Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak neshrábnout dvě miliardy

| rubrika: Rozhovor | 7. 1. 2017 | 2 komentáře
S rokem 2016 skončila také šance vybrat peníze z anonymních vkladních knížek. Nevybraných jich zbylo dva a půl milionu. Peníze z nich, 1,78 miliardy korun, zůstanou České spořitelně. Ta si je pro sebe ale nechat nechce.
Jak neshrábnout dvě miliardy

Poslední šance vybrat si peníze z anonymních vkladních knížek je pryč. Miliarda a tři čtvrtiny druhé by teď mohla být České spořitelny. Ve sportu se za způsob, jakým s nimi hodlá naložit, dávají ceny fair play. Ale od Adama…

O zrušení anonymních vkladních knížek se rozhodlo v roce 2002. Jejich majitelé dostali deset roků na to, aby si z nich svoje peníze vybrali. Česká spořitelna, které se týkalo 98 procent veškerých vkladů, nakonec promlčecí lhůtu ještě dvakrát prodloužila. Nejprve o tři roky, pak o další jeden, tedy do konce letošního roku. Přesto v bance zbyly skoro dvě miliardy korun. „Kolegové vtipkovali, že si můžeme koupit důlní rypadlo, Kupkovy obrazy nebo nějakého špičkového fotbalistu. Od začátku jsme ale měli celkem jasno, že nevyzvednuté peníze chceme investovat do veřejně prospěšné aktivity,“ vypráví s úsměvem místopředsedkyně správní rady nadace Depositum Bonum Klára Gajdušková, jak se rodil nápad na založení největší privátní nadace v Česku. Ta dnes hned několika projekty pomáhá zlepšovat úroveň vzdělávání zejména v přírodovědných a technických oborech.

Jak je možné, že si lidé z anonymních vkladních knížek nevybrali tolik peněz?

Necelé dvě miliardy korun na první pohled vypadají jako obrovská suma. Ve skutečnosti se ale jedná o méně než dvě procenta z původní částky 120 miliard, která na anonymních vkladních knížkách byla v roce 2002, kdy oficiálně končily.

A ty zbylé dvě miliardy?

Myslíme si, že nám tu zůstaly, protože lidé vkladní knížku ztratili, zapomněli na ni nebo zemřeli a dědicové o její existenci vůbec nevědí. Další důvod, proč si klienti peníze nevyzvedávají, je ten, že na jejich vkladní knížce zbývá tak málo peněz, že jim nestojí za to, aby se k nám vypravili. Průměrný zůstatek byl na konci letošního listopadu sice 751 korun, ale na jednačtyřiceti procentech všech anonymních knížek není ani 50 korun.

Takže už se se nevyplatilo hledat na babiččině půdě?

To bych zase netvrdila. Nejvyšší nevyzvednutá částka byla kolem milionu korun.    

Kolik peněz si vyzvedli opozdilci, kteří k výběru využili až vaše prodloužené období po roce 2012, kdy už jim původně měly peníze definitivně propadnout?

Od roku 2013 do konce roku 2015 se z knížek vybralo přes 549 milionů. Letos to už bylo kolem šedesáti milionů, přitom v říjnu a listopadu k nám lidé přinesli ještě 6800 anonymních vkladních knížek, ze kterých si vyzvedli 27 milionů.

Jak vznikl nápad, že zbylé peníze dáte do vlastní nadace?

Už někdy v roce 2010 jsme začali přemýšlet o tom, jak s penězi naložit. Podle toho, jak zájem o další výběry klesal, bylo celkem jasné, že nějaké peníze zbydou. Od začátku jsme měli jasno, že si peníze nechceme nechat, byť nám to zákon umožňoval. Řada firem by to možná udělala a mimořádným výnosem by si vylepšila hospodaření. Něco takového ale u nás nebylo vůbec ve hře. Přišlo nám, že bychom měli peníze využít ve prospěch Česka, protože jde o vklady českých občanů, kteří je z různých důvodů nevyzvedli.

Depositum Bonum

Nadaci Depositum Bonum (latinsky dobrý vklad nebo třeba volněji dobře uloženo) založila v roce 2012 Česká spořitelna, aby pečovala o mimořádný výnos z anonymních vkladních knížek, zrušený zákonem. Soukromá instituce se tedy rozhodla neponechat si mimořádný výnos, který jí podle zákona náležel, ale vložit ho do nadace. Ta má za úkol peníze zhodnocovat a využívat je na obecné balho. ti. Nadace Depositum Bonum se s vkladem 1,35 miliardy Kč stala největší nadací v České republice. V závislosti na výši výnosů z nadačního jmění je předpokládaný rozpočet nadace přibližně 20 až 30 milionů korun ročně.

Nechtěli jste zbylé peníze přímo rozdělit mezi už existující charitativní a neziskové organizace?

O této variantě jsme sice chvíli uvažovali, ale nakonec jsme se přiklonili k tomu, že by peníze měly mít jednoznačný samostatný účel v separátní organizaci – nadaci, kterou jsme pro tento účel založili.

Proč jste se rozhodli zaměřit právě na vzdělávání?

Klíčovou roli hrál tehdejší ředitel České spořitelny Pavel Kysilka, který se ve věci výrazně angažoval. Mluvil osobně s několika desítkami osobností veřejného života z nejrůznějších oblastí a zajímal se o jejich názor, jak s penězi naložit. Právě z těchto diskuzí vzniklo rozhodnutí věnovat prostředky na vzdělávání jako na oblast, která je v Česku dlouhodobě podhodnocena, přestože se na její důležitosti všichni shodnou. My jsme se rozhodli primárně pro podporu a rozvoj učitelů, protože právě oni jsou klíčem k tomu, aby děti škola bavila a měly radost z poznání.

Nadace má ale ještě užší zaměření na přírodovědné a technické obory. Z jakého důvodu?

Z pohledu konkurenceschopnosti a ekonomické prosperity Česka je podle nás důležité zaměřit se právě tímhle směrem. Chceme však zároveň působit šířeji už v základním a středním školství a podpořit školy a učitele ve způsobu výuky, který bude je i děti bavit. Byli bychom rádi, kdyby hodiny matematiky, fyziky, biologie i chemie – a nejen ony - v dětech probouzely radost z objevování světa.

Jakým způsobem Nadace Depositum Bonum hospodaří?

Unikátní je, že drtivá většina peněz – jedna a čtvrt miliardy Kč – je vložena do základního jmění. To znamená, že tyhle prostředky podle zákona už nikdy nemůžou sloužit jinému než nadačnímu účelu. Další část peněz z vkladních knížek, zhruba čtvrt miliardy korun, putovala do ostatního kapitálu, takže je likvidnější. Půl miliardy jsme si nechávali jako rezervu pro opozdilce, kteří by ještě peníze v posledních letech ze svých knížek chtěli vybrat.

Jaký je rozpočet projektů, kterým se nadace věnuje?

Peníze na jednotlivé projekty generujeme ze zhodnocení základního jmění nadace. V době, kdy jsme nadaci zakládali, tyto peníze vydělávaly dvacet až třicet milionů korun ročně. Mezi tím se však situace na trzích dramaticky změnila a kvůli nízkým úrokovým sazbám jsme teď rádi za osm až deset milionů z výnosů. K financování projektů tak využíváme i ostatní kapitál nadace.

Klára Gajdušková

Klára Gajdušková

Od září 2015 vede program sociálního bankovnictví České spořitelny, který má za cíl přinést speciální péči, pozornost a financování firmám a neziskovkám se sociálním přesahem, umožnit jim tak růst a rozšiřovat nabídku a pozitivní dopad na českou společnost.

Má zkušenosti z oblasti komunikace, sociálně prospěšné oblasti a s realizací nových projektů a programů. Pod jejíma rukama vznikala v České spořitelně od roku 2000 profesionálně fungující firemní komunikace, velké úsilí vložila také do řízení reputace banky, společenské odpovědnosti firmy a dvou velkých nadací – je předsedkyní správní rady Nadace České spořitelny a místopředsedkyní Nadace Depositum Bonum, u jejíhož zrodu v roce 2012 stála.

