Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Český systém penzijního připojištění je divný II.

Český systém penzijního připojištění je divný II.
Co si Vladimír Bezděk myslí o garancích výnosu, které obsahují některé penzijní systémy ve světě? Co je podle něj "shnilého" v tuzemském systému penzijního připojištění? A proč mají pojišťovny problém se stanovením reálných anuit, tedy doživotních důchodů? Přečtěte si dokončení našeho rozhovoru.

Peníze.CZ: Kdesi jsem četl argument, že s poklesem podílu pracovníků na celkové populaci se finanční kapitál může stát relativně zbytečným. Mohl byste to vysvětlit?

Vladimír Bezděk: O tom se vede teoretická debata, zatím to nelze, a ještě tak deset patnáct let ani nepůjde, empiricky ověřit. Podívejme se na to optikou jedné ekonomiky, např. Německa, tedy velkého evropského hospodářství. Tato ekonomika stárne. A byť třeba ne tolik jako jiné státy - ovšem ve vyšší míře než my - mají v důchodovém systému kapitálové pilíře. Sice dobrovolné, ale mají. Němci tam spoří, dvacet, třicet i čtyřicet let. Dosud převládal tok peněz do fondových systémů, protože se spořilo, fondy měly peníze, investovaly je, zhodnocovaly. Ale tím, že budoucích důchodců bude stále víc, se to otočí. Ekonomicky aktivních totiž bude méně a méně, tím pádem bude přitékat méně peněz a naopak víc a víc lidí bude chtít peníze čerpat zpět. To tedy povede k tomu, že zájem o finanční investice by mohl relativně klesat, protože peněz pro ono finanční uplatnění bude méně. Protože bude málo ekonomicky aktivních, bude tím pádem nižší nabídka práce. Bude se tedy měnit poměr mezi prací a kapitálem, což by mohlo, resp. podle teorie mělo, ovlivnit relativní cenu práce a kapitálu. Relativní cena kapitálu je přitom výnosová míra, a jestliže tedy kapitálu bude, ve vztahu k práci, relativně více, mohlo by to vést k tomu, že jeho cena, resp. finanční výnosy celosvětově klesnou. Ale jak jsem říkal, o tom se zatím vede debata jen teoreticko-akademická.

V literatuře se také uvádí, že při sledování výnosnosti průběžného a fondového systému začal mít od 70. let např. v Japonsku nebo USA navrch kapitalizační pilíř. Výnosnost z kapitalizace začala být vyšší než tempo růstu mezd. V ČR je ale výnosnost třetího pilíře, tedy penzijních fondů, velmi nízká, sotva nad inflací. Jaké jsou podle vás hlavní příčiny?

Zdroj: europortal.cz

Hlavní důvod je, že systém penzijního připojištění u nás je divný. Správci fondů totiž musejí garantovat klientům, že meziročně, tedy v období jednoho roku, nedojde k poklesu nominálního zůstatku jejich účtů. A to i kdyby na světových trzích doslova čert na koze jezdil. To znamená, že i při neexistenci regulí omezujících investiční možnosti fondů jejich správci nikdy nebudou investovat třicet nebo čtyřicet procent do akcií. Všichni budou z osmdesáti nebo devadesáti procent využívat vládní dluhopisy, dluhopisy zemí OECD atp. Prostě se bojí krátkodobých turbulencí. Tato nesmyslná záruka by měla být zrušena. Nebo by se alespoň měla výrazně rozšířit délka horizontu, třeba na nějaký pětiletý klouzavý průměr, což už dává šanci trochu balancovat.
Druhý velký problém je, že peníze účastníků nejsou oddělené od majetku správcovské společnosti. Co je důsledkem? Lidé vloží do fondu peníze, které, protože jsou investované na trzích, vytvoří nějaký investiční zisk. Od tohoto zhodnocení se odečtou náklady správcovských společností a zůstane zisk. A ten se dělí následovně: 5 procent do rezervního fondu, maximálně 10 procent přímo správcovské společnosti a 85 procent zisku se přemístí ve formě zhodnocení na účty účastníků. Jinými slovy, na rozdíl od klasických vzájemných fondů ve světě je tady jen 85 procent nějakého zisku. Navíc je problém v tom, že se tu odečítají náklady, které by třeba jinde odečtené být nemohly. Protože u nás to funguje jako akciová společnost, ne jako podílový fond. Takže výsledné české číslo míry výnosu penzijních fondů v žádném případě není srovnatelné se standardními čísly ve světě. Dalo by se tedy říct, že za těchto podmínek je dosažená úroveň zhodnocení tuzemských penzijních fondů malý zázrak.

Zákonem stanovená záruka, že meziročně nedojde k poklesu zůstatku klientů na účtu, je tedy podle vás nesmyslná. Co si potom myslíte o podobném prvku slovenské penzijní reformy, který nařizuje správcovským společnostem hospodařit tzv. na benchmark, tedy vykazovat výsledky vůči konkurenci?

Tenhle prvek lze najít i v jiných penzijních systémech, například ve Švýcarsku. Můj osobní názor je, že podobných garancí by mělo být co nejméně. Nezvyšují totiž dlouhodobě bezpečnost ani výnosnost produktu. V ekonomii platí, že vždycky je něco za něco. Představa některých lidí o tom, že se do zákona vloží garance a ta pak prostě bude daná, je poněkud úsměvná. Ono to samozřejmě v praxi nějak fungovat bude, ale především tím "stádním" způsobem. Takže všechny subjekty ve strachu, aby právě ony nebyly tou černou ovcí, budou z 95 procent investovat úplně stejně a velmi konzervativně.

Jak funguje anuitní trh?

Co je "Bezděkova pracovní skupina"?
Na jaře 2004 se předsedové politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR dohodli, že se pokusí problém penzijního systému řešit společně. Byl ustanoven tzv. Tým expertů, složený ze zástupců politických stran, Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí a úřadu vlády. Tento tým zvolil do funkce koordinátora pro přípravu podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě Vladimíra Bezděka z ČNB, který se důchodovou problematikou dlouhodobě zabývá. Ten vytvořil pracovní skupinu, která na přípravě podkladů pracuje. Proces tvorby těchto materiálů je transparentní a veřejný, kdokoliv se může zapojit na základě předem dohodnuté spolupráce, či jej sledovat a komentovat prostřednictvím postřehů k výstupům publikovaným na webu (www.reformaduchodu.cz).
Problém, který budou muset na Slovensku teprve řešit, je vyplácení anuit, neboli doživotních důchodů. Dodnes se ale neví, jaký přesně bude princip, na Slovensku navíc neexistuje trh s anuitami. Jak vůbec takový anuitní trh funguje, aby důchody byly inflačně indexované, tzn. aby důchodci dostávali reálné peníze?

Technicky není problém vypočítat anuitu, která bude doživotně v nominální hodnotě konstantní, tedy že nebude docházet k žádné indexaci. A stejně tak není problém vypočítat anuitu, která se každý rok bude zvyšovat o předpokládanou inflaci, nebo dokonce i o určitý reálný růst. Existuje na to vzorec. Takže si dosadíte, že inflace bude třeba 2 procenta každý rok a růst reálné mzdy tolik a tolik. Problém naopak je, že v reálném světě pojišťovna neví, kolik to skutečně bude. Ona se může trefit, ale taky nemusí. Jinými slovy pojišťovna do výpočtu anuity musí zakomponovat své vlastní pojištění se proti tomu, že udělá chybu v klíčových předpokladech. To je pochopitelně něco, co se od anuity odečítá. A zase jsme zpátky u toho, že nic není zadarmo.

Podle materiálů vaší expertní skupiny jste právě o anuitách jednali s Českou asociací pojišťoven. O čem konkrétně jednání bylo?

Potřebovali jsme se opřít o expertní názor. Jak jsem právě řekl, ve chvíli, kdy se po 40 letech spoření rozhodnete pro čerpání anuity, se objeví ten problém, že anuita něco stojí. Nejde jen o reálné administrativní náklady, ale i o to již zmiňované pojištění pojišťovny proti tomu, že ve svých předpokladech udělá chybu. Pojišťovna si pochopitelně musí dát pozor, aby ji to nezruinovalo. Potřebovali jsme zjistit, kolik je tedy nutné odečíst, nebo jak ty náklady vyjádřit. Jestli jednorázově nebo určitým procentem naspořené sumy či nějak úplně jinak. Ani v literatuře jsme nenašli mnoho materiálu na toto téma. V jedné americké studii, která vycházela ze srovnání zhruba 7 zemí, stojí, že celkové náklady pojišťovny, tedy i včetně onoho "pojištění", není více než 10 procent sumy, kterou si jedinec naspořil a ze které se počítá anuita. Představitelé ČAP se na základě zkušeností jejich institucí domnívají, že by mohlo stačit jednorázově 5 procent z celoživotně našetřené sumy. My jsme pak do našeho modelu zadali konzervativních 7 procent.

Dluhopis uznání a kompenzační penze

Velký problém, o kterém se rovněž vášnivě diskutuje, jsou tranzitivní, tedy přechodné náklady coby doprovodný faktor penzijní reformy. Existují ovšem nástroje, pomocí nichž je možné tyto náklady minimalizovat, jsou jimi například tzv. dluhopis uznání a kompenzační penze. Mohl byste tyto pojmy vysvětlit?

Dluhopis uznání zavedli v Chile, pak byl tento prvek převzat i jinými státy. Jestliže dojde k reformě, vždy bude skupina ekonomicky aktivních, kteří měli už v původním systému určité sliby, mluvili jsme o tom před chvílí. Nová koncepce ovšem může být taková, že tito lidé nebudou dostávat důchod nějaký čas podle starého a zbytek podle nového systému, ale už jen podle nového systému. Je jim ale zároveň do výše nového důchodu určitým způsobem započtena hodnota těch slibů ze starého systému a instrumentem k tomu je právě dluhopis uznání. Tito lidé tedy při odchodu do důchodu dostanou například státní dluhopisy s určitým výnosem, které kopírují to, že např. 10 let platili do starého systému. A kompenzační penze je životní anuita.

Jedno z kritérií, ze kterých váš tým při svých výpočtech vychází, je rozložení portfolia fondu. Vaše rozložení je z 50 procent akcie a z 50 procent dluhopisy, což podle vás dává průměrný reálný výnos 3,5 procenta. Některé hlasy vás kritizují za to, že to je přehnaný odhad.

Jsem rád, že se na to ptáte, protože tito kritici si neuvědomují jednu věc. Co je důležité při hodnocení výnosnosti penzijního fondu? Čistá míra zhodnocení. To je hrubá míra, kterou dostanete na finančních trzích, v našem případě oněch pro někoho vysokých 3,5 procenta, ale ještě musíte odečíst administrativní náklady. My počítáme s dost vysokými administrativními náklady ve fázi spoření jednotlivce do fondu, ve výši 2 procent aktiv systému, což ve srovnání například se Švédskem je přibližně 2,5krát tolik. Lze tedy říct, že jsme možná lehce optimističtí ohledně hrubé míry výnosnosti, ale jsme velmi pesimističtí pokud jde o náklady. A toto když zkombinujete dohromady, dostanete čistou dlouhodobou míru výnosnosti pouze 1,5 procenta reálně, což je dost málo. Dokonce, když se podíváte na projekci HDP reálného růstu meziročně, kterou máme v makroscénáři, je to výrazně níž, než je dlouhodobé průměrné tempo růstu HDP. Což v našem modelu odpovídá tempu růstu reálného vybraného pojistného. Takže byť jsme byli obviňování z toho, že makroscénář byl nastaven, tak aby preferoval fondové systémy, ve finále je naopak "penalizuje".

Na vašich internetových stránkách jsem našel také informaci, že se chystáte využít průzkum veřejného mínění, konkrétně omnibusový výzkum. Jeho tématem bude volba jednotlivce v důchodovém systému, tytotedy možnost zvolit si částečné snížení odvodů na pojistné a "ušetřené" peníze vložit do fondového pilíře. Tyto prvky obsahují návrhy US-DEU, KDU-ČSL a ODS. Lapidární otázka: má v tomto případě průzkum smysl?

Určitě to není dobrý nástroj na předpovídání, ale právě s touto volbou jsou velké problémy. Lámeme si hlavu s tím, jak to solidně uchopit. Neexistují pro to žádná data. Neznáme distribuci míry úspor podle příjmu a věku, neexistuje, takže nevíme, kolik v průměru spoří 40letý muž či 30letá žena s příjmem x nebo y. Jenže to je pro volbu klíčová věc! Zvlášť když je s tím spojená povinnost "přifinancování", lidé tedy musejí někam sáhnout, a buď ty peníze mají, anebo ne. A i kdyby je měli, tak ještě nevíme, jestli by to chtěli udělat. Protože pokud má někdo 5 procent úspor, bude ochoten z toho vzít 4 procentní body a uložit je na 30 let? S tím, že to jsou téměř všechny jeho úspory, které navíc mnohdy hrají poměrně důležitou roli pohotovostních peněz?
My jsme samozřejmě schopni udělat technicky slušný model, ale nemáme ho čím dobře naplnit. Jenže taky nemáme 2 milióny korun na velký průzkum trhu. A v téhle situaci jsme si řekli, že omnibus sice není žádný zázrak. Je to málo důvěryhodná informace, ale díky alespoň za ni.

Vladimír Bezděk
Vystudoval VŠE v Praze, obor finance. Od listopadu 1997 zaměstnán v ČNB. Nejprve v Institutu ekonomie ČNB, později v Sekci měnové jako analytik fiskální politiky. Poté působil jako poradce člena Bankovní rady,  od podzimu 2003 na pozici koordinátora výzkumu v oblasti fiskální politiky v Samostatném odboru ekonomického výzkumu. V letech 1998-1999 absolvoval studijní pobyt na univerzitě v Manchesteru v UK. Od července 2004 dočasně přidělen na Úřad vlády ČR, jmenován vládou ČR koordinátorem přípravy podkladů pro rozhodnutí o penzijní reformě.

Myslíte si, že sestavení Týmu expertů pomůže vyřešit problém české důchodové reformy? Pokládáte Vladimíra Bezděka za odborníka "na slovo vzatého"? Je i podle vás český systém penzijního připojištění divný?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+1
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

30. 3. 2005 18:00, Jirka

...pokračování

Úspory znehodnocuje inflace. Ta je způsobena snahou bank regulovat spotřebu. Je taková regulace zapotřebí? Mám pocit, že tuto zvláštní ekonomickou pomůcku vymysleli lidé, kteří chtěli, aby cena věcí v čase rostla, aniž by se zvyšovala jejich reálná hodnota. Ostatně znehodnocení inflací není totéž, jako znehodnocení úrokem, který bychom mohli získat, kdybychom volné peníze uložili na úročený účet, kde se zhodnotí o část úroku z úvěrů. A takové zhodnocení lze zajistit uložením právě na odpovídající účet.

Úspory významněji než inflace znehodnocuje růst mezd, neboť kupní síla mezd je dorovnávána růstem cen na trhu, ale úspory rostou pouze o úrok. Růst mezd bývá odůvodňován opět inflací, růstem produktivity práce a snahou dohnat mzdy v západních zemích. Vytváří však inflace hodnoty? Myslím, že z nich spíše ujídá. Proč tedy o inflaci zvyšovat mzdy? Růst produktivity práce je důvodem pro růst mezd. Jeho míru však může posoudit pouze trh. Tam se pozná, zda nejde pouze o urychlení výroby na úkor kvality, nebo báje a pověsti odborových předáků. Aby za stejnou práci byla stejná mzda bez ohledu na zemi, kde je pracoviště nebo odkud pochází pracovník, je nutné otevřít trh s prací, zbožím i službami v globálním měřítku. Jinými slovy: vlády všech zemí - ruce pryč od ekonomiky! Dokud se toto nezmění, budou se důchodci muset smířit s tím, že dožijí tam, kde celý život pracovali. Nebo alespoň v zemi s podobnou životní úrovní.

Pak už jen půjde o to, abychom si uložili během aktivního života dost, aby doživotní anuita za něco stála.

Reagovat

 

+28
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jirka 30. 03. 2005 17:28)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

31. 3. 2005 12:25, Jirka

Právě o tu složitost mi jde. Zejména o tu umělou, kterou lidstvo do problémů vnáší vymýšlením nesmyslů. Nač míč narovnávat vymýšlením háčků či přísavků, za které budou do všech směrů tahat zřízenci pod vedením koordinátora vybaveného počítačem? Stačí jej jen zašít a použít hustilku.

Reagovat

 

-8
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř) 31. 03. 2005 09:42)

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

2. 4. 2005 | 14:37 | Bernard Bolzano

Pane Bílku, máte pravdu, teoreticky lze do rezervního fondu odvést i 100% zisku. Je vidět, že se o problematiku zajímáte. Z tohoto pohledu jistě musíte být ale panem Bezděkem nadšen - přesně pojmenovává největší problém českých...více

31. 3. 2005 | 12:25 | Jirka

Právě o tu složitost mi jde. Zejména o tu umělou, kterou lidstvo do problémů vnáší vymýšlením nesmyslů. Nač míč narovnávat vymýšlením háčků či přísavků, za které budou do všech směrů tahat zřízenci pod vedením koordinátora...více

31. 3. 2005 | 9:42 | Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)

...je dobré, že nad věcí přemýšlíte, byť o mnohém bychom spolu jistě polemizovali. Na to zde však není prostor. Říká Vám něco už jednou prokopnutý míč? Že když se ho snažíte potom narovnat do původní kulaté podoby, tak...více

30. 3. 2005 | 18:00 | Jirka

...pokračování
Úspory znehodnocuje inflace. Ta je způsobena snahou bank regulovat spotřebu. Je taková regulace zapotřebí? Mám pocit, že tuto zvláštní ekonomickou pomůcku vymysleli lidé, kteří chtěli, aby cena věcí v...
více

30. 3. 2005 | 17:28 | Jirka

V odpovědi na první dotaz článku mne zaujal problém změny ceny kapiltálu. Je zřejmé, že obrovské sumy peněz ukládané na budoucí důchody do fondů či přímo na kapitálový trh individuálními investory poženou nejprve ceny cenných...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Výpočet ceny podílového listu, OTC trh, Racionální očekávání, psd2, bankovnictví, start-up, miroslav uďan, lukáš kovanda, Úsvit, zpravodajský server, swapy, porotce, střední délka života, hatchback, Bezriziková výnosová míra, přestupky, Kreditní karty, cílový fond

2SA1086, 1SR2404, KIJ6339, 2J19393, 6A50011

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK