Banky se bojí konkurence a informovaných klientů

A nepřešel jste náhodou od banky k FIO? To by odpovídalo.

Mám ČSOB, Poštovní spořitelnu. Na konci výpisu je souhrn, kolikrát co a co za to (např. 10x vklad = 10x XX, 8x platba trv.příkazem = 8x XX). Je to přehledné a mně to stačí.

Druhý příklad: Živnostenská banka. Taky měla účet s internetovým bankovnictvím asi za desetikorunu. V rámci nástupu loupeživých Římanů z toho přes noc udělali balíček za 99,- měsíčně a ani se to neobtěžovali zákazníkům sdělit.

Nechápu, co mají takovýhle kecy s nastolením normálního konkurečního prostředí a nabouráním de facto kartelu bank. Dnešní chování bank vypadá spíš na Robin Hooda naruby. Zvolíte si banku, která Vám vyhovuje, má nízké poplatky, není poplatek za zrušení účtu. Ta samá banka si za pár měsíců zvedne jednostranně poplatky na několikanásobek a zároveň zavede vysoký poplatek za odchod. To má být normální?
2 příklady: ČSOB dříve vedla devizové účty zdarma, výpis 10,-, zrušení 0. Při půlroční frekvenci výpisů jsem ročně platil 20,-. Pak "zmodernizovali" svůj systém, rázem stál výpis 30,-, musel být mimálně měsíční a zrušení tuším 100,-. Jelikož jsem tam měl těch účtů víc, musel jsem udělat pořádný virvál, abych zmitel bez okradení.

Pár poznámek k diskusi: když se zamyslím nad přenositelností účtů, nevidím v tom vůbec problém. ČNB by prostě měla registr, jaký virtuální číslo účtu odpovídá fyzickému. Jelikož je zpracování plateb de facto dávkové, prohnat dávku od banky a přiřadit "aliasům" fyzické číslo účtu by neměl být problém. Rozhodně je to problém mnohem menší než to samé realizovat pro telefonní čísla, kde se těchto operací musí dělat mnohem víc a v reálném čase.
A přechod k jiné bance se vyplácí i v současném systému, jen je potřeba si to dobře rozmyslet. Náklady na přechod obvykle pokryjí poplatkové prázdniny u nové banky. Já teď přechodem s jedním účtem od ČSOB ušetřil jen za letošní rok na poplatcích přes 10.000, a ti jsem si polepšil v rozsahu a kvalitě služeb. Prostě to chce si to spočítat a se stávající bankou (pokud umí jen zvyšovat poplatky) se co nejrychleji rozloučit.

Já bych byla pro, aby v ČR byla jedna jediná banka, se státem diktovanými službami a státem regulovanými podmínkami a cenami. Stejně tak stačí jedna jediná zdravotní pojišťovna. A když už se takhle rozjedem, tak určitě není v nedohlednu doba, kdy zase budou všechny potraviny, oblečení, elektronika...stát stejně, bez ohledu na to, ve kterém obchodě nakupuju. A výplaty taky všem stejné.Nemůžu si teď zrovna vzpomenout, jestli jsme si něčím podobným náhodou už v ČR kdysi neprošli... Fakt se těším, až ze mě stát udělá nesvéprávného blbce, který potřebuje vodit za ručičku. A když už jsme u toho, tak by si MF taky mohlo zamést před vlastním prahem a zrušit všechny poplatky, které stát vybírá za každou blbinu.

Nojo, ale systém pro přenositelnost čísel účtů by měl řádově vyšší naroky než pro zůčtování mezibankovních operací. Když to hodně zjednodušším, pro zůčtování mezibankovních operací mi stačí směrová čísla bank (vejdou se na papír formátu A4), zůstatky na clearingových účtech bank (tabulka s desítkami řádek) a nějaké write-only logovací zařízení (třeba tiskárna na roli papíru). Pro přenositelnost účtu potřebuji navíc databázi s desítkami miliónů čísel účtů. Takže by řádově narostla i cena HW, databázových licencí atd., a tedy i ty provozní náklady.

Můj názor budu se snasžit bodově: - přenositelnost čísel: nemyslím si, že je vhodné ji umožnit všem pro všechny. Myslím si, že vhodným způsobem by byla (placená) služba zvolit si alias třeba u ČNB. Příchozí platby bych pak směroval na alias, který by to směroval do konkrétní banky. Náklady bank by byly nulové. Ale proč by měli všichni klienti platit skrytě za tuto službu? Navíc existují možnosti jak se vyhnout mít klasický běžný účet... - zjednodušení ceníků by bylo fajn, ale obávám se, že to snížilo variabilitu a tím i cenu (Proč nemít různou cenu za příkazy přes různé kanály, když jsou s tím spojeny různé náklady?) Ale určitě v nějaké vhodné míře sjednocení názvů je potřeba. - Ohlášení změn ceníků: myslím si, že by to měl být standard, bezplatně by měl být zaslán min. email. - Platit za KTK jen úroky, vůbec ne, když nejsem ani v mínusu. - Zrušit či začlenit do ceny balíčku různé poplatky, které nejsou zahrnuty v ceně balíčku, ale přitom je nelze zrušit (např. měsíční výpis za karty u KB apod.) - s předchozím související, pokud je poplatek uveden zvlášť, znamená to, že daná věc nesouvisí s ničím jiným v ceníku, nanejvýš slevy za použití levnějších prostředků. (např. příkaz do jiné banky 20Kč (prakticky pobočka), použijete-li internet sleva 18Kč, použijete-li telefon sleva 16Kč, GSM 17Kč...) Tzn. opačný princip než te%d skládání poplatků: převod do banky zdarma (prakticky jen karta), použití el. bankovnictví +2Kč, jiná banka + 2Kč, převod o půlnoci +2Kč, převod 24.5. +2 Kč - s nadsázkou některé ceníky) - mít možnost nemít měsíční výpisy, když mi stačí výpis přes ineternet banku - mít možnost bezplatně zasílat výpis elektronicky emailem podepsaný bankou - aby byl možné ho použít jako potvrzení. - ostatní poplatky bych nechal na konkurenci, včetně poplatku za zrušení, ale v přiměřené výši

Nevim, v cem provozuje CNB soucasny system, ale klidne se vsadim, ze v dBase to nebude. I kdyby to bylo jen 10 radku, tak bankovni sfera si porizuje vse nejdrazsi s nejlepsi podporou - jednak na to ma a protoze jde o penize, musi to byt velmi spolehlive => archivace operaci, plna duplicita DB serveru, nahradni zdroje,... Ono to zuctovani zas tak jednoduche nebude, jak uvadite. Jestli to provozuji v dBase na starem XT s 5a1/4 palcovou mechanikou, tak bych honem honem utikal si vsechny penize vyzvednout a dat radsi do slamniku :)))))

Jenže cena supportu - jak už jsem psal výše - je dána procentem pořizovacích nákladů. Takže vyšší pořizovací náklady automaticky znamenají vyšší provozní náklady.
A jestli je podle vás jedno, jestli spravuju databázi s deseti položkami (což můžu dělat třeba v dBasce na PC XT) nebo s deseti milióny položek (na což potřebuju přece jen trošku lepší HW i DB), tak já si to nemyslím.

Jen na okraj - skoro bych rekl, ze nakup HW a DB licenci je spis jednorazovy investicni naklad - ne provozni. I kdyz, z dlouhodobeho hlediska se ten HW taky musi obnovovat.
S cim vsak nesouhlasim je rozdilnost techto nakladu. I kdyz je zuctovani mezibankovnich operaci (mozna) jednodussi, naroky na HW a DB budou stejne. Jestli je v DB radku deset nebo deset milionu je uplne jedno. I soucasny system musi nejak vsechny ty operace archivovat a obavam se, ze to nebude tak jednoduche, jak jste to popsal. :)
Jelikoz uz se bavime o marginalni zalezitostech, dost daleko od puvodniho tematu, koncim prispevky do tohohle threadu. Preji hezky den.

Skoro kazdy system ma nejake provozni naklady. Ale tady prece nemuzete porovnavat provozni naklady se stavem nula. V soucasnosti CNB take provozuje zuctovani mezibankovnich operaci, ktery ma take nejake naklady, ktere vsichni platime. Rozdil oproti dnesnimu stavu by tedy byl jiny system zuctovani plateb, ktery by mel (asi) vysoke investicni naklady, ale ty provozni by byly podobne (databazova aplikace jako databazova aplikace). Obavam se, ze uz nesmyslne zabihame do velkych detailu. :)

Heh, čtu dobře? Náklady na změnu systému jsou jednorázové? A slyšel pán někdy něco o provozních nákladech? Jen tak mimochodem, support 7x24 se zásahem do dvou hodin (standard, co si banky pořizují) koštuje ročně kolem 50% pořizovací ceny.

To je pravda, jenze s kalkulackama jsou v zasade dva problemy:
1) Konstrukce vsech ruznych balicku je tak slozita a ucet od uctu rozdilna, ze se tezko parametrizuji. Vezmete si jen podminene poplatky - napriklad prvnich 5 vyberu z bankomatu zdarma.
2) I kdybych mel presnou kalkulacku odrazejici skutecne nastaveni uctu v Cechach, stejne ty udaje budou v rade pripadu neporovnatelne. Dam priklad - v nasem mestecku je pobocka CS s bankomatem a pobocka Postovky. Pokud bych chtel srovnavat tyhle dve nabidky z hlediska vyberu hotovosti, pak musim srovnavat nejlevnejsi dostupne varianty v nasem mestecku - tedy bankomat u CS nebo prepazka u Postovky.
=> stejne si to porovnani nakonec musim udelat sam. :) + myslim, ze v tomhle mi nepomuze ani ten registr poplatku u CNB nebo MF.

