Více než čtvrtina lidí (28 %) v Česku zažila hackerský útok. Hackeři nejčastěji útočí na počítače a notebooky, v drtivé většině případů se ale jedná o pokus, který není úspěšný. Výrazně narůstá počet útoků na mobilní telefony. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace.
Češi podle něj bezpečnost v digitálním prostředí stále podceňují. Index bezpečnosti, který asociace každoročně sestavuje, sice oproti předchozím letům vzrostl o pět bodů, výsledek je však podle bankéřů stále průměrný.
Nejčastěji Češi zapomínají na pravidelnou změnu PIN kódů ke kartám a hesel k účtům, velká část z nich navíc podceňuje neustále se zvyšující riziko útoků přes mobilní telefon.
Index bezpečnosti v letošním roce dosáhl na 65 bodů ze 100, což je vůbec nejlepší výsledek za posledních pět let. „Je to i díky tomu, že se téma kybernetických útoků dostává do médií a přes ně k široké veřejnosti. Z výsledků však nemůžeme dělat žádnou senzaci, v porovnání s ostatními zeměmi jsme stále na průměrných hodnotách,“ uvádí Tomáš Hládek, poradce ČBA pro platební styk a kyberbezpečnost.
Celkově však v indexu podle asociace pouze 40 procent Čechů dokázalo, že bezpečnost berou vážně. K dokonalosti jim v rámci testu chybí častější frekvence změny PIN kódů ke kartám a hesel na sociálních sítích. Necelá třetina naopak dodržuje jen základní poučky a ochranu svých údajů příliš neřeší.
„Chování Čechů se v průběhu let příliš nemění, i když dochází ke zlepšení v oblasti aktualizace zabezpečení a změn hesel v počítači. Všichni bez výjimky by však měli dodržovat alespoň tři zásadní pravidla,“ říká Hládek.
Tím prvním podle něj je mít všechna zařízení, a tedy i mobilní telefony, řádně zabezpečená kvalitním a aktualizovaným antivirovým programem. Mobily má takto podle průzkumu zabezpečené jen40 procent lidí.
Zadruhé je podle Hládka potřeba mít silná hesla a pravidelně je měnit – ať už ta od zařízení, účtů ale třeba i od karet. Experty doporučenou frekvenci změny jednou za tři měsíce dodržuje pouze 12 procent Čechů, 23 procent ke změně hesla přistupuje pouze v případě, že jim přijde upozornění na podezřelou aktivitu.
Zatřetí je podle bankéřů nutné být na internetu stále v pozoru. „Znamená to například neotevírat podezřelé e-maily a přílohy od neznámých adresátů, nestahovat pochybné aplikace, neregistrovat se na podezřelých a neznámých webových stránkách a pravidelně si kontrolovat výpisy z účtu,“ upozorňuje Hládek.
Většina Čechů si všechna hesla uchovává pouze v paměti (52 %). Jen nepatrné množství lidí je má schované na papírku v peněžence či v tašce, 40 procent pak deklaruje, že je má uložené na bezpečném místě. Zajímavostí je rostoucí počet těch, kteří využívají speciální aplikace na generování a správu hesel.
„Při správném používání lze tyto aplikace považovat za bezpečné. Nicméně v tomto případě je třeba odlišit ukládání hesel do počítače či prohlížeče, což rozhodně bezpečné není a podaří-li se hackerovi dostat do počítače nebo mobilu, má následně všechna vaše hesla jako ve výkladní skříni,“ zdůrazňuje Hládek.
Ty nejsofistikovanější kombinace znaků používáme především v prostředí e-mailu a internetového bankovnictví. Naopak podceňujeme sílu hesel k sociálním sítím, mobilním aplikacím nebo k e-shopům, kde přitom o sobě často uvádíme citlivé osobní údaje nebo k účtům přiřazujeme platební karty.
„Nejdůležitějším parametrem kvalitního hesla kromě jeho komplexity je i jeho délka, a proto pokud jako heslo zvolíme například větu o čtyřech krátkých slovech, ideálně s kombinací malých a velkých písmen, plus čísel, jedná se o velice kvalitní a mimořádně silné heslo, které se uživatelům navíc velice dobře pamatuje a nemusí si ho nikde poznamenávat,“ radí Miroslav Dvořák, technický ředitel české pobočky společnosti ESET.
Z průzkumu také vyšlo, že v oblasti ochrany dat Češi nejvíce důvěřují bankám. „Důvěra banky těší. Do oblasti zabezpečení stále investují nemalé prostředky. I proto hackeři zaměřují své útoky čím dál častěji především na klienty bank, kteří útok hackerům svou nepozorností a lehkomyslností často usnadňují,“ uvádí Hládek.
Sdílejte článek, než ho smažem