nepočítá s tím, že si také příslušné barely s ropou někdy odebere. Sázejí zkrátka třeba na to, že pořídí kontrakt v jednom roce a v druhém jej zase se ziskem prodají.

Jeden příklad za všechny. Třeba mezi 23. červnem 2017 a 5. říjnem 2018 zhodnotil termínový kontrakt na ropu WTI s dodáním v květnu 2020 – tedy přesně ten, který dnes vyprchává – o 45,5 procenta. Zdražil totiž v daném období ze zhruba 48 na 70 dolarů za barel.

Na termínových kontraktech na ropu takto vydělávají třeba různé finanční instituce, banky či fondy, aniž by musely barely s ropou fyzicky převzít. Kdo se zbavil termínového kontraktu – de facto jen „papírku“ – právě třeba 5. října 2018, pochopitelně nikdy žádnou ropu fyzicky nepřevzal. Tím „papírkem“ se zavazoval k tomu, že ji převezme – ovšem až po dnešku. Což bylo v říjnu 2018 ještě dosti vzdálené datum.

Ještě docela nedávno vykoupil takřka čtvrtinu kontraktů na květnové dodání ropy WTI jeden velký kupec – fond US Oil Fund. Jeho investoři spekulovali na to, že cena ropy vzroste. Přepočítali se. Když seznali, že se mýlili a cena ropy nahoru nepůjde, jali se prodávat své květnové kontrakty a nakupovat místo nich červnové a pozdější. Pozdě. Prodělali.

Celá řada dalších podobných investorů se včera houfně zbavovala svých termínových kontraktů, aby po dnešku ropu nemuseli fyzicky převzít. Převzetí ropy totiž znamená náklady. Někteří spekulanti na něco takového prakticky nejsou připraveni, další zase netuší, co by s barely ropy za současných podmínek dělali. Vidí všude kolem sebe, že o surovinu prostě není kvůli koronaviru příliš zájem. Doprava i průmysl jedou „na půl plynu“.

Fronty na pomoc

Zdroj: Shutterstock

Pomoc podnikatelům a zaměstnancům musí být hlavně rychlá a jednoduchá, zdůrazňují experti i zástupci firem. Hned tři z klíčových vládních programů ukazují, jak zbytečně plýtváme časem a energií, tedy i penězi.

Dokaž, že jsou zavřené školy. Státní pomoc napadl virus byrokracie

Je samozřejmě možné barely s ropou uskladnit. Jenže uskladnění je dnes drahé. Supertankery, na nichž lze barely uložit, se běžně pronajímají za necelých 20 tisíc dolarů na den, dnes to je třeba až 400 tisíc dolarů za den. Navíc je třeba připočítat cenu pojištění.

Takže spekulantovi, jemuž zbyl v ruce „černý Petr“ vyprchávajícího kontraktu, nezbylo než jít s cenou hodně dolů, aby se kontraktu vůbec zbavil. A někteří museli jít až do záporu. Pořád se jim totiž vyplatilo zaplatit za to, že někomu dalšímu ropu udají, třeba i 40 dolarů za barel. Pořád je to zjevně vyšlo levněji než čelit nákladům plynoucím z převzetí fyzických barelů.

Podobná situace se pochopitelně může opakovat i v květnu, tentokrát by se týkala červnového kontraktu. Na trhu může chybět velký kupec typu zmíněného fondu US Oil Fund, takže cena tím spíše zabředne ještě hlouběji do záporu než včera. Pokud se však mezitím podaří alespoň zčásti americkou ekonomiku po koronaviru opět dostatečně nastartovat, včerejší pád do záporu bude opravdu jen historicky ojedinělou epizodou.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Je členem Národní ekonomické rady vlády. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace. Vydal... Další články autora.