Rakovina není projekt, rakovina je nemoc

Michal Kašpárek | rubrika: Komentář | 22. 7. 2016 | 9 komentářů
Mluvit v souvislosti s nádory o boji, bitvách, vítězstvích a prohrách je nepřesné, často i nevkusné a hlavně kontraproduktivní.
Rakovina není projekt, rakovina je nemoc

Finále druhého Měsíce raka nabízí příležitost vykřičet, co mi už dlouho vadí na rakovině – tedy krom toho, že kosí lidi. Vadí mi jazyk, kterým jsme o ní postupně začali mluvit a psát. Jako kdyby to nebyla nemoc, ale sport, podnikání, startup, „takovej vedlejší projekt“, zkrátka další z aktivit, ve kterých lidé projevují svoji pracovitost, naplňují své ambice a vybíjejí válečnické pudy.

Příklady toho jazyka najdete třeba v nekrolozích Lucky Bittalové, která tuhle bohulibou kampaň loni přivedla k životu, zatímco o ten svůj přicházela. „K prevenci rakoviny přesvědčila tisíce žen, sama ale boj s rakovinou prohrála“ (Novinky) – „v pátek večer prohrála svůj dlouhý zápas se zákeřnou rakovinou děložního čípku“ (Blesk) – „Lucie Bittalová zkoušela porazit rakovinu“ (Respekt) a tak dále. Chyběla jen klausovská „nevýhra“.

Ryzí ukázkou je pak „Pavlína, 42 let, obchodnice a vítězka nad rakovinou“, se kterou se můžete setkat v reklamách Avonu. Na další podobné příklady si nejspíš vzpomenete sami, takže k věci: co je na míchání rakoviny a amerického snu špatně?

Propojeno!

Když se někomu přiznáte, že máte takovej projekt, mezi řádky křičíte honem se zeptej jakej, protože možná umřu na souchotě jako jiní mladí géniové a už ti o tom nikdy neřeknu. Přitom by stačilo rovnou vybalit, že se každý den po celý rok fotíte v zrcadle a dáváte to na net. Jako milion dalších lidí. Jenže teprve když se toho slova přestaneme ostentativně štítit, můžeme začít zkoumat, co jeho současná popularita znamená.

Mám takovej projekt

1. Ten jazyk není přesný

Dánsko-chilský umělec Marco Evaristti se proslavil tím, že do galerie umístil mixér, do něj vodu a do ní akvarijní rybku. Kdokoliv z návštěvníků mohl zmáčknout tlačítko a zvířátko rozsekat na padrť, což někteří udělali.

Řekli byste, že ta rybka „prohrála svůj boj s ocelovými čepelemi“? Že „zákeřný“ mixér „zkoušela porazit“? Neřekli. Z nějakého důvodu ale tenhle jazyk používáme pro lidi v posledních stadiích těžké nemoci, kterým dává příroda úplně stejné šance jako sadističtí návštěvníci galerie rybě.

A netýká se to jen těch, kteří „prohráli“. „Vítězové“ nebývají tak docela vítězové, se zlatou medailí, kterou jim nikdo nikdy nevezme. Mnoha z nich se nemoc po čase vrátí a i těm šťastnějším se komplikuje zbytek života, i kdyby jen častějšími zdravotními prohlídkami. Takzvaní vítězové pouze vedou o gól v poločase. Nad Německem.

2. Ten jazyk není vkusný

Pokud o vyléčení z rakoviny mluvíme jako o dokladu odhodlání, houževnatosti a zarputilosti, pak z toho oběti téhle nemoci vycházejí tak trochu jako lúzři. Zřejmě bojovali málo nebo s nimi bylo něco jiného v nepořádku. Což je šílené především u nemocných dětí.

Takovému posuzování ale nakonec neuniknou ani „vítězové“, protože už jenom to, že onemocněli, je pro řadu lidí důkazem, že něco dělali špatně. „Rakovina je doporučený dopis s černým pruhem,“ opakuje držitel Zlatého Bludného balvanu Jan Hnízdil. Jak už to tak s nebezpečnými moudry bývá, něco málo pravdy na tom je: pokud v někom zmizí dvě krabičky cigaret a lahev vodky denně, nemůže se dopisu s pruhem divit o nic víc než notorický neplatič alimentů. Jenomže rakovina postihuje i spoustu lidí, kteří žijí zdravě – včetně zmíněných dětí. A zabíjí i ty nejodhodlanější bojovníky.

Když jim pak někdo – někdo zdravý! – přímo či nepřímo vzkazuje, že se prostě musí víc snažit, zatnout zuby a „s tou sviňkou“ bojovat, je to chucpe.

3. Ten jazyk je kontraproduktivní

Americký lékař Atul Gawande ve vynikající knize Being Mortal lépe než jakýkoliv ezoterik popsal slepou skvrnu západní medicíny, nebo přesněji medicínského průmyslu. Zdravotnický systém se pacienta snaží s pomocí přístrojů a léků udržet co nejdéle naživu, i když by u spousty starých nebo onkologicky nemocných bylo šetrnější říct: nebudeme vás dál trápit. Než vám bolestivou léčbou prodloužit život o pár týdnů, pojďme raději vymyslet, jak to udělat, abyste svůj konec neprotrpěli a abyste umírali s pocitem, že měl váš život smysl.

Když mluvíme o vítězkách a statečných bojovnicích, trendu prodlužování utrpení přispíváme. Správné je přece bojovat, i kdyby byla šance sebemenší, „vždycky je nějaká naděje“ a tak dále: výsledkem jsou zbytečná ozařování nebo úprk nemocných lidí do rukou cynických šarlatánů, kteří jim naději draze prodávají.

Pro dobro našich duší i našeho zdravotnictví potřebujeme přestat o rakovině mluvit jako podnikatelském projektu a začít o ní mluvit jako o nemoci. O nešťastné záležitosti, která obvykle nedává žádný smysl a ve které není nic osobního, zhola nic, co by vypovídalo o morálních kvalitách a lidských vlastnostech náhodně vylosovaného nešťastného nositele nebo nositelky.

Válečný patos a drama si nechejme pro jiné příležitosti. Třeba pro vyprávění o nešťastnících, kteří svádějí dlouhé soukromé bitvy s gorilami nížinnými.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+96
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 9 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

22. 7. 2016 8:49, MoB

Souhlasím s tou slepou skvrnou, ta existuje a lékaři stále žijí v bludu tzv. "vítězné medicíny" - čímž paradoxně pacientům škodí. Ale blýská se na lepší časy, paliativní péče už se dostává do povědomí široké veřejnosti. Smrt je součástí života.

Ale jinak... dobří lékaři vědí, že při léčbě má velkou roli i mentální postoj pacienta k nemoci. Jinými slovy, když se pacient opravdu chce vyléčit, má větší šanci, že se to podaří. (A tohle neplatí jenom o rakovině, tam to má jenom viditelnější a často fatální dopad.) Takže je opravdu užitečné pomoct nemocnému "zmobilizovat všechny jeho síly", jestli o to stojí, a tím podpořit to, jak mu pomáhá lékař. A ta bojová rétorika? Člověk s rakovinou opravdu bojuje o život, nic jiného to není.

Mám s tím osobní zkušenost z rodiny a vím, že to opravdu hraje roli. (A taky vím, že nemocný člověk má nakonec také právo přestat bojovat a v klidu doma nebo v hospicu důstojně zemřít - protože takový běh o život nesmírně vyčerpává.)

Takže - není to o tom, že by rakovina byla projekt, to jste, člověče, nepochopil. Jde o to, že to pomáhá nemocnému zmobilizovat jeho síly.

+9
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

22. 7. 2016 10:18, Rudolf

Rakovina není ani nemoc, je to porucha organismu. Lidé s dobrým imunitním systémem rakovinu nedostanou. Protože má čím dál tím více lidí poruchy imunitního systému, přibývá i onemocnění rakovinou. Místo masívní podpory výzkumu, přibývá agresivity a příprava na válku.

-11
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.

Oblíbená témata

nemoc, zdraví, životní styl

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Očima expertů: Vést válku proti drogám?

8. 7. 2016 | Ondřej Tůma | 10 komentářů

Očima expertů: Vést válku proti drogám?

Už v roce 2011 ohlásila Globální komise pro drogovou politiku, že válka proti drogám selhala. Kde se stala chyba? Jak se poučit? Je čas legalizovat některé drogy a přestat kriminalizovat... celý článek

Právo na důstojnou smrt

23. 6. 2016 | Gabriel Pleska, Ondřej Tůma | 22 komentářů

Právo na důstojnou smrt

Většina lidí si přeje zemřít v požehnaném věku, v míru a bez utrpení. Jenže to se nepodaří každému. Někdy umírání bolí a bolí dlouho, může ho provázet ztráta důstojnosti. Nový zákon... celý článek

Svoboda má špíčky

24. 7. 2015 | Michal Kašpárek | 3 komentáře

Svoboda má špíčky

Společnost by měla být ke špekatým lidem shovívavější. Neubližují nikomu dalšímu, leda vlastnímu zdraví. A to ještě ne tolik, jak přesvědčují novodobí puritáni.

Kovaná ekonomie: Trautenberk versus Kate Moss. Kdo je šťastnější?

23. 9. 2014 | Lukáš Kovanda

Kovaná ekonomie: Trautenberk versus Kate Moss. Kdo je šťastnější?

Druhdy bývalo znakem spokojenosti a blahobytu pěkně klenuté bříško. Časy se mění.

Sluníčkem zeď neprorazíš

25. 4. 2014 | Michal Kašpárek | 4 komentáře

Sluníčkem zeď neprorazíš

Podle praporu „Dělej, co miluješ!“ poznáte užitečné idioty „zlých“ kapitalistů.

Partners Financial Services