Za stáčení kilometrů hrozí od roku 2018 až půlmilionová pokuta. Bojí se toho podvodníci?
Domnívám se, že moc ne. Mají totiž možnost ze všeho snadno vyváznout. Když se na STK zjistí, že je stav tachometrů nižší než na předchozí STK, problém se dá vyřešit tím, že napíšete místopřísežné prohlášení, že jste vyměnil tachometr, protože byl poruchový. Když takový papír odevzdáte, jste z toho venku, nic dalšího dokládat nemusíte a nový majitel vozu s vámi nic neudělá. Stáčí se tedy pořád. Před covidem se situace začala mírně zlepšovat, za poslední rok jsme ale zpátky: zhruba třetina prodávaných ojetin měla v minulosti upravený stav tachometru.
Při nákupu ojetého auta tedy musím dál dávat pozor.
Průměrná cena při nákupu ojetého auta je nad 200 tisíci korunami a pro lidi je to velký výdaj. Když si koupíte auto, které bylo „upraveno“ o 50 či 100 tisíc kilometrů, tak ho nejen přeplatíte, ale v dalších letech bude dražší i na servisu, je víc opotřebované. To také znamená, že je méně bezpečné. Čím víc najetých kilometrů, tím také roste pravděpodobnost, že má za sebou auto havárie. Na inzertních portálech je dnes u 99 procent nabídek uvedeno, že jde o nehavarované auto. Prodejci ale kličkují a deklarují tím, že vozidlo není nyní havarované. Jenže kupujícího zajímá i historie.
Co vidíte ve svých datech?
Prakticky každé vozidlo starší pěti let má za sebou nějakou havárii či drobné poškození. U nás se často prodávají i daleko starší vozidla a u nich je jasné, že v minulosti všechna prošla nějakou havárií. Náš systém Autotracer po zadání čísla karoserie uvádí ke konkrétním vozům údaje v různých kategoriích – máme tam stav tachometru, poškození nebo fotodokumentaci z minulosti. Když u třeba desetiletého vozidla vidíte 15 stavů tachometrů rozložených do celých deseti let, tak to má větší vypovídací hodnotu, než když budete mít data jen za poslední dva roky. Vidíte tam také historii oprav. Když tam bude auto, které bylo třikrát opravováno za desítky tisíc eur, tak víte, že bylo několikrát těžce havarované. Jsou to všechno informace, se kterými si o autu můžete udělat dobrý obrázek, než se na něj vyrazíte podívat. Prověření u nás stojí pár stovek a jsou to peníze, které se u nákupu za stovky tisíc opravdu vyplatí.
U kterých aut vidíte největší problémy?
U vozidel, která byla do Česka přivezena individuálně. Často jde o auta po velkých haváriích a jsou mnohdy opravena pokoutně. Máme data o historii i ze zahraničí, loni jsme do systému vložili zhruba 200 milionů záznamů od pojišťoven ze zahraničí. Když si někdo koupí auto, které bylo provozováno třeba v Belgii, Francii, Itálii, Německu nebo Španělsku, tak se dozví i to, zda a kdy tam bylo havarované a kolik stály opravy. Když třeba při havárii bouchly airbagy, tak kdo ví, jestli jsou opravené, jestli fungují? Člověk si u nás také může ověřit, jestli auto není v zahraničí vedeno jako odcizené, nově to u vybraných zemí umíme i online s okamžitým výsledkem.
Říkal jste, že v době covidu došlo k růstu počtu případů stáčených tachometrů. Jaký je tam důvod?
Bazary byly zavřené, auta se neprodávala a zasáhlo to samozřejmě i nepoctivce. Ti asi chtějí dohnat ztráty a podvodů je teď víc. On vůbec celý trh je v pohybu. V Česku teď v podstatě neseženete dobré ojeté auto, jsou vykoupena a ceny rostou. Kdo si loni koupil Octavii, tak ji letos prodá dráž. O to důležitější teď je dobře vybírat.
Proč se trh tak chová? Spíš bych řekl, že když loni bylo zavřeno a nic se neprodávalo, tak musí být přebytek.
Loni se z velké části přestala prodávat nová auta nebo se omezovaly operativní leasingy. Z trhu tak zmizela roční a dvouletá auta, která tvoří značnou část prodeje ojetin. Dělo se to v celé Evropě a obchodníci ze západních zemí začali tato auta skupovat i v Česku a dalších zemích. Výrazně klesl i dovoz ojetých aut, za poslední rok je to asi o 20 tisíc méně. Ta auta tu chybějí. Po uvolnění lidé auta nakupovat naopak chtějí. Za poslední rok tak cena ojetin vyrostla o víc než desetinu, což u průměrné ceny dělá přes 20 tisíc korun.
Mělo by to ale být dočasné, s oživením se situace snad vrátí do normálu.
Uvidíme. Podle mě nedostatek aut a tlak na růst cen bude minimálně do konce letošního roku. Nikdo teď neví, co bude na podzim. V autoprůmyslu už nepredikujeme, protože to nejde. Ale nedá se čekat, že auta zlevní. Podle našich informací totiž vzrostly i výkupní ceny.
Nově nabízíte i kontrolu exekucí. Proč?
Je to další hrozba při nákupu ojetého auta. Kdo je v exekuci, nesmí prodávat svůj majetek, ale někteří lidé to i tak zkoušejí. V době covidu přitom může počet exekucí růst. Když od takového člověka koupíte auto, tak vám ho exekutor zpětně zabaví a zbydou vám oči pro pláč. Budete pak další ve frontě u exekutora vymáhat peníze zaplacené za auto. A vymožení takové pohledávky bývá velmi problematické a zdlouhavé. Už dřív jsme kontrolu exekucí nabízeli svým firemním zákazníkům, hlavně bazarům, které to používají při výkupu aut. Teď jsme ji zprovoznili i pro širokou veřejnost. Prověřit si člověka, od kterého kupuju auto, ale třeba i byt nebo pozemek se vyplatí. S exekucí můžou být velké problémy.
Jak to funguje?
Přes nás jde nahlížet do Centrální evidence exekucí, kterou vede Exekutorská komora. Je to lacinější a pohodlnější, než když to člověk chce třeba na poště. Nemusíte nikam chodit, je to celé online. Zadáte jméno nebo rodné číslo, a když člověk má exekuce, tak se vám ukážou. Můžete se dostat i k detailům a zjistit, jestli jde o exekuci za pár tisíc, nebo za miliony.
Děje se to v praxi vůbec, že by někdo v exekuci prodával auto? Jde o podvod, o trestný čin.
V Česku je přes 700 tisíc lidí v exekuci; pravděpodobnost, že se s tím setkáte, je tedy vysoká. Na nás se každý měsíc obracejí motoristé, kterým koupené auto exekutor zabavil. Samozřejmě nejde o stovky případů měsíčně, ale jde o reálnou hrozbu, která přitom jde ošetřit náhledem do evidence exekucí za pár desítek korun. Je to hrozba spojená s tím, že kupujete auto mimo autobazar, když ho kupujete klasicky na inzerát od předchozího majitele. Jde o nejrizikovější nákupy. V Česku se ročně prodá zhruba 600 tisíc ojetin a jen necelá třetina jde přes bazary.
Jiří Hovorka
O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem