Reforma penzí nemusí být hra s nulovým součtem

Reforma penzí nemusí být hra s nulovým součtem
Výsledkem reformy penzí by měl být smíšený systém, sestávající z paušálního státního důchodu a toho, co si každý naspořil ve fondu. Standardně se počítá s tím, že se do systému nejprve zapojí pouze mladí, to ale přináší významné problémy. Lepším řešením se jeví zapojení naopak pouze starších, významným plusem je pak flexibilita reformy.

Musíme si nejdříve ujasnit cíle. Těmi jsou v první fázi:

  • stabilita státního důchodového účtu,
  • udržení reálné úrovně důchodů,
  • nezvyšování pojistného.

Ve druhé fázi by mělo přijít snižování pojistného, což umožní zároveň vyšší důchody tomu, kdo ušetřené peníze použije na tento účel (např. dobrovolně se připojistí nebo se zajistí jinak - investováním do podílových fondů, koupí nemovitosti, dobře vychovanými dětmi ...).
Stabilita státního důchodového účtu je základní podmínkou. Jinak bez ohledu na cokoli buď budeme na důchody doplácet všichni - stát se zadluží a zaplatíme to (zejména mladá generace) formou daní, nebo budou muset být nižší důchody. Zvýšením pojistné sazby se nic nevyřeší.

 Reforma a teorie her

Existují změny důchodového systému, kterou jsou podle teorie her tzv. "hrou s nulovým součtem". Jsou definovány tím, že to, co jeden získá, druhý ztratí. Typickým příkladem je přechod na systém NDC: lidé s vyššími příjmy získají vyšší důchody než dnes, lidé s nižšími příjmy buď získají nižší důchody nebo - pokud se budou nižší důchody nějak vyrovnávat - uhradí ztrátu všichni daňoví poplatníci, protože bude nutné doplácet chybějící peníze ze státního rozpočtu. Problém je v tom, že k rozdělování je k dispozici stejné množství peněz. K tomu si můžeme přidat, že pokud má být důchodový účet vyrovnaný, bude průměrný důchod nižší než v dnešním systému a pojistnou sazbu nebude možné snížit ani v budoucnosti.

Existují ovšem také hry s nenulovým součtem, a to několik druhů. Do hry může vstoupit nějaký vedlejší - nikoli přímo finanční - zisk. V oblasti důchodů by tomu odpovídala např. reforma, kdy se změní systém tak, že sice vznikne deficit, který budeme muset - ovšem zároveň budeme schopni - splatit, ale následně se systém vyrovná a dál už bude fungovat bez problémů. Vedlejším ziskem je pak stabilita a pocit jistoty.

Dalším typem je hra, kdy jeden získá, druhý sice ztratí, ale méně - součet zisku a ztráty není nula. Ideální je pak ten typ, kdy jeden získává, ale druhý neztrácí. V ekonomii se tomuto způsobu říká paretovská efektivita: "Není objektivně dobré, jestliže si může jeden subjekt polepšit, aniž by si jiný pohoršil." V případě našeho důchodového systému dosahujeme dokonce druhé úrovně: "Ještě horší je zakonzervování stavu, ve kterém by si mohli polepšit všichni", resp. měli bychom umožnit, aby si mohli polepšit všichni.  A vlastní dodatek: Kvůli zakonzervování si nakonec pohoršit všichni.
Důchodová reforma tohoto typu by musela zajistit minimálně stejné důchody jako dnes bez zvýšení pojistné sazby (nikdo neztrácí). Zároveň pak alespoň onu stabilitu systému, v lepším případě (po nějaké době) i možnost snižování pojistné sazby (všichni získávají).

Je nasnadě, že řešením není pouhý nárazový přechod na smíšený systém (zavedení kapitálového pilíře). Je to proto, že by výpadkem pojistného v průběžné části vznikl deficit, který by nebylo možné lehce splatit (pokud by část pojistného do kapitálového pilíře byla dostatečně vysoká) nebo by vznikl deficit sice nižší, ale mnohem dlouhodobější (pokud by byla nízká). V obou případech by pravděpodobně došlo ke zhroucení systému dříve, než by se ho podařilo zachránit. Bylo by to možné pouze v případě, že bychom měli finanční rezervu na reformu - tu ale nemáme, naopak jsme zadluženi po uši. (Být připraveni jako Švédové, měli bychom na účtu "reforma" bilion Kč. V USA začali chystat reformu v době, kdy byl systém v přebytku, mohli tedy plánovat fondovou část s nízkým pojistným, protože měli čas - my ho nemáme.)

Postupná reforma

Vylučovací metodou jsme tedy dospěli k tomu, že můžeme začít pouze s postupnou (částečnou) reformou - zapojí se pouze určitá část plátců pojistného, bude tedy nižší výpadek pojistného.
První možností je dobrovolná účast v novém systému ("opt-out"). To může mít dva problémové důsledky: Prvním je, že se zapojí pouze lidé s vyššími příjmy, takže výpadek pojistného bude vyšší, než co se ušetří na důchodech (vzhledem k redukci při vypočítávání státních důchodů). Druhým je nebezpečí (které nelze spočítat), že se zapojí mnohem více lidí, než očekáváme a ve skutečnosti bude počáteční výpadek pojistného příliš vysoký (stalo se v Maďarsku, také tam pak museli odložit druhou plánovanou etapu reformy).

Druhá možnost je ta, která je při přechodu na smíšený systém považována za standardní: zapojení mladých. Je to sice logické, vzhledem k efektivitě dlouhodobého kapitálového spoření, jinak jde ale v čisté podobě o reformu nesmírně nákladnou (MPSV spočítalo náklady cca 2 biliony), protože trvá dlouho (při zapojení lidí pod 35 let by trvalo 30 let, než by začaly být vypláceny první nižší státní důchody). Navíc diskriminuje starší ročníky (v Maďarsku prohlásil Ústavní soud nemožnost zapojení starších za diskriminační). Muselo by tedy být zapojení starších umožněno alespoň dobrovolně, a pak se dostáváme opět k tomu, že nevíme, kolik lidí se zapojí celkem a příp. musíme počítat s tím, že to budou pouze ti s vyššími příjmy - tedy totéž, co je popsáno výše.

Metoda komplementární konverze

Důchodová reforma podle analytiků

Před krátkým časem jsme vám představili koncepce důchodové reformy podle parlamentních politických stran (včetně hodnocení odborníků).
V rámci pokračování projektu vás chceme seznámit s některými dalšími recepty na ozdravení penzijního systému, tentokrát z dílny analytiků. Toto "druhé kolo" odstartoval Ondřej Schneider svým obecnějším zamyšlením, pokračovali jsme představením návrhu z dílny autorů kolem bývalého ministra financí Jiřího Rusnoka, dnes je na řadě koncept Kateřiny Havlíčkové z Institutu analytických studií.

Tento způsob reformy počítá s opakem: zapojením pouze starších. Není to diskriminační (na každého přijde řada), je předem známo, kolik lidí se zapojí = jaký bude výpadek pojistného a hlavně: reforma je flexibilní. Mladší ročníky se zapojují podle vývoje situace - je-li ekonomika v pořádku, vyšší růst HDP, produktivity, mezd, slušné výnosy fondů - zapojují se dříve, je-li tomu naopak, prostě se zapojí později. Stačí stanovit, jaký výpadek pojistného si můžeme na začátku dovolit. Nevýhodou je nižší počáteční efektivita kratšího spoření, protože výnosy díky složenému úročení rostou exponenciálně.

První důchodci by dostávali "nové" důchody po čtyřech až pěti letech - od té doby by deficit státního účtu klesal až k vyrovnání. Jakmile by se přehoupl do přebytku, zapojil by se další ročník. Po skončení transformace bychom měli smíšený systém, sestávající z paušálního státního důchodu ("flat rate") ve výši rovné dávky a toho, co si každý naspořil ve fondu. Státní část jako prvek solidární, fondová zásluhový.

Důchody ze současného průběžného systému se by se snižovaly postupně podle toho, jak poroste průměrná anuita. Nešlo by tedy na rozdíl od ostatních metod o administrativně určený pokles státní části důchodu (návrhy předpokládají pravidelné snižování o předem dané procento), pokles státní části důchodu by doplňoval zvyšování kapitálové části podle skutečného stavu. Systém by byl nastaven tak, aby osoba s celoživotně průměrným vyměřovacím základem (v roce 2003 cca 15 200 Kč) a průměrným počtem odpracovaných let, ukládající pojistné u fondu s průměrným výnosem, měla stejně vysoký součet státní části důchodu a anuity z fondu, jako by byl její důchod podle současných pravidel. To znamená, že ten, kdo má vyšší příjem, by měl důchod vyšší než dnes. Naopak ten, jehož příjem je nižší, by měl i nižší důchod, díky výnosům na skutečném účtu u fondu by však rozdíl byl mnohem menší než v systému NDC a stále by se snižoval. Během transformačního období by bylo třeba tento rozdíl dorovnávat, aby nikdo nebyl reformou poškozen.


A: Zaměstnanec s průměrnou mzdou
B: Zaměstnanec se střední mzdou (medián)
)

Parametry výpočtů najdete na tomto místě.


Dorovnání důchodů nízkopříjmových skupin

Pro dorovnávání by stačilo převedení peněz z daňových úlev na životní a penzijní pojištění na příspěvek k tomuto povinnému pojištění. To by znamenalo především, že se přestanou podporovat bohatí (většina těchto odpočtů jde ve prospěch osob s vysokými příjmy). Zároveň by tato podpora dorovnala nižší důchody nízkopříjmových skupin bez dalších nároků na státní rozpočet. (Navíc by šlo o krok směrem k zjednodušení daňového systému bez výjimek.) Možností, jak to udělat, je víc, např. peníze ušetřené z daňových úlev ukládat ve zvláštním fondu, ze kterého by se penze dorovnávaly (nejlevnější varianta, nikoli jediná možná). Úplně nejjednodušší by bylo propojit to se zaváděním rovné dávky (o rovné dávce více v článku Rovná dávka není nesmysl). Část rovné dávky je totiž z principu určena na důchodové připojištění.

Odhadovaná doba transformace je 25 až 35 let za předpokladu, že by současné pojistné do průběžného systému bylo sníženo zpočátku o 7 procentních bodů (z dnešních 28) a ty byly určeny pro spoření do kapitálového pilíře. Není ovšem nutné vědět přesně, kdy by byla transformace ukončena. Metoda je značně flexibilní a je možné se přizpůsobovat vývoji situace. Zapojí-li se nejdříve starší ročníky (nad 40 let) a postupně mladší, až budou do fondů spořit všichni a bude-li se pojistné na státní část snižovat vždy, když to bilance státního důchodového účtu dovolí, může reforma proběhnout s minimálními náklady (cca 20 miliard, záleží na navazujících opatřeních). Pochopitelně, pokud by existovala rezerva na reformu alespoň taková, jakou mají Slováci, mohlo by se postupovat razantněji a přechodné období by bylo kratší. Opět platí, že pokud by se důchodová reforma propojila se zaváděním rovné dávky, byla by podstatně rychlejší.

Dokončení článku najdete na našich stránkách zítra, tedy ve čtvrtek 16. 9. Bude o tom, zda by tento způsob penzijní reformy znamenal nějaké ztráty, zda by mělo být spoření do fondů povinné nebo o výhodách smíšeného systému obecně.

Autorka působí v Institutu analytických studií.

Co si myslíte o návrhu Kateřiny Havlíčkové po přečtení první části článku?

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+6
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 39 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

16. 9. 2004 15:04, rezjir

Vzdyt jám Vám nebráním - ani v rámci svého návrhu - na to slozené úrocenínekoho nalákat, tj. v rámci dobrovolného penzijního pripojistení.

Zobrazit celé vlákno

+74
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

16. 9. 2004 12:00, rezjir

To, ze by Vám CML vybral zrovna pana Doudum, by predstavovalo velmi okrajovou moznost, kdyby jste si do systému predem zadal, komu chcete predevsím platit, napr. rodicum, tetickám, strýckum, a pri Vasich prijmech treba i duchod Karla Gotta ci Václava Havla. Pana Doudu by si mohli platit zase jiní Doudové.

Zobrazit celé vlákno

-13
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (39 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Penzijní reforma? Klíčem jsou příspěvky do systému

8. 9. 2004 | James Hyzl Martin Kulhavý Jiří Rusnok

Penzijní reforma? Klíčem jsou příspěvky do systému

Dnešní průběžný systém vyplácí penze i těm, kteří do něj nepřispěli. Máme více a více důchodců, kteří buď neměli děti vůbec a nebo jen velmi málo, což je v příkrém rozporu s úrovní... celý článek

Ideální důchodová reforma?

1. 9. 2004 | Ondřej Schneider

Ideální důchodová reforma?

Hlavní kritérium důchodové reformy je jediné: slušné, bezpečné důchody pro seniory a vypočitatelná a únosná zátěž pro zaměstnané. Důchodový systém bude tehdy správně nastaven, když... celý článek

Penzijní systém není v krizi, tvrdí KSČM

1. 7. 2004 | Martin Zika

Penzijní systém není v krizi, tvrdí KSČM

Druhá česká opoziční parlamentní strana, KSČM, nechce o své vizi penzijního systému prozradit příliš konkrétního. Rozhodně ale odmítá názor, že by současný systém byl neudržitelný,... celý článek

Reforma penzí podle ODS: nápad dobrý, ale...

29. 6. 2004 | Martin Zika

Reforma penzí podle ODS: nápad dobrý, ale...

Uskutečnění návrhu ODS by bylo z ekonomického hlediska za určitých předpokladů nejefektivnější, říkaji analytici. Zároveň ale dodávají, že v politice často bývají předpoklady nedosažitelné.... celý článek

Důchod podle ODS? Kolik si naspoříš.

28. 6. 2004 | Vendula Hilkovičová | 1 komentář

Důchod podle ODS? Kolik si naspoříš.

Občanská demokratická strana má již od roku 1997 připravený návrh řešení důchodového systému. Ten má podle ní kombinovat princip solidarity, o kterou se postará stát, a vlastních zásluh.... celý článek

Partners Financial Services