Životní úroveň může být životní úroveň jednotlivce nebo třeba životní úroveň rodiny, ale když o ní mluví ekonomové a sociologové, většinou mají na mysli životní úroveň společnosti nebo její nějak ohraničené a vymezené – sociálně a/nebo geograficky – části. Například životní úroveň obyvatel České republiky, životní úroveň hispánských přistěhovalců ve Spojených státech a tak podobně.
Životní úroveň má různé definice, vyvozuje se z ukazatelů ekonomických, sociálních, ale i politických nebo ekologických. Započítává se ekonomická úspěšnost, spotřeba energie, výše výdělků a cena zboží, politická svoboda a úroveň bezpečí, dostupnost dopravy a služeb, úroveň školství nebo čistota životního prostředí. Různé přístupy přitom dávají důraz na různé ukazatele. Ekonomové nejraději porovnávají výdělky (očištěné o vlivy inflace) s cenami a dostupností zboží, jiní vědci dávají přednost jiným kategoriím nebo problamtický pojhem životní úroveň raději úplně opuštějí a nahrazují podobně obtížně definovatelnými pojmy, jako je třeba kvalita života.
Články | Petr Vykoukal | 28. 11. 2000
![]()
Provozovatelé našich mobilních sítí si pro nás připravili dárky. Některé z nich se mohou jevit jako velmi hodnotné (SIM karty zdarma, kredit navíc či hodinový hovor za tři koruny), při pohledu přes hranice se však neubráníme pocitu chudých příbuzných. Noví operátoři v sousedním Německu a Rakousku totiž rozdávájí mobilní telefony, noční hovory do vlastní sítě poskytují zdarma bez omezení jejich délky a uživatelům paušálu odpustí několik měsíčních plateb.
Články | Jakub Dusílek | 4. 4. 2002
![]()
Reforma důchodového systému je možná vděčné téma pro nalákání voličů v předvolební kampani, avšak její realizace je nevděčná a tím pro politiky odtažitá.
Když se řekne | Jan Stuchlík | 9. 9. 2009 | 3 komentáře
![]()
Nejlépe se žije ve švýcarském Curychu. Sice je tam nejdráže, ale lidé berou nejvyšší výplaty. Praha se krčí mezi asijskými a východoevropskými městy. Podívejte se, jak se kde žije, a spočítejte si, kam byste se se svým platem ve světovém srovnání zařadili.
Články | Vladimír Pikora | 10. 6. 2003
![]()
Navrhovaná reforma veřejných financí jde v zásadě správným směrem. Je ovšem připravována nesourodou vládou, která na mnoho věcí jen těžko hledá společný názor. A tak se z důkladné reformy stává spíše sada dílčích opatření.
Články | David Petráček | 14. 12. 2001
![]()
Přinášíme vám přehled toho, co se stalo v uplynulém týdnu na kapitálových trzích.
Články | Petr Vykoukal | 7. 11. 2001
![]()
Obrazy, sochy, grafika, věci, které si většina z nás umí představit pouze jako dekoraci do bytu, mohou být také nástrojem pro uložení peněz. Navíc, narozdíl od cenných papírů, komodit a jiných finančních investic si je v případě "prohry" můžete pověsit na zeď či dát do vitríny.
Aktuality | Petr Kučera | 13. 8. 2019 | 1 komentář
![]()
Nejvyšší kvalitu života mají – stejně jako před rokem – lidé v Říčanech u Prahy. Naopak nejhůř opět skončila Orlová v Moravskoslezském kraji. Vyplývá to z druhého ročníku Indexu kvality života sestavovaného projektem Obce v datech a konzultační společností Deloitte. Výsledky zveřejnil web Aktuálně.cz.
Co se děje | redakce Peníze.CZ | 22. 11. 2010 | 2 komentáře
![]()
Šetření Centra pro výzkum veřejného mínění ukazuje, že téměř tři pětiny českých domácností mají problém vyjít se svými příjmy. Financování svých koníčků a zájmů si může dovolit pouze polovina dotazovaných.
Otázka dne | František Mašek | 29. 10. 2010
![]()
Přestože mnozí Češi považují hospodářskou situaci země za špatnou, s životní úrovní své domácnosti je většina z nich spokojena. Víte, kolik jich je? Tipněte si a dozvíte se více!
Články | Simona Ely Plischke | 18. 5. 2006 | 4 komentáře
![]()
Ze zemí Visegrádské čtyřky vyděláváme nejvíce. Na vrchol evropského žebříčku to ale máme hodně daleko. Vyděláme si totiž pouhých 13 % toho, co za stejnou práci dostanou Dánové. Jak je to s platy a koupěschopností v Evropě? Cítíme se chudí, nebo bohatí, když jsme prokazatelně 34. nejbohatším státem ze 176 zemí světa? A proč z celé EU krademe nejvíce právě my?
Články | Jiří Tuvora | 21. 11. 2001
![]()
Mezi deseti "posvěcenými" zeměmi pro vstup do EU v roce 2004 jsou Kypr, Maďarsko, ČR, Polsko, Slovinsko, Estonsko, Slovensko, Lotyšsko, Litva a Malta. Co toto roční hodnocení Bruselu přináší jednotlivým zemím? Jsou na jedné lodi nebo mezi sebou soupeří?
Analýza | Martin Krištoff | 17. 12. 2019 | 17 komentářů
![]()
Porovnali jsme náklady domácností na vánoční nákup v letech 1989 a 2019. Výsledek vyznívá jednoznačně ve prospěch toho letošního.
Analýza | Eva Sovová | 24. 9. 2009 | 7 komentářů
![]()
Léta hojnosti vystřídají v Česku hubenější roky. Žít se nám bude nejspíš hůře než dosud. Kvůli krizi začnou podle odhadů expertů klesat reálné příjmy a s tím i životní úroveň. Pocítí to tisíce rodin. Podívejte se, jak se nám žilo v uplynulých 15 letech.
čtenosti
