Vyšlápne expertní tým cestu penzijní reformě?

Jedním z nejvýznamnějších problémů, se kterými se bude muset (nejen) česká společnost v následujících letech vypořádat, je fenomén stárnutí populace, který působí na všechny oblasti závislé na demografické struktuře obyvatel. Mezi ty v prvé řadě patří důchodový systém.
Na jaře 2004 se předsedové politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR dohodli, že se pokusí tento problém řešit společně. Byl ustanoven tzv. Tým expertů, složený ze zástupců politických stran, Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí a úřadu vlády.
Tento tým zvolil do funkce koordinátora pro přípravu podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě. Je jím Vladimír Bezděk z ČNB, který se důchodovou problematikou dlouhodobě zabývá. Ten vytvořil pracovní skupinu, která bude na přípravě podkladů pracovat (členové skupiny viz sloupek vpravo dole). Proces tvorby těchto materiálů je transparentní a veřejný, kdokoliv se může zapojit na základě předem dohodnuté spolupráce, či jej sledovat a komentovat prostřednictvím komentářů k výstupům publikovaným na webu ( www.reformaduchodu.cz ). Koordinátor informuje jednou měsíčně o postupu prací tzv. situační zprávou, která je také umístěna na internetu.

Na finální zpracování jednotlivých zadaných variant předpokládá pracovní skupina časový horizont osmi měsíců. První předběžné výsledky by mohly být k dispozici již koncem roku 2004. Konečným výsledkem práce bude ekonomická analýza jednotlivých reformních variant pro Tým expertů, kterou koordinátor předloží na konci května 2005. Součástí závěrečné zprávy bude srovnání jednotlivých variant, které pracovní skupině zadaly politické strany a dále pak dvě varianty, jež si skupina "zadala sama". Ve zprávě bude také doporučení možného způsobu reformy důchodového systému v ČR. Tato zpráva se může stát podkladem pro politická jednání a z nich plynoucí kroky, které jsou nutné pro faktické provedení reformy důchodového systému (např. úpravy legislativy).

Šéf pracovní skupiny Vladimír Bezděk odpověděl na naše otázky

Zástupci politických stran v pracovním týmu

Členové pracovní skupiny i členové tzv. Týmu expertů jsou uvedeni na našich webových stránkách ( www.reformaduchodu.cz ). Politické strany delegovaly do pracovní skupiny následující zástupce: ČSSD: Martin Fassmann, Miroslav Hiršl KDU-ČLS: Vladislav Minář KSČM: Bohumír Rojíček, Bohumil Svoboda ODS: Vladan Majerech US-DEU: Ivo Ludvík, Stanislav Volák

PCZ: Jaké varianty chtějí zpracovat politické strany, můžete stručně popsat jejich hlavní znaky?
VB: Ve zkratce: ČSSD zadala k analýze NDC systém. ODS rovný důchod, podpořený parametrickými úpravami stávajícího PAYG DB systému. KDU-ČSL zadala kombinaci parametrických úprav stávajícího systému s dobrovolným částečným opt-out (vyvázáním se) z PAYG DB systému. Podobnou variantu zadala i US-DEU, odlišnosti od KDU-ČSL jsou především ve výši % sazby pojistného, které by bylo možno vyvázat z PAYG DB. KSČM uvažuje o parametrických změnách stávajícího systému, jejichž konkrétní podoba bude specifikována v závislosti na výsledcích tzv. základní varianty, tj. budoucího vývoje důchodového systému, pokud by nebyl reformován. Podrobnější informace o jednotlivých zadáních lze získat na výše uvedené webové adrese.

PCZ: Budete politickým stranám zároveň se zpracováním jejich variant předávat i své stanovisko či doporučení k výsledkům těchto zpracování?
VB: Obsahi závěrečné zprávy bude mimo jiné i porovnání výsledků analyzovaných variant. Diskutovat budie taktéž silné a slabé stránky jednotlivých variant, bude-li to u té které varianty relevantní. Zpráva by měla obsahovat i doporučení dalšího postupu v důchodové reformě.

