Nákupy na internetu, ale zdaleka nejen tam – taky třeba po telefonu, z katalogu nebo teleshoppingu. Zkrátka všechny nákupy učiněné (řečí nového občanského zákoníku) distančně, na dálku, prostřednictvím nějakých komunikačních prostředků. Ale taky nákupy na předváděcích akcích, smlouvy uzavřené na ulici a kdekoli mimo obchodní prostory prodejce – čili typicky mimo kamenné prodejny. Všem těmto nákupům se budeme v dnešním článku věnovat.
Neplaťte nic, na co vás předem neupozornili
Pravidlo číslo jedna: ještě před uzavřením smlouvy vám musí prodejce poskytnout několik důležitých informací. „Především jde o případné povinnosti zaplatit zálohu nebo obdobnou platbu. Veškeré takové informace musí být nyní povinně poskytnuty předem – jasně, srozumitelně a v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva,“ říká vedoucí právní poradny dTestu Lukáš Zelený. V případě obchodů na dálku jednoduše platí, že nemusíte platit nic, na co vás prodejce dopředu neupozornil. Týká se to například poplatků spojených s odstoupením od smlouvy nebo nákladů na dodání zboží. „Pokud jste se před uzavřením smlouvy nedozvěděli něco jiného, podnikatelem uvedená cena zboží je konečná a nic navíc platit nemusíte,“ shrnuje Lukáš Zelený.
Lhůta na odstoupení: Nenechte se obalamutit
Pokud uzavřete smlouvu mimo obchodní prostory prodejce nebo na dálku, máte právo od ní bez udání důvodu do čtrnácti dní odstoupit. A nesmíte za to být nijak postihováni – kupříkladu smluvní pokutou. Letité pravidlo, které nejspíš žádného spotřebitele nepřekvapí. Jenže není to tak jednoduché, jak se může zdát.
Tak schválně – víte přesně, od kdy se čtrnáctidenní lhůta počítá? A do kdy musíte zboží vrátit? Odpovědi najdete v boxu.
Čtrnáct dní. Ale někdy taky o rok víc
Jak jsme naznačili už v úvodu článku: za určitých okolností se může lhůta na odstoupení od smlouvy výrazně prodloužit. Dokonce o celý rok. Když vás prodejce či obchodník řádně nepoučí o vašem právu od smlouvy do čtrnácti dní odstoupit, lhůta se prodlužuje na jeden rok a čtrnáct dní. „Pokud však podnikatel svou povinnost splní dodatečně a správně vás poučí, běží od následujícího dne již jen čtrnáctidenní lhůta,“ dodává Lukáš Zelený.
V každém případě platí, že když v zákonné lhůtě od smlouvy odstoupíte, musí vám prodejce vrátit peníze – a to nejdéle do čtrnácti dnů od chvíle, kdy mu bylo odstoupení od smlouvy doručeno.
Nepleťte si internetový obchod s půjčovnou
Zákon musí vedle spotřebitele přirozeně chránit také obchodníka. Někteří lidé si totiž pletou e-shopy s půjčovnami. I na takové situace nový občanský zákoník pamatuje. Možnosti odstoupení od smlouvy nesmíte zneužívat. Není kupříkladu možné, abyste si objednali stan, strávili v něm celou dovolenou a pak ho bez udání důvodu několikrát promoklý a zamazaný vrátili. A příští léto zase nanovo. „Spotřebitel odpovídá podnikateli za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s ním jinak, než bylo nutné s ohledem na jeho povahu a vlastnosti. Za snížení hodnoty ovšem nic hradit nemusíte v případě, kdy vám podnikatel nesdělil podmínky, lhůtu a postupy pro uplatnění odstoupení od smlouvy či vás neodkázal na formulář pro odstoupení od smlouvy,“ vysvětluje Lukáš Zelený.
Na druhou stranu platí, že na vás prodejce nemůže klást nepřiměřené požadavky. Nesmí například trvat na tom, abyste zboží vrátili ve zcela neponičeném obalu. Když vám zboží přijde, můžete ho rozbalit a vyzkoušet, stejně jako byste to udělali v obchodě. Když si kupříkladu objednáte lopatu, potěžkáte si ji, prohlédnete, ověříte, zda je z kvalitního materiálu, ozkoušíte, jak vám padne do ruky. Nemůžete s ní ale složit dva metráky uhlí a pak čekat, že ji bez dalšího vrátíte. Prodejce má v takovém případě nárok, abyste mu zaplatili částku, o kterou se hodnota zboží snížila.
Překvapení! … v obchodních podmínkách
Jak nejspíš víte, část smlouvy mohou nahrazovat obchodní podmínky. Ve smlouvě obvykle bez mrknutí oka podepíšeme, že jsme se s nimi důkladně seznámili. Ve skutečnosti se však sáhodlouhým elaborátem poctivě prokouše jen málokdo. Obchodníci vědí, že se tam leccos ztratí (především liknavému oku zákazníka). A věděli to i tvůrci nového občanského zákoníku. A tak do něj pro tyto případy zahrnuli určitou pojistku.
Ustanovení, která běžně ve smlouvách nejsou a normálního člověka by překvapila, jsou podle nového občanského zákoníku neúčinná. Jinými slovy: jako by ve smlouvě vůbec nebyla. „Pro hodnocení překvapivosti je důležitý nejen obsah dotyčných ustanovení, ale i jak jsou napsaná a pro běžného člověka čitelná a srozumitelná,“ upřesňuje Lukáš Zelený. Nově byste se tedy měli při studování podmínek obejít bez lupy. „Nezapomínejte však, že srozumitelnost bude v případě sporu posuzovat obvykle nadprůměrně inteligentní a práva znalý soudce,“ dodává právník dTestu.
Překvapení v podmínkách zkrátka představuje určitou pojistku, ovšem rozhodně ne všespásnou. Nespoléhejte, že postačí prohlásit u soudu, že vás obchodní podmínky velice překvapily a vítězství je v kapse. „Co je překvapivé pro spotřebitele, nemusí být překvapivé pro soud,“ komentuje právník dTestu. Bude to tedy nejspíš chtít zapojit zdravý rozum. A vycházet z předpokladu, že každý spotřebitel by měl být aspoň elementárně finančně gramotný.
Nově se můžete některých práv vzdát
Ještě loni podle zákona nebylo možné uzavírat dohody a smlouvy, ve kterých se spotřebitel předem zřekl svých zákonných práv. Podle nového občanského zákoníku už se některých práv předem vzdát můžete. Dokonce můžete uzavřít i významně nevýhodnou smlouvu.
„Takové dohody jsou nyní možné, ale pouze se souhlasem spotřebitele. Pokud spotřebitel s nevýhodným ujednáním souhlasí, může se i v případném sporu dovolat jeho platnosti. Jinak soud k takovému ujednání přihlížet nesmí,“ vysvětluje právník dTestu Zelený. Ještě loni například platilo, že když si prodejce do smlouvy napsal, že může dodat i jiné zboží, než jste si objednali, bylo takové ujednání automaticky neplatné. Dnes záleží na spotřebiteli. Když si objednáte pračku značky XY a přijde vám místo ní pračka značky ZŽ, můžete se rozhodnout, jestli takovou alternativu přijmete. Když ne, prodejce u soudu nic nezmůže – ustanovení ve smlouvě, které mu umožňuje zaslat jiné zboží, bude soud ignorovat. Je totiž nepřiměřené a pro spotřebitele zcela nevýhodné.
Teď byste tedy měli mít teoretický základ pro nákupy mimo kamenné prodejny. Jeho praktické uplatnění už je jen na vás. Pro úplnost ještě dodáváme, že pravidla týkající se překvapení ve smluvních podmínkách a možnost spotřebitele se některých práv vzdát platí i pro smlouvy uzavřené v kamenných obchodech nebo běžných obchodních prostorách prodejce.
Sdílejte článek, než ho smažem