
Inzeráty, kterými se před nedávnem zapsaly do povědomí některé zahraniční fondy, propagují spoření. Domácí fondy termín spoření použít nemohou. Nejsou to nerovné podmínky v boji zahraniční vs. domácí?
Od nového roku se takové reklamy již nemohou objevovat. Na reklamní postupy a na způsob nabídky produktů platí nově pro zahraniční fondy stejná pravidla jako pro fondy české. V nabídkách již rozhodně nemohou používat slovo spoření.
U podílových fondů nyní Komise reguluje i velikost a typ písma na inzerátech. Podílové fondy jsou nyní pod výrazně přísnější regulací než banky nebo penzijní fondy.
Neřekl bych, že banky jsou méně regulovány. V novele zákona o cenných papírech je definováno, že nikdo nesmí poskytovat nepravdivé nebo zavádějící informace. Zákon se vztahuje i na banky - pokud by nabízely investiční produkty a spojovaly by je s výhodami a garancemi, které s nimi spojeny nejsou, vystavují se nově stejné možnosti sankcí jako fondy.
Penzijní fondy ve srovnání s podílovými regulací neoplývají.
Bohužel zákon o penzijních fondech je o několik novel zpožděn proti zákonu o investičních společnostech a fondech. To, co zákon o investičních společnostech a fondech upravoval již před dvěma lety, se do zákona o penzijních fondech dostává teprve nyní.
Regulace fondům zabraňuje prodávat jiné produkty než jsou investiční a podílové fondy, nemohou například pronajímat služby, nemohou spravovat individuální portfolia. Myslíte, že je to správné?
Správa portfolií (asset management) na individuální bázi není umožněna investičním společnostem dle evropské direktivy. Direktiva UCITS je v tuto chvíli novelizována a uvažuje se, že investičním společnostem bude umožněn individuální portfolio management. Počítá s tím i věcný záměr nového českého zákona, stejně jako s možností smluvního delegování některých aktivit na třetí osoby.
Co bude koncepčně řešit nyní připravovaný nový zákon?
Bude znamenat úplné sladění s Evropou, budou tam např. úplně nové pasáže o auditu investičních společností. Umožní se nové typy fondů (např. fondy na variabilní kapitál), změní se terminologie. Investiční společnost se bude nazývat správcovskou společností, investiční fondy budou dále investičními společnostmi. Ty se budou dělit na otevřené a uzavřené. Otevřené společnosti (tzv.SICAV) budou mít variabilní základní kapitál, který se nebude zapisovat do obchodního rejstříku, nebudou muset mít stanovenu jmenovitou hodnotu akcií, jejich investor bude mít právo na zpětný odkup. Uzavřeným formám budou odpovídat dnešní investiční fondy. Jinak zůstanou, tak jako dnes, otevřené a uzavřené podílové fondy. Zákon upravuje i jiné typy fondů – např. nemovitostní nebo movitostní. Dohledu komise budou podléhat všechny fondy spravující a sbírající prostředky od veřejnosti, to zatím uzákoněno není, dnes regulujeme jen určité typy fondů.
Změní se parametry na diverzifikaci rizika, budou obsáhlejší. Zvažuje se institut shromáždění podílníků, který by se mohl vyslovit, pokud by správcovská společnost výrazně změnila poplatky nebo investiční strategii.
Zákon již nebude stanovovat, co má být v managerském poplatku zahrnuto a co ne. Poplatková politika bude ponechána na statutech a konkurenčním prostředí.
Kritéria jsou možná přísná, podle představitelů investičních společností ale nejsou příliš jasná a plošně uplatňovaná.
Já bych mohl jmenovat mnoho příkladů, kdy je zákon, mírně řečeno, vzdálen od reality. Kdybychom vykládali zákon o investičních společnostech nejstriktnějším způsobem, tak by to znamenalo konec investičních společností. Například z obhospodařovatelského poplatku by v životě neufinancovaly to, co by při striktním výkladu při otevírání fondů ze správcovských poplatků financovat měly. O některých věcech se řeklo, že budou přímým nákladem fondu. Jiným příkladem je připisování podílových listů při jejich nákupu na účet podílníků, resp. problém stanovení aktuální hodnoty podílového listu při jeho vydání. Některé fondy ve statutu přesně specifikují, za jakou hodnotu je nákup realizován a podle toho je také připsán určitý počet podílových listů (nejčastěji je hodnota stanovena ke dni připsání peněz na nákup na účet investiční společnosti). Jiné fondy nemají statut tak propracovaný. Správci také ve statutech často nezmiňují všechny náklady uvalené na podílníka, často tam nejsou zmíněny poplatky distributorovi. Život ukazuje spoustu nových problémů, které při tvorbě zákona ještě nikoho nenapadaly. Proto se může stát i to, že Komise dvakrát, třikrát schválí určitý statut a počtvrté již ne. Je to ale přirozený vývoj, trh vymýšlí nové a nové věci a způsoby distribuce, na které my musíme reagovat. Zákony mají přirozené zpoždění za realitou.
Podle výkladu Komise se například nesmí outsorsovat správa portfolií. V tuzemsku přesto již čtvrt roku existuje fond, který reklamní kampaň postavil právě na přenesení portfolio managementu na třetí osobu. Proč nezakročíte?
My nemáme nic proti tomu, jestliže investiční společnost při nákupu či prodeji cenných papírů využívá služeb obchodníka s cennými papíry. Je ale otázkou, zda tolerovat to, že investiční společnost dává do správy celé portfolio jí obhospodařovaného fondu. Na jedné straně zákon o cenných papírech hovoří o tom, že obchodníci mohou v rámci investičních služeb obhospodařovat individuální portfolia. Na straně druhé, k čemu je taková investiční společnost zřízena, pokud přenese správu podílového fondu na třetí osobu?
