Výpočet životního minima 2024
Rozšířená verze kalkulačky
Další kalkulačky
Interaktivní grafiky
Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla
Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více
Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny
Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více
Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích
Od 1. ledna 2024 čeká na řidiče několik nových dopravních značek. Novelu vyhlášky č. 294/2015...více
Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky
Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více
Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety
Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více
Doporučujeme
Přihlášení k newsletteru
Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.
Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.
Matěj Hollan
aktivista
Petr Němec
právník a mediátor
50,00 %
z 2 duelů
0,00 %
z 0 duelů
Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů
Český systém penzijního připojištění je divný II.
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
30. 3. 2005 18:00, Jirka
...pokračování
Úspory znehodnocuje inflace. Ta je způsobena snahou bank regulovat spotřebu. Je taková regulace zapotřebí? Mám pocit, že tuto zvláštní ekonomickou pomůcku vymysleli lidé, kteří chtěli, aby cena věcí v čase rostla, aniž by se zvyšovala jejich reálná hodnota. Ostatně znehodnocení inflací není totéž, jako znehodnocení úrokem, který bychom mohli získat, kdybychom volné peníze uložili na úročený účet, kde se zhodnotí o část úroku z úvěrů. A takové zhodnocení lze zajistit uložením právě na odpovídající účet.
Úspory významněji než inflace znehodnocuje růst mezd, neboť kupní síla mezd je dorovnávána růstem cen na trhu, ale úspory rostou pouze o úrok. Růst mezd bývá odůvodňován opět inflací, růstem produktivity práce a snahou dohnat mzdy v západních zemích. Vytváří však inflace hodnoty? Myslím, že z nich spíše ujídá. Proč tedy o inflaci zvyšovat mzdy? Růst produktivity práce je důvodem pro růst mezd. Jeho míru však může posoudit pouze trh. Tam se pozná, zda nejde pouze o urychlení výroby na úkor kvality, nebo báje a pověsti odborových předáků. Aby za stejnou práci byla stejná mzda bez ohledu na zemi, kde je pracoviště nebo odkud pochází pracovník, je nutné otevřít trh s prací, zbožím i službami v globálním měřítku. Jinými slovy: vlády všech zemí - ruce pryč od ekonomiky! Dokud se toto nezmění, budou se důchodci muset smířit s tím, že dožijí tam, kde celý život pracovali. Nebo alespoň v zemi s podobnou životní úrovní.
Pak už jen půjde o to, abychom si uložili během aktivního života dost, aby doživotní anuita za něco stála.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
31. 3. 2005 12:25, Jirka
Právě o tu složitost mi jde. Zejména o tu umělou, kterou lidstvo do problémů vnáší vymýšlením nesmyslů. Nač míč narovnávat vymýšlením háčků či přísavků, za které budou do všech směrů tahat zřízenci pod vedením koordinátora vybaveného počítačem? Stačí jej jen zašít a použít hustilku.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Další příspěvky v diskuzi (celkem 9 komentářů)
2. 4. 2005 14:37 | Bernard Bolzano
Tím problémem je neoddělený majetek akcionáře a klientů. Zatím s tím nikdo nebyl schopen nic udělat, ani pan Prouza zodpovědný za tuto problematiku s nějakou pořádnou novelou nepřišel. Pokud se oddělí zmajetek, nadefinuje poplatek za správu maximálně 2% provních 5 let a 1% po zbylou dobu, bude jasné, jak se zisk rozděluje a nějaké hloupé pravidlo 85% bude zcela zbytečné.
Jsem rád, že lidé jako pan Bezděk mají na starost propočty kolem důchodové reformy.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
31. 3. 2005 12:25 | Jirka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
31. 3. 2005 9:42 | Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
30. 3. 2005 18:00 | Jirka
Úspory znehodnocuje inflace. Ta je způsobena snahou bank regulovat spotřebu. Je taková regulace zapotřebí? Mám pocit, že tuto zvláštní ekonomickou pomůcku vymysleli lidé, kteří chtěli, aby cena věcí v čase rostla, aniž by se zvyšovala jejich reálná hodnota. Ostatně znehodnocení inflací není totéž, jako znehodnocení úrokem, který bychom mohli získat, kdybychom volné peníze uložili na úročený účet, kde se zhodnotí o část úroku z úvěrů. A takové zhodnocení lze zajistit uložením právě na odpovídající účet.
Úspory významněji než inflace znehodnocuje růst mezd, neboť kupní síla mezd je dorovnávána růstem cen na trhu, ale úspory rostou pouze o úrok. Růst mezd bývá odůvodňován opět inflací, růstem produktivity práce a snahou dohnat mzdy v západních zemích. Vytváří však inflace hodnoty? Myslím, že z nich spíše ujídá. Proč tedy o inflaci zvyšovat mzdy? Růst produktivity práce je důvodem pro růst mezd. Jeho míru však může posoudit pouze trh. Tam se pozná, zda nejde pouze o urychlení výroby na úkor kvality, nebo báje a pověsti odborových předáků. Aby za stejnou práci byla stejná mzda bez ohledu na zemi, kde je pracoviště nebo odkud pochází pracovník, je nutné otevřít trh s prací, zbožím i službami v globálním měřítku. Jinými slovy: vlády všech zemí - ruce pryč od ekonomiky! Dokud se toto nezmění, budou se důchodci muset smířit s tím, že dožijí tam, kde celý život pracovali. Nebo alespoň v zemi s podobnou životní úrovní.
Pak už jen půjde o to, abychom si uložili během aktivního života dost, aby doživotní anuita za něco stála.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
30. 3. 2005 17:28 | Jirka
V další fázi bude ubývat investorů v produktivním věku a bude přibývat odkupů (prodejů), protože populačně silné ročníky budou vybírat peníze ve větším objemu. Situace na trzích se obrátí. S poklesem počtu produktivního a koupěschopnějšího obyvatelstva lze očekávat úbytek či redukce firem, kvůli nedostatku zaměstnanců i odbytu. To může způsobit řadu nepříjemných investičních ztrát a dlohodobý pokles trhů, jaký historie pravděpodobně nepamatuje. Dokud se pak populační trend neobrátí, budou kapitálové trhy muset překonávat pokles populace. Tím se stanou nezajímavými pro zhodnocování peněz a pokles se ještě odchodem penzijních fondů ze scény prohloubí. Kam budou investovat pak?
Jestliže budeme všichni na své důchody spořit tím, že peníze investujeme na kapitálových trzích, budeme na svůj výnos vydělávat svojí prací. Čím více zemí provede podobnou reformu, tím menší efekt výnosu budeme mít i při investicích do cizích akcií. Nelze počítat s výnosem spekulativním, neboť vliv malých investorů na kurz bude zanedbatelný. Situace by byla lepší, kdyby se demografické křivky v různých vyspělých zemích se stejným důchodovým systémem nepřekrývaly. Podle zpráv o tom, že důchody jsou problémem celého vyspělého světa soudím, že se překrývat do značné míry budou.
Jelikož jde o globální problém, měl by se také řešit globálně. Z výše naznačeného je patrné, že snaha hromadně spořit na úkor jiných je stejně pochybná, jako současný průběžný systém. Na důchod nebudeme mít nic, co skutečně sami nevyděláme. Spíše bychom se měli zaměřit na to, aby naše úspory neklesaly na ceně vlivem nesmyslných opatření.
pokračování...
30. 3. 2005 16:17
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
30. 3. 2005 14:52
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
30. 3. 2005 14:52 | ppetr
30. 3. 2005 9:12 | Arnošt Bílek