Před příchodem do České spořitelny pracovala v médiích, byla redaktorkou České tiskové agentury a reportérkou Thomson Reuters. Studovala angličtinu a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, andragogiku na Univerzitě Jana Ámose Komenského a psychologii na La Salle University ve Filadelfii.

Startovali jste projektem Elixír do škol, který dodnes považujete za svou vlajkovou loď. Jak celý projekt zpětně hodnotíte?

Jde o program zaměřený na výuku fyziky. Jeho důležitou součástí je vznik regionálních center, dnes jich je po republice už jednadvacet, ve kterých se pravidelně každý měsíc scházejí učitelé z různých škol a měst a vzájemně sdílí své zkušenosti s výukou. Centra vytvářejí komunitu motivovaných učitelů a také pomáhají zkvalitňovat výuku. Každé centrum má k dispozici i pomůcky na fyzikální pokusy, které si učitelé můžou půjčovat do svých škol, protože by si je jinak z finančních důvodů nemohli dovolit. Protože centra mají velký ohlas, přidali jsme k nim letos třináct tzv. „létajících center“ – méně pravidelná setkávání učitelů v odlehlejších regionech. Létající centrum je postaveno na místním organizátorovi, který osloví učitele a zajistí prostory pro setkání. Vlastní program zajišťuje lektor – vedoucí některého ze stálých regionálních center. Nadace hradí pronájem učebny, dohodu o provedení práce pro místního organizátora a lektora i cestovné a drobné výdaje.

Druhá součást projektu Elixír do škol byly Tandemy. Zaměřili jsme je na párovou výuku – propojili jsme šikovného fyzikáře a studenta matematicko-fyzikální nebo pedagogické fakulty, kteří se společně podíleli na výuce. Spokojení byli všichni: učitelé – protože měli možnost na svou třídu a její výuku pohlížet s větším odstupem, studenti – pro ně to byla skvělá zkušenost a praxe, i děti – které tento styl vyučování bavil. Letos jsme tento model postupně převedli do dalšího pilotního projektu Učitel na život.

A co ostatní projekty?

Podpořili jsme například projekt H-mat, což je didaktika pro výuku matematiky podle profesora Milana Hejného. Dnes už se podle této metody učí na třetině základních škol. Děti si díky tomu můžou matiku zamilovat, takže pro ně přestane být strašákem.

Velmi důležité navíc je, že se u tohoto projektu podařilo dosáhnout na finanční nezávislost, tedy H-mat může fungovat na klasické podnikatelské bázi. Díky ziskům z učebnic a školení pro učitele nás už nebude v dalších letech potřeba. To je obecně princip, který bychom rádi replikovali i v dalších projektech – najít nebo vytvořit inovativní přístup, nějakou dobu ho hýčkat, pomoci mu vyrůst a pak ho poslat na trh a věnovat se zase něčemu dalšímu. Věřím, že podobné by to mohlo být i s projektem Elixír do škol. Rádi bychom vytvořili model, který by mohl fungovat napříč celým vzdělávacím systémem.

V čem by se podle vás mělo naopak fungování nadace zlepšit?

Vždy je co zlepšovat. Zatím se nám nedaří vzbudit širší povědomí o tom, že nadace existuje a co vlastně dělá. V odborných kruzích jsme dobře známí, ale u veřejnosti prakticky nikoli. A také máme určitě prostor více spolupracovat s dalšími hráči na poli vzdělávání. Práce – i když příjemné – nás tedy čeká dost.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+19
Ano
Ne

Diskuze

8. 1. 2017 | 19:24

Jak Spořku nemusim, tak tohle je fajn. více

7. 1. 2017 | 7:25 | Mirka M.

Jako soucast verejnosti jsem o cinnosti nadace opravdu nevedela. Clanek jsem precetla s chuti a s radosti. Skvela myslenka, zasluzna prace! více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Veřejný dluh, Fondy high yield, Globální depozitní certifikáty, starobní důchod, euro, podvod, inflace, kurzy měn, práce na směny, Prague Tribune, metanol, vincenzo scoppa, Komise pro obchodování s komoditami, kabotáže, altria, Jiří Janeček, silniční daň, obchod s informacemi

JDMH0NDA, JET11111, 2AF9955, 1H95869, 2L26961

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2017 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK