Než přijde slibovaná elektrická revoluce a čistě elektrické vozy se snad stanou téměř univerzálním řešením, hledají výrobci i zákazníci způsoby, jak spojit výhody elektromobilů s přetrvávajícími výhodami spalovacích aut. Začali s tím Honda a Toyota s modely Insight a Prius, které stály u zrodu „klasických“ hybridů.
Klasický hybrid, někdy také označovaný jako „full hybrid“ nebo prostě jen jako „hybrid“ bez jakýchkoliv přívlastků, funguje vlastně docela jednoduše. Kromě spalovacího (typicky benzinového) motoru má ještě jeden, elektrický. Ten je napájený z baterie, do které si ukládá energii vyrobenou při brzdění a někdy i při normální jízdě, když je to zrovna energeticky výhodné, a „pomáhá“ spalovacímu motoru. Výsledkem je výrazně úspornější jízda zejména po městě a o něco vyšší výkon.
Klasické hybridy jsou ale spíš mizejícím druhem. Většina aut dnes spadá do dvou odlišných kategorií, které bychom mohli s nadsázkou nazvat „tak trochu hybrid“ neboli mild-hybrid, a „ještě víc hybrid“, neboli dobíjecí hybrid alias plug-in. Mild-hybridy jsou stále rozšířenější cestou, jak relativně levně vylepšit hodnoty emisí CO2 a spotřeby, aniž by to zároveň mělo velký vliv na chování auta.
V podstatě často ani nepoznáte, že jedete v hybridu. O drtivou většinu pohonu se stále stará benzinový motor, který je doplněný o posílený startér a generátor v jednom. Může tak při brzdění ukládat energii do zvětšené baterie a při akceleraci „pomáhat“ motoru s pohonem kol. Sám o sobě auto sice nerozjede, ale sníží spotřebu a zároveň zlepší dynamiku.
U přeplňovaných motorů, kterých je dnes naprostá většina, navíc může okamžitý točivý moment elektromotoru pomoci zahladit turbodíru, tedy zpoždění reakce na plyn, než se roztočí turbo.
U plug-in hybridu je to naopak. Elektrický motor je dost výkonný na to, aby mohl auto pohánět i sám a to obvykle do poměrně vysoké rychlosti. Zároveň jeho baterie stačí na to, aby mohl nejen „pomáhat“ a šetřit palivo, ale také čistě elektricky ujet až několik desítek kilometrů. Můžete tak svoje auto používat na kratších cestách jako elektromobil, aniž byste přišli o možnost vyrazit na dlouhou trasu bez nutnosti hledat nabíjecí stanice.
V našem případě je zástupcem první kategorie Volvo S90, tedy největší sedan v nabídce švédské automobilky. Mild-hybridy jsou dnes u Volva už standardem, zcela nehybridní verze se vůbec nenabízejí. Testovaná B4, tedy benzinový mild-hybrid s dvoulitrovým motorem o objemu 1 969 cm3 a výkonem 145 kW (197 koní), plus elektromotorem o 14 koních, tak je základem nabídky. Za příplatek 190 tisíc korun pak můžete mít verzi B5, což je v zásadě identické řešení, ale s naftovým dvoulitrem.
Přišli na Peníze.cz, srovnali a ušetřili. Vyzkoušejte si to taky!
Testované auto navíc dorazilo ve výbavě Momentum Pro, která by měla představovat optimální kompromis pro ty, kteří chtějí dobře vybavené auto za rozumné peníze. S90 v této konfiguraci je zamýšlená třeba jako reprezentativní „služebák“ za rozumnou cenu – ostatně není o tolik dražší než třeba dobře vybavená Škoda Superb.
Druhé auto, V90 T8, pak stojí na přesně opačném konci nabídky. Kromě toho, že jde o dražší a praktičtější kombík, má také nejdražší pohonný agregát v nabídce, plug-in hybridní ústrojí označované jako T8. Jeho základem je stejný dvoulitr jako u B4, ale tentokrát naladěný na mnohem zajímavějších 310 koní (opět i za pomoci startéru-generátoru), se kterým tentokrát spolupracuje o hodně větší elektromotor na zadní nápravě, který nabízí až 145 koní. Systémový výkon je tak až 455 koní.
Zároveň větší baterie přispěla ke zvýšení udávaného čistě elektrického dojezdu na 88 kilometrů. To je i přes notoricky optimistický charakter metodiky WLTP víc než dostačující pro denní potřebu naprosté většiny řidičů. Mělo by tak nabídnout to nejlepší z obou světů a zároveň jízdní dynamiku, která potěší i nadšené řidiče. Je tak spíš volbou fajnšmekrů, zatímco ti, co jen chtějí spojit výhody elektra a benzinu, mohou zvolit dostupnější verzi T6 se stejnou baterií, ale nižším výkonem „jen“ 350 koní (stejný motor jako u B5 plus elektromotor).
První na řadě je mild-hybridní sedan S90 B4. I když „es-devadesátek“ vídá člověk na ulicích spoustu, když k autu jdete poprvé s klíčky, pořád na vás dokáže zapůsobit svou elegancí. Oproti u nás populárnějšímu kombíku vyzařuje určitou staromódní ladnost, zvláště nápadnou dnes, kdy se skutečné sedany s jasně definovanou přední a zadní kapotou stávají stále vzácnějším úkazem.
Stejný dojem pokračuje i uvnitř. Možná to dělal i světlý kožený interiér testovaného kusu, ale i tak je zajímavé, jaký vliv na celkový dojem z pozice řidiče má to, co je daleko za vámi. Z nějakého důvodu se prostě v sedanu cítíte důstojněji, než když za sebou cítíte obrovský volný prostor kombíku.
Když otočením atraktivního stříbrného knoflíku nastartujete, ozve se vcelku normální zvuk čtyřválcového motoru. Žádné ticho hybridu, žádné rachtání dieselu, ale ani mocné zaburácení šestiválce. Prostě kultivovaný, uměřený zvuk, jaký byste u takového auta čekali. A i všechno ostatní tak nějak odpovídá očekávání.
Upřímně řečeno, S90 není po stránce jízdních vlastností úplně něco, o čem byste psali nadšené dopisy domů. To ale od Volva víceméně nikdy nikdo nečekal. Tuhle značku si jen málo lidí kupuje kvůli nadšení z dynamické jízdy, takže není na místě očekávat agilitu a preciznost BMW. Ostatně samo Volvo dává svůj názor na agresivní jízdu jasně najevo omezovačem na 180 km/h a maximální rychlostí systému Pilot Assist na 135 km/h.
Heslem dne je: rozvážně, opatrně a bezpečně. A v naprostém klidu, který vám zajistí minimalistický, zenový interiér a jednoduché, přehledné ovládání. Ze začátku si budete chvíli zvykat na chod voliče automatické převodovky, který vyžaduje dvě „cvaknutí“ mezi R a D, zatímco většina automatů se spokojí s jedním. Ale to je mnohem větší problém pro někoho, kdo s daným autem jezdí pár dní, než pro jeho majitele.
Pokud budete přeci jen využívat toho, že máte pod kapotou téměř dvousetkoňový dvoulitr s dopomocí elektromotoru, může se samozřejmě spotřeba snadno podívat někam k osmi či devíti litrům, kde byste ji u tak velkého benzinového auta čekali. Ale jezděte způsobem, jaký se k Volvu hodí, nechte mild-hybridní ústrojí dělat svou práci tím, že nebudete zbytečně brzdit a akcelerovat, a dostanete se bez problémů mezi šest a sedm litrů. To už je hodnota, která vás může přimět zauvažovat, jestli je vůbec zapotřebí se zabývat naftovými motory.
Přestože jsou obě auta příbuzná a až po B-sloupek mají identickou karoserii, působí na první dojem úplně jinak. Může to samozřejmě být i konfigurací daných kusů – modrošedá V90 s černými lištami místo chromů a na velkých kolech je přirozeně agresivnější než elegantní S90. Ale může to být i tím, že kombík je tak nějak hranatější, dravější a působí zároveň víc jako Volvo a zároveň víc dynamicky.
O rozdílech v interiéru už jsme se bavili, u této konkrétní V90 je dalším rozdílem jen o něco méně světlý interiér (samozřejmě si můžete objednat jaký chcete, včetně fantastického a u jiných značek téměř neexistujícího vlněného čalounění) a i to, že po otočení startovacím knoflíkem tentokrát neslyšíte vůbec nic, protože auto se „probudí“ v elektrickém režimu.
To je trochu paradoxní, protože jinak je T8 samozřejmě mnohem dynamičtější variantou, zatímco ticho máme typicky spojeno spíše s poklidem a usedlým stylem jízdy. Samozřejmě i to je způsob, jak s V90 T8 zacházet, a pak za něj budete odměněni velmi úsporným provozem. Jak úsporným, to už je, jak tomu u plug-inů bývá obvyklé, složitější otázka.
Udávaná spotřeba z testů WLTP nemá téměř žádnou vypovídací hodnotu. To ale neznamená, že na udávaných 0,8 l/100 km nemůžete dosáhnout. Naopak, pokud budete auto každý den nabíjet a najedete dejme tomu do stovky kilometrů denně, můžete se dostat i méně nebo dokonce na úplnou nulu.
Pokud naopak nebudete nabíjet nikdy a budete se k V90 T8 chovat jako ke standardnímu autu, bude vaše spotřeba záviset na stylu jízdy. Úsporným zacházením se dostanete výrazně níž než s mnohem slabší S90. Hodnoty pod pěti nebo dokonce i pod čtyřmi litry na sto nejsou nereálné.
Skvělou novinkou pro úsporné řidiče je to, že hybridní systém je chytřejší než dřív a dokáže se na základě dat z navigace přizpůsobit plánované trase. Využití energie plánuje tak, aby ji třeba zbytečně nevyplýtval na dálnici nebo v kopcích. Místo toho ji využije tam, kde je to nejefektivnější, třeba ve městě nebo při poklidné jízdě, kdy umožňuje úplně vypnout motor. Při ostřejší jízdě budete opět někde kolem sedmi či osmi litrů, při opravdu ostré možná i výš, ale to snad s Volvem ani nikdo nedělá.
Zatímco pro většinu řidičů bude největší novinkou výrazně úspornější provoz oproti předcházejícím generacím T8 a dojezd čistě na elektřinu až zhruba 70 kilometrů v reálném světě, pro nadšenější řidiče bude nejzajímavější to, jak se nyní V90 T8 chová, když po ní chcete dynamiku ve složitějších situacích.
Když jsme testovali menší V60 s předchozí iterací ústrojí T8, zapůsobila na nás sice svým ryzím tempem, ale přeci jen poněkud zaostávala v podání. Když jste nečekaně přidali plyn, zvlášť na výjezdu z křižovatky nebo v zatáčce, měl „centrální mozek Volva“ trochu problém sladit reakce benzinového motoru vpředu a elektromotoru na zadní nápravě. Výsledkem bylo občas podivné „zavrtění“, které sice nepůsobilo nebezpečně, ale příjemně taky ne.
Nová T8 je v tomto ohledu úplně jiná. Jakkoliv její podvozek pořád není materiál na okreskové dovádění, spolupráce obou pohonných jednotek je dnes už tak hladká, že ani nepostřehnete, že se něco takového děje. Dokonce vás zadní elektromotor dokáže „pošťouchnout“ do zatáčky jako u auta s dominancí zadního pohonu. Po letech, co je nová generace modelů Volvo na trhu, její pohon konečně funguje tak, jak nejspíš měl od samého začátku. A je to vynikající.
Výhody obou modelů už jsme probrali, stejně jako jejich hlavní nevýhodu, která je nevýhodou jen pro někoho – tedy „usedlé“ jízdní vlastnosti, které jsou ve skutečnosti zcela optimální pro typ řidičů, který si tahle auta kupuje. Ale přesto tu jsou i věci, které budou nejspíš vadit i jim.
Hned první na seznamu je infotainment. Myšlenka použít do auta systém založený na Androidu je sice v mnohém geniální, ale pořád je až příliš vidět, že hlavní motivací bylo především ušetřit náklady. Systém se sice díky aktualizacím postupně zlepšuje, ale pořád nedosahuje takové úrovně, na jakou jsme u prémiových značek zvyklí.
Druhý v pořadí bude pro mnohé až přílišný důraz na bezpečnost, který se projevuje omezovačem na 180 km/h (to mimo německé dálnice vadí málokomu) a adaptivním tempomatem omezeným na 135 km/h, což už vadí i na české dálnici leckomu. Ve Švédsku, posedlém dodržováním limitů, to asi problém není. Ale u nás je volba jet pomalu s výhodou chytrých asistentů nebo jet rychle, ale muset na ně zapomenout, přeci jen trochu nepříjemná.
Další nevýhodou dlouho bývala nabídka pouze čtyřválcových motorů, ale to už ve světě, kde má čtyřválec i Mercedes C63 AMG, nemůžeme považovat za zásadní nedostatek. Stejně tak můžeme těžko vytknout nemožnost nabíjení z rychlých DC nabíječek, což je u plug-in hybridů stále ještě víceméně standard.
Kdybychom to měli co nejvíc zjednodušit, je tu mild-hybrid proto, aby vám pomohl zpochybnit, jestli potřebujete diesel, zatímco plug-in je tu proto, aby zpochybnil jestli potřebujete elektromobil. A oběma se to daří.
S90 B4 je skvělý reprezentativní sedan, který i s kultivovaným benzinovým motorem jezdí s podobnou spotřebou, jaká byla donedávna vyhrazena dieselům. Samozřejmě, naftová B5 může být ještě úspornější, ale s klesající popularitou nafty je zajímavé mít alternativu.
V90 T8 je pak konečně skvělým kompromisem pro ty, kteří uvažují o elektromobilitě, ale ještě jí nevěří dost, aby se vzdali možnosti dlouhého cestování bez hledání nabíječek.
Pro typického řidiče, který má možnost nabíjet doma nebo v práci, dokáže elektrický režim pokrýt naprostou většinu spotřeby energie. Zbývají delší cesty, které díky hybridnímu pohonu zvládnete s až nečekaně nízkou spotřebou (samozřejmě mimo dálnici, kde je výhoda hybridu minimální).
Obě auta jsou samozřejmě i podle svého výrobce jakýmisi „mezikroky“, jako většina hybridů, ale mezikroky velmi použitelnými.
Vojtěch Dobeš
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
