Malé peníze: Mzdy za komunismu a dnes – zbohatli jsme skoro všichni!

Nejdřív bychom si měli ujasnit, s čím máme porovnávat. Ačkoli to v „dotazu“ není přímo vyřčené, troufneme si tvrdit, že dnešek má být s pravděpodobností blížící se stu procent porovnán s onou už téměř mytickou dobou „za komunismu“.

Vážený tazateli, věřte tomu – dnes jsou reálné mzdy skutečně vyšší, než byly tenkrát. A navíc jsou to nyní opravdu mzdy. Mzda je totiž definovaná jako smluvená odměna za práci. A o tehdejší době můžeme s jen malou trochou nadsázky říct, že společenská úmluva byla, že lidé budou předstírat, že pracují, a stát bude předstírat, že jim za to platí.

Za poslední čtvrtstoletí u nás došlo k zásadním změnám. Kritériem pro stanovení mzdy je dnes nabídka a poptávka na pracovním trhu. Úspěch na něm dnes závisí na aktivitě, schopnostech, dovednostech a vědomostech člověka. Samozřejmě, mezi specifické dovednosti může patřit i dovednost správně pochlebovat šéfovi, ale naštěstí už nemají vliv takové okolnosti jako členství či nečlenství v KSČ.

Anketa

Pokud jde o peníze, máte se líp než za komárů?

	Rozhodně
	Dostanu jich víc, ale víc i utratím: je za co
	Vyjde to nastejno
	Je to horší
	Tenkrát jsem ještě ani nedostával kapesné

Tvrdá data

Aby se o nás neřeklo, že vaříme z vody, nasypeme do kotlíku data Českého statistického úřadu. Ta nám umožní sledovat nárůst reálných mezd, tedy nárůst mezd očištěný od vlivu inflace.

Vezmeme si tedy na pomoc srovnání výdělků za roky 1988 a 2011 podle jednotlivých zaměstnání. Je celkem logické, že se při srovnání nejvyšší nárůst projevuje u profesí, kde je požadována vysoká úroveň znalostí. Předpokládá se zde nejen vyšší formální vzdělání, ale také určité dovednosti. Platová úroveň naopak stagnovala u těch zaměstnání, kde převládá rutina a postačuje fyzická síla.

Z celkového předlouhého přehledu si vybereme jen ta zaměstnání, u nichž je nejvyšší nebo naopak nejnižší nárůst reálné mzdy. Jak uvidíte, pokles reálné mzdy nastal jen u šesti povolání, téměř všechna povolání si se mzdou reálně polepšila. Je ovšem pochopitelně možné, že náš tazatel pracuje zrovna v jednom z těch šesti oborů. Ani pak ale podle nás není velké proklínání osudu na místě, na místě je snažit se změnit místo...

Kdo rostl nejvíc

V tabulce je několik položek, jež si zaslouží další komentář. Že mají vedoucí pracovníci a zejména pak ti ve finančních službách vysoký nárůst mezd, asi nikoho nepřekvapí. Že se ale „v top ten“ objeví statistici a archiváři, může být na první pohled překvapivé. Za nárůst ale „může“ nepřirozeně nízká výchozí mzda, tedy mzda v roce 1988.

Za pikantní se dá označit výrazně dobré umístění lidí ze zdravotnického sektoru (lékaři, farmaceuti, zdravotní sestry): silně kontrastuje s neutuchajícími nářky na nízké mzdy, kteréžto plačky jsou sem tam (třeba právě teď) prokládány hrozbou protestní akce. Vysoký nárůst mezd u zdravotníků je ale logický, i tyto pozice byly podceňovány, přitom jde o náročná a těžká povolání, v případě lékařů je třeba počítat s investicí do dlouhodobého a náročného studia a celoživotního udržování kvalifikace

Nejsme všichni stejní. Osobní inflaci má každý jinou: spočítejte si ji

Ve spotřebním koši je na 700 výrobků a služeb. Maso, sádlo, ryby zaberou 48 položek – vegetariána se však pohyb cen masa netýká. Máte obě ruce levé a ještě trochu dozadu? Vaší osobní inflace neovlivní zdražení vrtaček, šroubováků a zahradních sekaček.

Naše unikátní kalkulačka osobní inflace sice neumí zajít až do takových podrobností, aby škrtla šroubovák a přidala čtyři rohlíky, přesto pěkně odrazí rozdíl mezi spotřebním košem a vaším vlastním nákupním košíkem.

• Kalkulačka osobní inflace

Kdo rostl málo, nebo dokonce do země

Na spodních příčkách žebříčku nalezneme některá dříve protežovaná, „nadhodnocená“ povolání, dobrým příkladem jsou horníci. Jak je vidět, v roce 1988 měli jednu z nejvyšších mezd, dnes ale jejich práce není zdaleka tolik ceněná. Podobným případem jsou slévači.

Zastavme se ještě jednou poznámkou u řidičů nákladních vozidel. Na jejich příkladu si můžeme ukázat, že statistiky je třeba brát s rezervou. V mezinárodní automobilové dopravě jsou významnou součástí celkového příjmu cestovní náhrady, diety. Ty ovšem příjemce nedaní, nejsou vůbec součástí mzdy. Tabulka pak vlastně o tom, o kolik peněz má nakonec řidič tiráku dneska v kapse víc nebo míň, mnoho nevypovídá. Podobné „nepřesnosti“ bychom jistě mohli hledat i u některých jiných profesí. Přesto ale můžeme s jistotou tvrdit, že dnes jsou reálné mzdy u naprosté většiny povolání vyšší. Lepších důvodů k brblání se jistě najde víc než dost! 

Autor vlastní a provozuje web Malé peníze, dotazy mu můžete posílat na redakční mail