Soumrak odborů? „Advokátů chudých“ po letech přibývá

„Schválně, co je podle vás více sexy – být členem českých politických stran, nebo odborů? Já si myslím, že je naprosto jasno,“ prohlásil šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula ke stovkám odborářů během zářijové manifestace Konec levné práce. A hned si vypomohl čísly – v posledním roce vzniklo v rámci konfederace 97 nových odborových organizací a přibylo 13 532 nových členů.

Pokud jde o srovnání s politickými stranami, má odborový předák pravdu – v loňském roce měla ČMKOS téměř 300 tisíc členů. Pro srovnání, „největší“ KSČM evidovala podle svého mluvčího 40 tisíc členů a například ČSSD jen mírně přes 20 tisíc.

Počet členů ČMKOS a vybraných politických stran v Česku

Odborářů přesto ubývá

Méně optimisticky by čísla vypadala, pokud bychom se podívali, jak se počet odborářů měnil za dobu existence samostatné České republiky. Podle práce Vliv odborů na pracovní trh v České republice měla v červnu 1995 jen ČMKOS 2,45 milionu členů. Loni jich v celém Česku bylo přes 466 tisíc.

A nejde jen o ČMKOS, která má i navzdory aktuálnímu přírůstku o 88 procent méně členů než před dvaceti lety. Podobný trend se týká i dalších odborových centrál a svazů, které v Česku existují samostatně – Konfederaci umění a kultury klesl počet členů ze 121 944 v roce 2000 na současných 30 825. Federace vlakových čet zaznamenala ve stejném období pokles z 1598 na 1143 členů.

Počet odborářů v ČR

Anketa

Jste v odborech?

To si pišteNe, ale vstoupímJestli mě neškrtli pro neplacení příspěvků...Už neNikdy!Nejsem zaměstnanec, netýká se mě to

Druhá největší odborová centrála v ČR Asociace samostatných odborů (ASO) přesný počet svých členů neeviduje. Víme ale, že jí odborářů postupně ubývá – aktuálně by jich mělo být okolo stovky tisíc, tvrdí Naděžda Pikierská, která asociaci zastupuje. Hlavním důvodem je podle ní likvidace firem. „S propouštěním zaměstnanců zaniká také jejich odborová příslušnost,“ říká.

„Do důchodu odcházejí generace, které si uvědomovaly význam odborů a byly jejich členy,“ dodává Jiří Hubička, předseda OS Media, který sdružuje zaměstnance hromadných sdělovacích prostředků. Řada občanů navíc ze setrvačnosti považuje odbory za relikt minulého režimu. „Za časů ROH neměly odbory obecně dobrou pověst. Působily často jen jako převodová páka nebo prodloužená ruka Komunistické strany Československa,“ souhlasí předseda Federace strojvůdců Libor Poláček. Z mladých zaměstnanců se podle Hubičky zpravidla angažují jen ti, kteří se už setkali s nějakou formou nespravedlnosti, šikany nebo snižováním příjmu.

Třináct zaměstnanců ze sta

Statistika Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ukazuje, že pokud jde o členství v odborech, tak jsou čeští zaměstnanci vlažnější než ve většině dalších zemí Evropské unie. Podle posledních dat z roku 2013 se v Česku angažovalo v odborech 12,7 % všech zaměstnanců, zatímco například ve Finsku to bylo 69 %, v Belgii 55 %, v Itálii 37 %, v Rakousku 28 % a v Německu 18 %. V roce 1995 se přitom v Česku podle OECD jednalo o 43,5 % zaměstnanců.

„Zatímco na Západě jsou odbory skutečnými sociálními partnery, v ČR jsou vnímány a trpěny spíše jako advokáti chudých,“ kritizuje tajemník pro hospodaření Federace vlakových čet Luboš Hanák. Vadí mu, že značná část českých zaměstnanců sice v odborech není, pak ale „bez ostychu využívá všech výhod, které jim odbory vyjednají“.

Obrat?

I mezi odbory se najdou výjimky, kterým se dlouhodobý pokles zájmu vyhnul – například ve Škodě Auto. Podle předsedy tamních odborů Jaroslava Povšíka se počet členů od roku 2000 nepřetržitě zvyšuje. Na počátku milénia zastupovala organizace zhruba 60 procent zaměstnanců automobilky, nyní je to přes 80 procent.

Stabilní počet členů hlásí i Federace strojvůdců – od roku 2000 jich je mezi 4800 až 5500. Za setrvávající zájem může podle Poláčka hlavně tradice. „Federace strojvůdců existuje jod dubna 1896 a členství v ní je do značné míry spojeno se stavovskou ctí a hrdostí na tuto profesi,“ říká. Vzhledem k tomu, že byla činnost odborů na železnici v době vlády KSČ zakázaná, navíc podle něj činnost federace není nijak spojena s obdobím komunismu.

Optimistická je ale i mluvčí ČMKOS Jana Kašparová. Situace se podle ní v posledních letech otáčí a počet nových členů neroste jen letos, ale už dva roky, během kterých jich přibylo 26 684 – tedy víc, než má většina politických stran v ČR. Tento obrat Kašparová připisuje hlavně už zmíněné kampani Konec levné práce, která běží od září 2015 a která podle ní výrazně přispěla i k loňskému i aktuálnímu růstu mezd v Česku. „Tyto výsledky dodaly zaměstnancům odvahu a inspiraci zajímat se více o svá práva a postavení,“ věří.

Zároveň podle ní odbory v posledních letech „otevřely mnohým oči“ a ukázaly, jak je práce v Česku podhodnocena. „Tato konkrétní fakta mají jednoznačně vliv na vstup lidí do odborů,“ míní Kašparová.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem