Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Marie Zemanová o „dětském penzijku“: Bála jsem se konzervativnosti Čechů

| rubrika: Rozhovor | 26. 7. 2018 | 3 komentáře
Je penzijní spoření pro děti protimluv? Jaké má místo mezi jinými možnosti spoření? Může pomoci ve výchově k finanční gramotnosti? Ptáme se u generální ředitelky ČSOB Penzijní společnosti Marie Zemanové.

ČSOB Penzijní společnost minulý měsíc spustila kampaň na podporu penzijního spoření pro děti. Přiznám se, že mně to spojení zní skoro legračně. Jaký je v tom smysl – spořit prckovi na důchod? Nebude ode mě potřebovat peníze spíš do začátku samostatného života než na jeho finiš?

Jistě, start do života je důležitý životní milník, ale myslím, že většina rodičů chce, aby se jejich dítě mělo dobře po celý život, a přemýšlí, jak jim ho usnadnit a jak je třeba podpořit i v době, kdy už tu oni nemusí být. A k tomu kromě rodinného majetku může sloužit i penzijko.

Navíc penzijko může pomoci i s tím startem do života. Pokud budu dítěti na penzijku spořit alespoň deset let, může si v osmnácti letech vybrat jednu třetinu naspořených prostředků a použít je například na další studium, cestování, rozjezd nějakého start-upu, první bydlení apod. A samozřejmě čím dříve začneme spořit, tím víc si pak ten náš prcek bude moct vybrat. Dlouhodobé spoření je totiž díky složenému úročení taková sněhová koule, která se nabaluje. Naspořené peníze mi penzijní společnost zhodnotí, pak se zhodnocuje už i to minulé zhodnocení a tak dále a dále a dále. Navíc u penzijka nespoří jen rodiče či prarodiče, ale prostřednictvím státního příspěvku i stát a i tyto příspěvky penzijní společnost zhodnocuje.

Marie Zemanová

Marie Zemanová

Od srpna 2015 vede ČSOB Penzijní společnost. Do ní přišla z ČSOB banky, kde od roku 2011 řídila oddělení compliance, předtím v bance působila v oddělení auditu. Marie Zemanová vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze a poté sedm let pracovala pro poradenskou společnost Ernst and Young.

Časový úsek, kdy si může čerstvě dospělý třetinu peněz z nového penzijka vybrat, je poměrně krátký. Nebude to motivovat ke zbytečnému vybírání peněz? Aby se ta šance nepropásla, protože co kdyby…

Tohle riziko tu samozřejmě je a určitě by bylo lepší, kdyby tohle období bylo delší. Ideálně třeba do 26 let, což je taková obecně vžitá hranice věku, do kdy lidé studují nebo se obecně připravují na start do života a využívají různé „studentské“ výhody a slevy.  Tuhle podmínku ale definuje zákon a ten samozřejmě mohou změnit pouze zákonodárci.

Investiční poradce Jan Traxler tvrdí, že zásadním argumentem pro penzijko pro děti je to, že naučí děti jisté disciplíně. „Nejdřív jim dáváme peníze stranou my, jak začnou vydělávat, budou už pokračovat sami, protože budou odkládání nějaké části peněz na důchod považovat za samozřejmost.“ Je ale v tomhle ohledu doplňkové penzijní spoření šikovnější než investice do fondů, termínované vklady nebo obyčejné prasátko?

Jan Traxler má úplnou pravdu. Stejně jako naše děti učíme chodit nebo číst, měli bychom je vzdělávat i k finanční gramotnosti. Ta samozřejmě není jen „o jednom produktu“. Každý finanční produkt má totiž jiný účel a je na jiný časový horizont. Vzdělávání dětí by mělo být postupné a úměrné jejich věku. Takže bych jim to začala vysvětlovat co nejdříve právě na tom, pro ně nejvíc srozumitelném a představitelné, prasátku. Klidně už ve dvou letech. Od narození nás přece pozorují, jak v obchodech platíme. Penzijko jim začneme vysvětlovat nejspíš později, kdy už chápou, že je i jiný časový horizont než „tady a teď“. Spořit bychom ale měli začít co nejdřív. Právě tak jim později budeme moct názorně ukázat princip dlouhodobého spoření a to, že začít si spořit na penzi, když už je nadohled, je prostě pozdě.

Máte nějaký tip, co se vám osobně osvědčilo při výchově k finanční gramotnosti?

Právě vysvětlovat a názorně ukazovat hned od malička. Patří k tomu i vysvětlování toho, proč vůbec chodíme do práce, do banky, a že hodně věcí se dá udělat i na počítači či telefonu. Bez vysvětlení nemůže dítě samo pochopit, jak funguje třeba platební karta. Naše Terezka si kdysi zjevně myslela, že v obchodě stačí podat prodavači kartičku. A je to role nás rodičů, vysvětlit, že za tou kartou jsou skutečné peníze. A že ty peníze jsou za práci. A také to, že na počítači a telefonu si nehrajeme hry, ale také nakupujeme potraviny, oblečení, platíme účty nebo investujeme. Čím víc to budeme dětem prakticky ukazovat, tím lépe. Nikdy nezapomenu, jak kdysi naši Terezku ohromně překvapilo, kolik jí v kasičce ubylo korunek, když si koupila nějakou větší hračku.

Při průzkumu, jak se v Česku spoří dětem, osm procent lidí z těch, kteří pro děti něco odkládají, uvedlo, že posílá peníze na „dětské penzijko“. Dva roky od startu mi to připadá jako docela slušné číslo. Kam by podle vás ještě mohlo stoupnout?

Ideální by samozřejmě bylo sto procent, tedy abychom dětem začali na budoucnost spořit automaticky, ale nedělám si iluze, že by to tak opravdu bylo. Jsem nicméně přesvědčená, že to číslo ještě bude růst. Dříve také bylo běžné, že nově narozené dítě dostalo „do kolébky“ jednu či víc vkladních knížek s nějakým vkladem do začátku.

Jak velký podíl tedy mezi klienty doplňkového penzijního spoření mají ti, kterým ještě nebylo osmnáct?

Ke konci března letošního roku bylo v celém Česku 31 tisíc dětských smluv.

Kolik za ně rodiče průměrně investují?

Na penzijko většina rodičů posílá mezi 300 a 1000 korun. Typický příspěvek je 500 korun. Bohužel i tady najdeme případy, kdy se spoří pod 300 korun, a tím pádem není nárok na státní příspěvek, ale i tak je dobře, že spoří a částku mohou zvýšit kdykoli v budoucnu v závislosti na finančních možnostech dané rodiny.

Mimochodem – jsou to vždycky rodiče, nebo přispívají častěji nebo aspoň větším dílem taky dědečkové a babičky?

Přesné informace nemáme k dispozici, ale z rozhovorů s klienty i ze své vlastní zkušeností vím, že často spoří celá rodina. A právě prarodiče mají často potřebu svá vnoučátka finančně zajistit a ulehčit jim alespoň v tomto ohledu život. Faktor, který často také hraje roli je, že penzijko je přímo na dítě, což je zohledňováno i při dědickém řízení a prarodiče tak mají jistotu, že naspořené peníze opravdu budou pro vnouče.

Jakou investiční strategii dětem nejčastěji volí?

Musím říct, že jsem se obávala konzervativnosti nás Čechů, protože pro sebe stále ještě většina volí konzervativní strategie, přestože jde o tak dlouhodobý produkt, a tudíž by dynamičtější strategie měla přinést vyšší výnos. U dětí si naštěstí rodiče tu dlouhodobost uvědomují a podle naší zkušenosti v ČSOB PS v drtivé většině volí buď přímo některý z dynamičtějších fondů nebo naši Strategii životního cyklu, kdy klientovi investujeme my jako penzijní společnost podle jeho věku, v případě dítěte tedy na začátku opět do dynamičtějších fondů.

Kolik to sype

Víme, jak se letos zhodnocují peníze, které jste poslali do fondů doplňkového penzijního spoření.

Jak si letos vede nové penzijko

Když jsme se ptali odborníků, jak spořit či investovat dětem do začátku, popsala jste výhody prakticky všech možností, od prasátka po pravidelné investice. Rozumím tomu, ale ne každý asi bude mít na to, aby pro dítě zároveň dával peníze na spořák, na stavebko, penzijko, pravidelné investice do fondů… Jak si setřídit priority?

Je jasné, že finanční možnosti jednotlivců se liší, stejně tak jako znalost jednotlivých produktů či ochota akceptovat nějaké riziko. Doporučovala bych proto postupovat podle takzvané pyramidy produktů. Tedy začít těmi nejbezpečnějšími a se státní podporou (penzijko a stavebko) a pak, pokud získám víc zkušeností a budu mít i více volných prostředků, začít s pravidelnými investicemi. A jak volit mezi penzijkem a stavebkem? Tady si musím uvědomit svou potřebu. Chci naspořit v kratším horizontu třeba na větší přestavbu pokojíčku nebo první studentské bydlení a částečně to profinancovat úvěrem? Pak volím stavebko. Pokud úvěr nepotřebuji a jde mi o spoření v delším časovém horizontu a jeho zajímavé zhodnocení, tak volím penzijko. A pokud to finanční možnosti rodiny dovolí, tak bych to rozložila do obou. Navíc výhodou třeba právě penzijka je i to, že je bez vstupního poplatku a můžu výši částky libovolně měnit podle svých možností, větší částku „předplatit“ nebo nějakou dobu neplatit. Bez jakékoliv sankce.

Vytisknout

Líbil se vám článek?

-5
Ano
Ne

Diskuze

8. 8. 2018 | 12:34 | Lojza

Nejlepší je představa této paní, že už děti odmala naučíme, že se část peněz musí odevzdávat bance. více

28. 7. 2018 | 11:58 | Zdenek

Nesmysl. Ať se starají. více

26. 7. 2018 | 22:18 | Tomas

Myslim, ze sporit na duchod ma pro deti smysl. Kazdy at si zvazi jak. více
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK