| Pro koho | Jak dlouho | Riziko | Výkonnost | Likvidita | |||
 děti,aktivní příspvěk, důchodci | několik týdnů až let | nízké |  | nízká | | střední |  |
V prvním čtvrtletí roku 2002 měly domácnosti na termínovaných účtech u bank uloženo 602 miliard korun a dalších téměř 148 miliard korun v cizích měnách. Tento fakt svědčí o oblíbenosti termínovaných vkladů mezi Čechy, zvláště porovnáme-li jej s "pouhými" 80 miliardami v otevřených podílových fondech. Důvodem pro tento nepoměr je, že povědomí o produktech, které jsou vhodnější a zajímavější než termínované vklady, není příliš dobré.
Při současných klesajících úrokových sazbách ztrácejí termínované vklady na své atraktivitě. Zaplacený úrok mnohdy ani nezohledňuje ztrátu možnosti s penězi libovolně nakládat. Většina bank při předčasném výběru strhává pokuty znamenající ztrátu části úroků a někdy též vkladu.
Přes výše uvedené argumenty mají termínované vklady smysl, především jako nástroj pro velmi krátkodobé několikatýdenní až měsíční uložení peněz. Vklady tak přinesou alespoň malý výnos, což je zajímavější, než jejich uložení doma pod matrací. Termínované vklady jsou ze zákona pojištěné.
Pro krátkodobé (okolo šesti měsíců) a flexibilnější uložení peněz jsou vhodnější otevřené podílové fondy peněžního trhu. Peníze z nich lze vybrat kdykoliv.
Při spoření v horizontu okolo pěti let se nabízí jako alternativa termínovaných vkladů stavební spoření. Je téměř bezrizikové a nabízí zajímavé výnosy. Jeho nevýhodou je omezená možnost vybírat peníze před uplynutím pětiletého cyklu.
Sdílejte článek, než ho smažem
