Dříve se říkalo, že banky pracují podle systému 3 – 6 – 3. Tři procenta dá banka klientovi za vklad, za šest procent poskytne úvěr a ve tři hodiny končí práce a bankéři můžou jít domů či na golf. Větší konkurence ve světě zapříčinila, že se snížilo úrokové rozpětí, které představuje rozdíl mezi náklady banky, tedy kolik dává banka klientům za vklady, a výnosy představované úroky z úvěrů. České banky ukazují, že na pravidle 3-6-3 možný pořád něco je. Na konci roku 2008 bankovní sektor vykázal úrokové rozpětí 3,01 procenta. V roce 2004 bylo rozpětí 2,4 procenta.
Ovšem toto číslo nevypovídá vše ani o bankovním sektoru, ani o jednotlivých bankách, jejichž úrokové rozpětí okolo průměrného čísla kolísá. Důležité z hlediska zisku banky jsou ukazatele ROA, což je podíl čistého zisku na celkových průměrných aktivech, a ROE, který se počítá jako čistý zisk dělený vlastním kapitálem banky. Oba ukazatele v čase a jejich rozklad umožní akcionáři či věřiteli zkoumat, zdali je banka v rámci sektoru efektivní.
V základu ukazatele ROA je zprostředkovaně i úrokové rozpětí, které bylo v roce 2004 na hodnotě 2,4 a postupně vyrostlo až na současných 3,01. Pomocí úrokového rozpětí se dá vypočítat čistá úroková marže, která se počítá jako rozdíl úrokových výnosů a nákladů vydělený průměrnou výší úročených aktiv. Všechna aktiva totiž banka neúročí, například hotovost v pokladně žádné peníze bance v čase nepřináší. Do čisté úrokové marže se tedy počítají pouze aktiva úročená. Většinou je tato marže vyšší než úrokový rozdíl, jelikož banka neúročí ani všechna pasiva. Pokud je úročených aktiv více než pasiv, tak některé výnosy z aktiv nemají proti sobě žádná pasiva, za která by banka musela platit. V opačném případě, kdy by úročených pasiv bylo více než aktiv, byla by čistá úroková marže nižší.
Pokud se zohlední všechna aktiva, ne jen ta úročená, získá investor ukazatel celkové úrokové marže, která je již jednou ze složek, z které se dá sestavit ukazatel ROA. Na této úrovni se počítají i další celkové marže, které zohledňují vývoj v jednotlivých částech banky. „Celková operační marže udává, jak efektivně dokáže organizace přijatými poplatky pokrýt zaplacené poplatky a ostatní administrativní náklady,“ píší autoři publikace Finanční řízení bank, kterou vydal Bankovní institut. Neoperační marže poměřuje efektivnost ostatních neprovozních příjmů, například z držení akcií, a nákladů, které mohou představovat tvorby opravných položek. Poslední marže zohledňuje daň.
K provedení rozkladu ukazatele ROA na jednotlivé položky je potřeba pouze výroční zprávy banky. Ta obsahuje výsledovku, jejíž jednotlivé položky tvoří marže. Dělitel marží, tedy průměrná aktiva, se počítá jako průměr stavu na konci roku, za který je výroční zpráva předkládána, a roku předchozího.
Například pro Komerční banku se dá vypočítat rozklad ukazatele ROA následovně:
Komerční banka vychází z takové analýzy jako silná banka. Její poměr zisku a aktiv je excelentní. Má mírně rostoucí tendenci, ale je to hlavně díky snižování daní a tedy nižší daňové marži, kterou poměrně vyrovnává zhoršení operační marže. Ve srovnání s celým bankovním sektorem či jeho částmi je na tom Komerční banka nadprůměrně dobře.
Ovšem ke konečnému posouzení ziskovosti je zapotřebí i ukazatel ROE, který poměřuje čistý zisk vůči vlastnímu kapitálu. Akcionářům ROE naznačuje, jak efektivní je jejich investice do akcií. „Poté, co byla vzata v úvahu rizikovost investice, je možné ji přímo porovnávat s jinými alternativními investicemi, jako je například termínovaný vklad či dluhopis,“ tvrdí autoři knihy Finanční řízení bank. Pokud by byl ukazatel ROE ve výši 7 procent a státní dluhopisy by vynášely 8 procent, není tato banka příliš efektivně řízena, když bezriziková investice, za kterou jsou státní dluhopisy považované, má lepší výnos než rizikovější investice do banky.
ROA a ROE se vzájemně doplňují. ROE neobsahuje informace o předlužení banky. Vysoký dluh a nízký vlastní kapitál vede k vysokému ROE. Na druhou stranu příliš mnoho vlastního kapitálu může znamenat dobré ROA, ale pro akcionáře málo zajímavé ROE. Tyto dva ukazatele a jejich rozklad by měly poskytnout investorovi informace o tom, jak moc je banka schopná vytvářet zisk.
Sdílejte článek, než ho smažem