Hypotéky na novostavby opět s podporou

Zatímco na starší nemovitosti je momentálně možné podporu k hypotéce získat, pokud je žadatel mladší 36 let, na nové bydlení paradoxně podpora není. Byla zrušena počátkem únoru tohoto roku, neboť průměrná tržní úroková míra u hypotečních úvěrů poklesla pod sedm procent, což je stanovená hranice pro poskytování této podpory. Kdo požádal o hypotéku na stavbu nebo koupi nového bytu po tomto datu, měl smůlu.

Nová podpora by se měla pohybovat mezi 1 až 2 % připočtenými k bankou stanoveným úrokům z úvěru. U milionové hypotéky to sice činí relativně nevýznamných 500, respektive 1000 korun, ovšem v součtu měsíčních splátek u dlouhodobého úvěru to zanedbatelné jistě není. Protože s podporou hypoték se počítá i do budoucna, neměla by se také opakovat nepříjemná situace některých klientů, kterým po únoru letošního roku skončila nebo skončí doba fixace úroku, a tak musejí částku původně hrazenou státem doplácet ze svého.

Stát však v oblasti bydlení stále nemá jednotnou a přehlednou koncepci. Podle ministra Němce by v roce 2004 mělo dojít ke sjednocení podpor pro nové i starší byty. To lze jen přivítat – hypotéky by snad měly mimo jiné přispívat i k obnově bytového fondu a jeho postupnému omlazování, byť u nás je to zatím stále hudba budoucnosti. Cena bydlení je totiž v relaci k průměrným příjmům drastická.

Když už však rodina chce investovat např. do výstavby nového rodinného domu, měl by stát pomoci, protože hypotéka bývá spolu se stavebním spořením v podstatě jedinou šancí pro běžné občany, aby na takovou investici vůbec mohli pomyslet. Dobře koncipovaný systém státní podpory bydlení také vede k širšímu pozitivnímu vlivu na celé hospodářství – kromě primárního účelu uspokojení bytových potřeb obyvatel je jím podporováno stavebnictví, navazující obory, zvyšuje se zaměstnanost, a toto všechno v konečném důsledku znamená rostoucí prosperitu státu.

Sousedská inspirace

Stačí se podívat k našim jižním sousedům do Rakouska. Rakousko jako spolkový stát má bytovou politiku převedenou z centrální vlády právě na spolkové země, což sice způsobuje, že mezi jednotlivými zeměmi jsou v poskytovaných podporách značné rozdíly, ovšem v menších oblastech země (u nás by to byly samozřejmě kraje) lze očekávat lepší hospodaření a kontrolu poskytnutých prostředků.

Pro možnost využití některé z forem podpory bydlení je potřebné, aby se žadatel vzdal práv na jiné byty a musí prokázat bytovou potřebu (tím v podstatě odpadá zneužívání podpor na byty, které by potom sloužily k pronájmu). Svou roli hraje i maximální výše čistého příjmu. Prodej subvencovaného bytu je potom znemožněn zákazem prodeje bytu po dobu poskytované podpory.

Podpory jsou poskytovány buď přímo uživateli nebo nájemníkovi bytu ve formě částek, které sníží náklady na bydlení (zde rozhoduje příjem žadatele), nebo se jedná o podporu na stavební případně sanační práce. Tuto podporu nedostává přímo uživatel bytu, ale investor. V Rakousku existuje také možnost získat pomoc od Komor zaměstnanců, které poskytují členům příspěvky na splácení úroků bankám (úvěry na byt nebo rodinný dům). V neposlední řadě nelze pominout ani daňové zvýhodnění.
Je jasné, že takový systém nelze převzít do puntíku. V každém případě ale může být zdrojem inspirace a po vhodné úpravě na naše podmínky přinést oživení na trh s byty.

Více o hypotékách se dozvíte v naší stejnojmenné sekci.

Mají být hypotéky dotované? Je sjednocení podpory na úrovni jednoho až dvou procentních bodů v pořádku? Co si myslíte o rakouském systému bytové podpory? Podělte se s námi o své názory.