Má třeba silnou distribuci.
To ale není hlavní činnost, v obchodním rejstříku má zapsáno kolektivní investování. Jinými slovy shromažďování peněžních prostředků a jejich ukládání do majetkových hodnot, jež jsou v zákoně přesně specifikovány, za účelem zhodnocení. Jestliže vezmu celé portfolio a dám ho obchodníkovi, ztratím tím hlavní předmět podnikání a investiční společnost se stává prázdnou skořápkou.
Přijde ale konkurence a správci hledají jak řídit portfolia lépe a levněji.
Já tomu rozumím a je to pochopitelné. Zahraniční trendy ukazují, že se postupně stírají jasné rozdíly mezi jednotlivými finančními institucemi. Dnes chce každý poskytovat co možná nejširší a nejkomplexnější nabídku produktů při optimalizování nákladů. Obecně by ale nemělo docházet k tzv. regulační arbitráži, tj. že různé zákony či regulátoři umožňují subjektům vstup do stejného či srovnatelného odvětví na základě zásadně odlišných požadavků. Příkladem může být právě individuální asset management. Dnes tuto činnost mohou vykonávat obchodníci s cennými papíry regulovaní podle zákona o cenných papírech. Jestliže budou upraveny evropské direktivy, nový zákon o kolektivním investování umožní tuto činnost provádět i správcovským společnostem. Pokud jde o přenos správy portfolií na třetí subjekty, je důležité zajistit, aby depozitář mohl naplnit svou roli kontrolora pohybu všech prostředků fondu. Nesmí se už opakovat C.S.fondy a podobné kauzy. K celé problematice Komise v současné době zpracovává své stanovisko.
Jaký význam přikládáte samoregulaci, neměl by například o způsobu nabídky fondů rozhodovat místo vás UNIS?
My jsme se snažili všem subjektům kolektivního investování dát jasnou odpověď, jakou reklamu, či chcete-li nabídku produktů bude považovat Komise za bezproblémovou. UNIS samozřejmě může mít detailnější a přísnější pravidla pro své členy, to je princip samoregulace. UNIS udělal strašně moc pozitivních věcí, má vlastní komunikační kodex, etický výbor, specifikoval kategorie fondů a jejich investiční horizont, to neděláme a je to v pořádku. UNIS úzce spolupracuje s Komisí, dává nám spoustu podnětů. Je to odborná základna, je naší zpětnou vazbou, nejbližším partnerem při regulaci.
Nezachází zákon ve specifikacích příliš hluboko, až do věcí, které by šlo přenést na samoregulující orgány?
Obecně takový pocit určitě nemám, nemyslím, že by náš zákon byl příliš detailní, úpravy v jiných evropských zemích jsou podrobnější. Samozřejmě jsou oblasti, kde si umím představit, že některé věci nebudou v zákoně striktně nalinkovány, ale musí být ve statutu, aby měl investor možnost získat před svým rozhodnutím všechny relevantní údaje.
Co je argumentem pro rozhodnutí pravomoci nedelegovat?
Obecně platí, že u nás nejsou samoregulující organismy tak vyprecizovány a nepracují na takové úrovni, jako je tomu v zahraničí. Kromě UNISU jsou ostatní asociace roztříštěné a nevýrazné, chybí tam názorová jednota. I kdyby ale organizace silná byla, tak za daleko důležitější než delegování pravomocí Komise považuji vytvoření názorové platformy mezi Komisí a asociací, která může být silným partnerem pro komunikaci, pro zpětnou vazbu.
Jaké subjekty by ještě měly spadat do pravomoci komise? Nyní máte obchodníky, investiční společnosti, obchodní zákoník, finanční zprostředkovatele - co dál?
Podle návrhu zákona o Komisi, který jsme předložili ministerstvu financí, budeme udělovat souhlas s živností ratingovým agenturám. Rovněž bychom rádi převzali dozor nad penzijními fondy. O ničem dalším nevím. Otázkou jasnou a legitimní je, co s regulačním rámcem obecně. Nyní máme čtyři regulátory a musíme se ptát, jestli tento model je efektivní, zda není příliš tříštěn, zda není příliš nákladný, zda se některé činnosti nepřekrývají a jinde není naopak mezera. Možností, která již funguje v Británii a Maďarsku, je, že se regulační orgány sloučí a budou dozorovat celý finanční trh. To je ale otázka na další diskusi a podle mého je důležitější než úvahy, co by ještě mohla regulovat Komise pro cenné papíry.
Podívejte se na životopis Františka Jakuba.
Je podle vás František Jakub dobrým šéfem Komise pro cenné papíry? Mysíte, že by měl mít více pravomocí? Je výhodou nebo záporem, že celou dosavadní kariéru pracoval ve státní správě? Napište svůj názor.
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
25. 1. 2001 17:34, Gladiator
Je uplne jedno jestli cinnost Vasich prodejcu pojmenujete prodej nebo zprostredkovani nebo jen sireni informaci klientovi a je jedno, jakou s nim budete mit smlouvu, zda-li o obchodnim zastoupeni nebo mandatni nebou jakoukoliv jinou, ale VZDY tomu prodejci vyplatite provizi za ziskaneho klienta a VYSI JEHO INVESTICE, cimz vazete jeho odmenu na prodej/zprostredkovani, takze pujde vzdy o cinnost podle zakona o CP, kterou muze delat prodejce pouze tehdy, pokud ma registraci u KCP.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (50 komentářů) příspěvků.