PCZ: Můžete stručně popsat hlavní znaky variant, které si skupina zadala sama?
VB: Varianty, které si pracovní skupina zadala "sama sobě", jsou dvě. Jednak jde o již výše zmíněnou základní variantu, tj. vývoj penzijního systému za předpokladu, že nebude změněna stávající legislativa. Druhou variantou je varianta parametrických úprav stávajícího PAYG DB systému. Tyto varianty jsme si zadali z toho důvodu, že jejich kvantifikace a analýza je nezbytným předpokladi pro analýzu ostatních variant, tedy těch, které byly zadány jednotlivými politickými stranami.

Názory politických stran i odborníků

Pokud vás zajímá, jak chtějí naši političtí představitelé ozdravit tuziský penzijní systém a co si o jejich plánech myslí odborníci, podívejte se na stránku http://reforma.penize.cz

PCZ: Vaše doporučení možného způsobu důchodové reformy tedy bude vycházet z porovnání výsledků jednotlivých variant. Jste si jisti, že tyto varianty jsou "vyčerpávající"? Resp. necítíte absenci i jiných prvků, viz např. návrh týmu koli Jiřího Rusnoka apod.?
VB: Doporučení bude vycházet z provedené analýzy, tj. z analýzy variant zadaných politickými stranami. Samozřejmě, pokud bude někdo paralelně s námi počítat i jiné varianty důchodové reformy, budie se snažit být s takovými skupinami v kontaktu, poskytnout datovou podporu tak, aby jejich výsledky byly co nejvíce srovnatelné s výsledky našimi. Pak je možné začlenit výsledky těchto "paralelních" variant do závěrečné zprávy a zohlednit je nějakým způsobi i případně při formulaci doporučení. Ad "vyčerpávající" výčet variant – asi žádný soubor variant není nikdy plně "vyčerpávající". Naším primárním úkoli je analyzovat varianty, které byly zadány jednotlivými politickými stranami.

PCZ: Jak budete porovnávat výsledky, resp. jaká jsou kritéria? Například když proti sobě bude stát nejlevnější varianta a naopak varianta dražší, která by ovši mohla lidi přinést vyšší důchody. Podle čeho budete dávat své doporučení, která z oněch variant je pro ČR vhodnější?
VB: Pracujie s dvěma druhy kritérií: kritéria makrofinanční, která charakterizují celkovou finanční stabilitu důchodového systému a kritéria mikrofinanční, která se zabývají dopadi důchodového systému na reprezentanty různých příjmových skupin. Je zřejmé, že tato kritéria jdou proti sobě, že zde existuje jistý trade-off. Při formulaci doporučení či hodnocení je dobré pokusit se najít nějakou střední cestu. Těžko lze považovat za dlouhodobě stabilní takový systém, který bude sice finančně vyrovnaný, ale současně bude poskytovat neúnosně nízké celkové důchody. Stejně tak není asi dlouhodobě udržitelný systém, který poskytuje vysoké důchody, ovši na úkor celkové finanční stability důchodového systému.

PCZ: Vaše zpráva "se může stát podkladi pro politická jednání a z nich plynoucí kroky nutné pro faktické provedení penzijní reformy". Znamená to, že o tom, jaké budou případné následné kroky (jednání politických stran a příp. pracovní skupiny o optimální variantě) není rozhodnuto? Přesněji, existuje nějaký plán, co se stane s vaším doporučením možného způsobu reformy penzí? Je už teď jasné, že o něm někdo bude jednat či ho alespoň vezme v úvahu, nebo to je spíše na libovůli zodpovědných osob?
VB: O existenci explicitního plánu nevím. Zrekapituluji-li dosavadní vývoj, lze konstatovat, že na základě návrhu vzešlého z Týmu expertů, který reprezentuje celou šíři politické scény, vznikla dočasná pracovní skupina a dočasná funkce koordinátora. Vláda zajistila formou vládních usnesení finanční prostředky na činnost a celkovou podporu ze strany Úřadu vlády. O přípravě podkladů pro důchodovou reformu je a i nadále bude průběžně informována i veřejnost. Veřejnost má také šanci zapojit se prostřednictvím webu do procesu přípravy podkladů. Předpokládám, že závěry analýzy budou v praxi nějakým způsobi brány v úvahu.

PCZ: Výsledky práce vaší skupiny automaticky neznamenají, že dojde ke shodě a penzijní reforma u nás skutečně proběhne. V či vidíte hlavní přínos této skupiny?
VB: Úkoli pracovní skupiny není politické vyjednávání spojené s důchodovou reformou. Cíli je poskytnout co nejlepší odbornou analýzu jednotlivých zadaných variant důchodové reformy, srovnání jejich výsledků a formulace doporučení. Analýza variant by měla být maximálně objektivní, umožňující co největší srovnatelnost výsledků. Proces přípravy těchto podkladů je transparentní a prostřednictvím webu má každý možnost získat informace o tom, co se děje, a každý má dokonce možnost zapojit se do přípravy těchto podkladů. Ať už formou komentování výstupů pracovní skupiny nebo tím, že si vážní zájici mohou spočítat své vlastní varianty důchodové reformy za využití datové podpory ze strany pracovní skupiny. Transparentnost by se mohla přetavit v širší povědomí o důchodové reformě a celkově vyšší kredibilitu výsledků analýzy. Výhodou z tohoto hlediska může být i přímé zapojení zástupců politických stran do přípravy odborných podkladů a jejich diskuse již v průběhu vzniku těchto materiálů. Tyto aspekty vnímám jako možné přínosy činnosti pracovní skupiny.

PCZ: Znáte situaci ve Švédsku, kde došlo ke zřetelnému kompromisu mezi levicovou a pravicovou částí politického spektra. Co bylo hlavní příčinou tohoto kompromisu a může si z toho ČR vzít nějaké ponaučení?
VB: Hlavní příčinu tohoto kompromisu opravdu neznám a netroufnu si ani dohadovat. Fakti je, že proces politického jednání koli přípravy důchodové reformy ve Švédsku trval dlouho – řadu let a počáteční hodně rozdílné pozice hlavních protagonistů se dařilo postupně přibližovat. Ponaučení si lze vzít asi z každé situace, v tomto případě se, dle mého názoru, nabízí poznatek, že i z počátečních značně rozdílných věcných pozic lze vytvořit životaschopný (politicky i ekonomicky) a dobrý kompromis.

PCZ: Řada okolních států se již k reformě penzí odhodlala. Proč je to podle vašeho názoru u nás takový problém?
VB: Důvodů je asi celá řada. Podle mého názoru hrál mimo jiné roli fakt, že na rozdíl od např. Maďarska či Polska počátki devadesátých let nebyl český průběžný důchodový systém vystaven finanční krizi. Vysoké deficity mohly být v těchto ziích vnímány jako urychlovač poznání potřeby reformy. V ČR byly naopak přebytky pojistného a sazba pojištění se dokonce mírně snížila. Český důchodový systém je také, na rozdíl od "starého" maďarského či polského systému, poměrně homogenní a jednotný, neexistují významné speciální subsystémy pro různé profese či skupiny obyvatel. I toto mohlo v daných ziích zvyšovat potřebu reformy. Potřeba důchodové reformy se v Česku začala široce diskutovat až v posledních několika letech, předtím byl o hrozícím problému informován jen relativně úzký okruh odborníků a závažnost celého problému byla zpočátku občas i bagatelizována, což nepřispívalo k budování širokého povědomí o potřebě důchodové reformy.

Na textu spolupracoval Jiří Šedivý.

Myslíte si, že sestavení Týmu expertů a jeho práce pomůže k započetí prací na důchodové reformě? Budete se podílet, jako veřejnost, na diskuzi této skupiny? Jakým návrhi?