Ještě bych doplnil předchozí odpověď. Pokud mi moje banka připíše do výpisu, kolik bych platil podle nových podmínek, poznám pouze změnu u této banky (za předpokladu, že se mé podmínky nezměnily). Ale smyslem takové informace je zjistit, zda by pro mne nebylo výhodnější přejít k jiné bance. Od těch ostatních takovou informaci ovšem nedostanu. Mnohem více bych uvítal poplatkové kalkulačky na internetu, do nichž bych dosadil několik mně známých údajů a vyšly by mi celkové měsíční náklady, příp. výnosy. Ne tedy kalkulačky, jakou jsem před časem viděl na stránkách e-banky. Tam jsem zadal několik hodnot a vypadlo z ní, že mi doporučuje služby v základním tarifu. Žádná čísla.

Ja si to doma pocitam taky :), takze s tim problem take nemam a souhlasim, ze to rozhodne neni nejdulezitejsi vec na celem navrhu. Ale preci jen, tahle povinnost by nutne snizila kreativitu bank pri obhajovani zmeny poplatku. Bylo by daleko tezsi okecat, ze to zdrazeni je vlastne vylepseni sluzeb a mozna i zlevneni. :) Ono je to totiz vetsine lidi jedno az do te doby, nez si uvedomi, kolik Kc na tom mesicne trati. Zdravim.

Trebaze s tim, ze se na banky je treba mrknout z blizka a donutit je dodrzovat pravidla, tak s Vasi poznamkou nemohu souhlasit. Do lonskeho roku jsem taky porad nadaval nad bankami a jejich poplatky, ale pak jsem zacal premyslet a hledat a zjistil jsem, ze praktik bank lze vyuzit - definovat si, co od banky cekam a co nutne potrebuji, pak projit vsechny FINANCNI ustavy(tj. nejen banky) a v soucasne dobe neplatim vlastne zadne poplatky - ty, co v eBance zaplatim jsou pokryty z jinych financnich ustavu. Jo, nejsem nijak movity clovek :-) Je to spis o tom se zdrave nastvat a hledat...

To máte pravdu, ovšem pohled do minulosti s otázkou co by, kdyby, mi tak zajímavý nepřipadá. A vzhledem k tomu, že odložení platby (elektronicky podané) o několik dnů znamená pro banku náklady za 6Kč (ČS), bych se docela obával o osud bankovních počítačů, kdyby se tak "náročnými" výpočty měly zabývat.:-)) Za každou podobnou informační povinností se skrývají další náklady pro banku a to náklady objektivně zdůvodnitelné a tedy snadno oprávněně účtovatelné klientům. Osobně si raději spočítám sám, co se mi vyplatí, než abych za podobnou a k tomu nedokonalou službu platil bance.

K dalším změnám v modrém poli: ad Cena balíčků) Je nesmysl požadovat, aby klient zaplatil za balíček jen tolik, jako za úhrn dílčích služeb, které skutečně čerpal. Smyslem balíčků je zvýhodnit klienty, kteří využívají ve větší míře určitou skupinu služeb. Pokud si ovšem koupí balíček klient, který si na účet nechá jednou měsíčně zaslat výplatu a jednorázově ji vybere z bankomatu, pak mu podle pravidel balíčku náleží např. výběr z bankomatu bez poplatku a vydání platební karty zdarma. Ostatní výhody mu propadnou, neboť je nevyužil. Opět opakuji: je nutné, aby banky zveřejňovaly úplné a přehledné ceníky. Vybrat si službu je na klientovi.
ad Platby státním orgánům) Požadovat po třetí osobě, aby tratila na službě poskytované jiným dvěma osobám s tím, že je to v zájmu jedné z nich je protiprávní nesmysl, který patří i s ostatními socialistickými praktikami do stoupy. Pokud by stát bankám platil jako příjemce, místo aby platil odesilatel platby, to by bylo něco jiného. Ovšem i v tomto případě je nesmysl, aby stát osvobodil od poplatků za převod daní daňového poplatníka, z jehož převedených daní se pak náklady na převod zaplatí.
ad Povinné informování o stížnostech klientů) Jsem dosti skeptický k tomu, že by toto mohlo fungovat. Stížnosti by musel přijímat místo bank nezávislý orgán a bankám je předávat. Pak bych se ovšem obával, že oznámení o ztrátě peněz z účtu nebo z cesty mezi účty by do banky dorazilo příliš pozdě na to, aby byla šance situaci napravit. Jedině zasílat stížnosti oběma institucím současně. Ale řekněme si upřímně, kolik z nás by to tak dělalo? Představa, že by banky, jejichž mluvčí dementují i to, co už prasklo, objektivně informovaly státní orgán o každé stížnosti klientů je velice naivní.

K vasemu poslednimu bodu: Informování klientů o konkrétních dopadech změny ceníku)
Me osobne to nesmyslne nepripada. Uplne by stacilo, kdyby banka pri zmene sazebniku pripsala:
Mily kliente - podle platneho sazebniku jste za poslednich 6 mesicu za poplatky platil prumerne xxx Kc mesicne. Podle noveho sazebniku by vas stejne operace staly yyy Kc mesicne.
Pro banku by to nemel byt problem spocitat a pro klienta to urcite ma informaci hodnotu - zjisti, jestli je to vlasne zlevneni ci zdrazeni. A o to jde :)