Banky se bojí konkurence a informovaných klientů

I k vám se nejspíš již donesly informace o tom, že Ministerstvo financí zveřejnilo dokument (plné znění zde), jehož cílem je iniciovat diskusi a navrhnout opatření, která povedou k lepšímu postavení klienta na trhu, průhlednějším ceníkům a snazší orientaci spotřebitelů vůbec. Finančním domům se však dokument s pracovním titulkem "Zlepšení postavení klientů bank v České republice" příliš nezamlouvá.
Že se banky ozvou, to se dalo očekávat. Vždyť návrh směřuje především proti nim, konkrétně proti jejich obchodní politice, nikoliv však proti tržním vztahům. Jak je to možné? Dnes u nás fungují balíčky, administrativní zábrany odchodu klientů jinam nebo například nepřehledné ceníky. Jejich odstraněním dojde k tomu, že spotřebitelé budou moci reagovat mnohem flexibilněji, neboli banky si nebudou moci už tak moc určovat pravidla hry samy.

Návrhy v kostce

Tento návrh je předkládán k veřejné diskusi do 30. června 2005. Míru nežádoucího dopadu posuďte sami. Cíle a postupy jsou pro přehled heslovitě s krátkým vysvětlujícím komentářem. Opatření jsou rozdělena do několika tématických skupin, z nichž ta poslední je podle našeho názoru sice správná, ale již ne systémová. Proto ji uvádíme odděleně.

Potřeba odstranit bariéry přechodu k jiné bance

1. Povinný přestupní servis
   Banky by měly připravit systém, ve kterém klient pouze podepíše smlouvu o novém běžném účtu a zároveň udělí nové bance plnou moc ke zrušení starého účtu a převedení všech trvalých plateb a inkas.
   
2. Výstupní poplatky
   Řada bank si účtuje poplatek za zrušení účtu, ovšem žádná si neúčtuje poplatek za založení. Administrativní náklady na obě operace jsou ale velmi podobné. Ministerstvo doporučuje proto zrušení veškerých výstupních poplatků.
   
3. Rychlost změny
   Součástí přestupního servisu by byl souhlas klienta s vypořádáním dodatečných pohledávek mezi starou a novou bankou, což by umožnilo okamžité ukončení smluvního vztahu a zastavení poplatkové povinnosti vůči staré bance.
   
4. Trvalé číslo účtu (dlouhodobý úkol)
   Podobně jako v telekomunikačním sektoru by v zájmu posílení konkurence bylo přínosné zavést přenositelnost čísla bankovního účtu, založeného na mezinárodním formátu IBAN.
   Půjde o střednědobé opatření, u kterého je potřeba vyhodnotit náklady na jeho realizaci. Bývalý ministr financí Pavel Mertlík odhaduje náklady na 1 miliardu Kč.

Srovnatelnost informací

Správná volba banky není možná bez příležitosti jednoznačně srovnat cenu nabízených služeb. V zájmu posílení srovnatelnosti poskytovaných informací předkládá Ministerstvo financí k diskusi následující návrhy:

1. Jednotná terminologie ceníků
   Navrhujeme, aby Česká bankovní asociace vytvořila a předložila České národní bance jako regulátorovi ke schválení jednotnou terminologii 30-40 základních bankovních operací.
   
2. Uvádění celkové ceny operací
   Místo celkové ceny za převod peněz do jiné banky si klient musí sám v různých částech ceníku najít cenu za převod, cenu za použití určitého kanálu a cenu za účetní položku. Ministerstvo financí proto navrhuje, aby banky povinně v ceníku uváděly cenu za celou operaci a ne za jejich jednotlivé části.
   
3. Jednotná databáze ceníků
   Banky by povinně předávaly aktuální ceníky ČNB a Ministerstvu financí, které by je zveřejňovaly na svých webových stránkách.
   
4. Povinné informování veřejnosti o změnách ceníku
   Banky by musely o každé změně ceníku vedle klientů informovat také standardizovanou formou ČNB a Ministerstvo financí, které by tyto informace zveřejňovaly na svých internetových stránkách. Veřejnost by tak získala dlouhodobý přehled o chování jednotlivých bank a možnost srovnávat rozsah změn ceníků jednotlivých bank.
   
5. Časové omezení platnosti změn ceníku
   Banky v řadě případů na změnu ceníku upozorňují pouze několik dní předem. Vzhledem k tomu, že změna ceny poskytovaných služeb je zásadní změnou smluvního vztahu, měly by mít banky povinnost o změně ceníku informovat minimálně měsíc předem, aby poskytly nespokojeným klientům dostatek času k přechodu do jiné banky.
   
6. Informování klientů o konkrétních dopadech změny ceníku
   Součástí informace o změně ceníku by proto měla být informace o konkrétním dopadu pro každého klienta, založená na jeho průměrném chování v uplynulých šesti měsících.

Okamžitá reakce bankovních domů

Banky připomínají vosí hnízdo, do kterého Sobotkův tým velmi přesně píchnul. "Není proč vykopávat válečnou sekyru, když jsme dosud vůbec nevyužili metodu jednání," uvedl šéf ČSOB a současně prezident České bankovní asociace Pavel Kavánek. Na jednáních by mohla být diskutována představa státu o transparentnějších nabídkách bank. Hovořit by se mělo také o nákladech, které by si nová státní regulace bezpochyby vyžádala, a zohledněna by měla být i ochota klientů vyměnit tyto náklady za vyšší informační komfort.

Peníze.CZ k tomu dodávají, že metoda jednání byla bankami pravidelně odmítána. Klientům finančníci stále jen vzkazovali, že poplatky jsou košer. Stát má však v rukou silnější zbraně a sáhl zatím pouze po jednání s bankami, což ostatně i termín 30. června potvrzuje. Bankovní ústavy se tedy zatím nemají čeho obávat... Proč se ale obecně bojí opatření, která vedou ke zprůhlednění trhu? Můžeme spekulovat a dovozovat, že jejich zisky jsou méně jisté.

Protože je diskuze k tématu veřejná, myslíme si, že čtenáři našeho serveru jsou natolik fundovaní, že by měli být slyšet. Navrhujeme tedy, abyste přispívali svými názory k tomuto článku. My potom sestavíme jakousi směs a pošleme jí za Peníze.CZ a jejich čtenáře na Ministerstvo financí. Třeba se nám podaří ovlivnit budoucnost bankovního sektoru a jeho pohled na klienty. Mlčet by bylo rozhodně horší.

Vydalo se MFČR správnou cestou nebo mají banky pravdu, že chce trh regulovat, a tak mu škodit? Navrhněte další změny nebo upravte stávající návrhy.